Ve středu 13. února hostila historická budova Univerzity Karlovy slavnostní setkání u příležitosti desátého výročí oficiálního zahájení provozu počítačové sítě internet v České republice. Setkání, kterého se mimo jiné zúčastnily významné osobnosti evropského internetu, mělo za cíl zhodnocení dosavadního vývoje internetu, a to nejen v České republice, ale i z evropského či celosvětového pohledu a zároveň i zamyšlení nad aktuálními problémy, se kterými se mezinárodní internetové organizace potýkají. Celá akce probíhala spíše v komorním duchu, o čemž svědčí i skutečnost, že nepříliš velká Modrá posluchárna byla zaplněna přibližně jen ze dvou třetin. Většinu účastníků navíc tvořili zástupci akademických institucí, které se na rozvoji akademických sítí a internetu v České republice podílely a podílejí. Ti, kteří očekávali bouřlivé oslavy či oslavy v uvolněném duchu, byli pravděpodobně zklamáni – převážná část tohoto setkání se nesla více či méně v akademické rovině.
Dopolední část byla věnována především historii akademické části internetu v Evropě, České republice a na Slovensku, což bylo pro běžného posluchače sice poučné, leč ne zcela přitažlivé téma. O počátcích budování struktury akademické internetové infrastruktury na starém kontinentě hovořil Dr. Peter Rastl z Vídeňské univerzity, který v rámci své přednášky shrnul historii internetu v Evropě a přiblížil i okolnosti vývoje jednotlivých částí evropské akademické sítě. Na tento příspěvek navázal příspěvek Jana Gruntoráda, jednoho z „otců“ českého internetu. Ten se věnoval především rozvoji internetu a akademické síťové infrastruktury v České republice, kdy ve stručnosti přiblížil pozadí a vznik aktivit vedoucích k oficiálnímu připojení České republiky k internetu a popsal i následný vývoj českého akademického internetu v rámci sdružení CESNET, a to až do dnešních dnů. Obdobným způsobem následně prezentoval historii a současnost internetu ve Slovenské republice Pavol Horváth – představitel Sdružení slovenské akademické datové sítě.
Internet pro všechny?
Poněkud živější téma si pro svůj příspěvek zvolil internetový novinář a publicista Jiří Peterka, který se věnoval především liberalizaci českého telekomunikačního trhu a který popsal okamžik přechodu od výhradně akademického využití internetu až k jeho komercializaci. Při této příležitosti připomenul i některé temné okamžiky českého internetu – např. ohlášení společnosti Český Telecom ze závěru roku 1998 o zvýšení místních tarifů o 62,5 %, což však mělo za následek vznik protestního hnutí „Internet proti monopolu“. Ačkoliv se tehdy nepodařilo prosadit možnost připojení k internetu za paušální poplatek, měla tato akce minimálně jeden významný dopad – zavedení tarifu, který zvýhodňoval připojení k internetu oproti běžnému telefonnímu provozu. V rámci svého příspěvku vzpomenul i několik dalších významných kauz, které ovlivnily vývoj komerčního využití internetu v České republice, a to od případu internetové telefonie provozované mobilním operátorem Paegas – společností Radiomobil, přes první vlaštovku zpřístupňující internetové připojení zdarma široké veřejnosti prostřednictvím služby Volný, kterou v roce 1999 nabídla společnost Video OnLine. Podobnou službu již v současnosti nabízí více subjektů, přičemž jedním ze zdrojů financování těchto služeb jsou provize od telekomunikačních operátorů. Při této příležitosti však Peterka upozornil na současné úvahy některých poskytovatelů připojení o útlumu „internetu zdarma“ či o ukončení této služby ve prospěch služeb placeného připojení. V závěru svého příspěvku si neodpustil konstatovat fakt, že ačkoliv se Česká republika připojila k iniciativě eEurope+ kandidátských zemí Evropské unie a zavázala se dosáhnout podstatného snížení cen za přístup na internet posílením konkurence nebo regulací cen a srovnáváním na evropské a národní úrovni s termínem do konce roku 2002, svůj závazek s největší pravděpodobností nesplní. Poslední příležitostí pro tento akt totiž bylo schválení regulovaných tarifů Českého Telecomu pro rok 2002, které však paradoxně místo podstatného snížení vedlo k dalšímu nárůstu cen.
Výhledy do budoucna
Dopolední část ukončil příspěvek výkonného ředitele nizozemské sítě SURFnet, který na příkladu vlastní sítě ve stručnosti představil internet nové generace a naznačil směry vývoje. Jaký by měl být internet nové generace? Vždy a všude dostupný, snadno rozšiřitelný, přizpůsobený komunikaci mezi počítači a hlavně za přijatelnou cenu. Další rozvoj internetu je možný jen za předpokladu, že se podaří odstranit bariéry spočívající v nedostatečných přenosových kapacitách. Za těchto okolností by pak měl být možný další rozvoj oblastí, jako je např. distanční vzdělávání, teleworking a nové formy osobní komunikace.
Na toto téma navazoval i první odpolední příspěvek, který představil posledních deset let internetu a jeho další rozvoj ústy viceprezidenta pro internetovou architekturu a technologii společnosti WorldCom Corporation. Ten se sice oslav přímo neúčastnil, ale prostřednictvím videa ocenil rychlost implementace internetových technologií v České republice v porovnání s ostatními státy bývalého východního bloku a připomněl některé aspekty, které s sebou internet přináší – jako např. počítačovou kriminalitu. Jako správný kybervizionář naznačil, že není daleko čas, kdy budou prostřednictvím internetu uskutečňovány i meziplanetární datové přenosy – nejpozději prý v roce 2010! Bohužel, taková budoucnost není vždy zcela totožná s reálnými možnostmi komerčních poskytovatelů připojení, a tak bližší a reálné budoucnosti se věnovala spíše filozoficky než technicky zaměřená panelová diskuse na téma „Kam kráčí internet?“, která celou akci prakticky ukončila.
Kam podle účastníků panelové diskuse kráčí internet a jak bude vypadat v budoucnu? Především pohled na samotný internet se diametrálně mění – zatímco na začátku to bylo spíše o tom, jak internet pracuje, dnes je pro naprostou většinu uživatelů důležité, co to dělá a jaký to má komerční přínos. Ačkoliv rozvoj internetové komunikace přináší do života lidí nové možnosti a prostřednictvím internetu bude moci komunikovat stále více běžných domácích zařízení, technika by neměla zcela zasahovat do soukromí natolik, aby uživatele omezovala v jeho přirozených lidských právech. Zcela samostatným problémem je také vlastní dostupnost internetu a to jak fyzická, tak i cenová, a to nejen v České republice, ale i z globálního hlediska. Internet by měl do budoucna zůstat otevřenou platformou pro výměnu názorů a omezování svobody projevu na internetu by nemělo překročit tzv. rozumnou mez. Kde však je ona rozumná mez je spornou otázkou. To vyvolává nutnost stanovení jasných legislativních rámců a pravidel – zejména v oblasti etického chování na internetu, a to ať již se týká problematiky spammingu či práva na kontrolu obsahu elektronické komunikace zaměstnanců zaměstnavatelem. Tato panelová diskuse se ve svém závěru též dotkla některých současných internetových kauz, jako je např. akce „Internet do škol“ apod.
