Námořní piráti

Námořní piráti | foto: archiv autora

Český námořník: piráti útočí zleva a zezadu, posádce zbývá 40 sekund

  • 206
Malý gumový člun na lodním radaru jen tak nezachytíte. Uhlídat loď větší než fotbalové hřiště za tmy a ve třech lidech také není lehké. Přinášíme rozhovor se zkušeným českým námořním důstojníkem o novodobých pirátech.

Zívající námořník na hlídce držel unavené oči otevřené už jen z posledních sil. Zaslechl kroky a ozvalo se kovové cvaknutí. Konečně střídání. Otočil se a … než se vzpamatoval, zíral do hlavně nabitého samopalu, který třímal divoce gestikulující domorodec. Takhle nějak vypadá přepad lodi piráty v podání filmových tvůrců.

Jaká je realita, přibližuje odborník ze serveru valka.cz. Z bezpečnostních důvodů zde nemůžeme uvést jeho jméno. Moře brázdí na nákladních lodích již 14 let. Posledních 11 let postupoval ve funkcích od třetího důstojníka až po prvního důstojníka. Najezdil desítky tisíc mil a viděl většinu největších přístavů světa. Projížděl i oblastmi, kde se piráti hojně vyskytují. Jeho loď však měla štěstí.

Problém pozorování na moři je v tom, že chybí známé objekty pro porovnání velikosti. Přestože tankery vypadají na pohled stejně, rozdíl ve velikosti je značný, což může vést k fatálním omylům.

Piráti byli i na Dunaji

Nic nového pod Sluncem

Pirátství je staré jako mořeplavba sama. První písemné záznamy o pirátech pocházejí z 13. století před naším letopočtem od mořeplavců ze Středomoří. Pirátství existovalo ve všech epochách a na všech mořích. Čím více lodních cest, tím více pirátů.

Zde je dobré objasnit, že lodě neplují po moři jen tak. Již dávní mořeplavci znali mořské proudy a příznivé větry a uměli je využívat, takže lodě pluly po předvídatelných trasách. Zdálo by se, že zavedením parních a později spalovacích motorů došlo k "rozptýlení" lodí. Opak je pravdou. Mořské proudy zvyšují spotřebu a každá ušetřená tuna paliva je dobrá. Navíc se na "zavedených" lodních cestách posádka snáz dočká pomoci v případě nesnází.

Pirátství vzkvétá v mezinárodních vodách. Dalším ideálním rejdištěm pirátů jsou tradičně oblasti, kde jim obchodní lodě takříkajíc "připlují pod nos" a kde kvůli neschopnosti nebo zkorumpovanosti místní vlády nehrozí vojenské protiakce. A kdyby náhodou, tak se dá počítat s měkčími tresty.

V současnosti je mediálně propíraná oblast Adenského zálivu a pobřeží Somálska, ale tradičními rejdišti pirátů jsou i Malacká úžina, oblast kolem Lagosu v Nigérii, Jihočínské moře nebo některé latinsko americké přístavy.

V minulosti byly vyhlášenými místy i Karibik, oblast kolem Indie, jak směrem do Bengálského zálivu, tak do Arabského moře, celý prostor mezi Japonskem, Čínou, Koreou, Filipínami a Malajsií, Mosambický průliv u Madagaskaru a další. Pirátství se nevyhýbalo ani Středomoří, Černému moři, kde řádili turečtí piráti, nebo Baltu. Samostanou kapitolou je pirátství na velkých řekách typu Volha, Dunaj, Niger, Jang-c-tiang, Nil nebo Mississippi.

Dnes jsou oblasti, kde se pirátství prakticky nevyskytuje díky dlouholeté usilovné činnosti pobřežní stráže. A naopak jsou oblasti, kde se pirátům daří jako za starých dob, ne-li lépe.

Piráti kradou i úvazná lana a hasící přístroje

Z hlediska pirátství je momentálně mediálně "nejprofláknutější" Somálsko. A co jinde, tam piráti vymřeli? Nebo se tam loupí jako za starých časů?

Vůbec nevymřeli, jen se o tom příliš nemluví. V oblastech hlavně kolem Nigérie funguje klasické lupičství. Piráti zpravidla vstoupí na loď, ukradnou vše cenné a zase zmizí. Zajímá je obsah lodního trezoru, osobní věci posádky lodi, ale také snadno zpeněžitelné věci jako barvy, nástroje, lodní vybavení nebo třeba hasicí přístroje.

Když to nejde jinak, vymohou si vydání věcí pod pohrůžkou násilí. Tato skupina námořních lupičů se ale většinou nezajímá o lodní náklad.

Na to jsou asi "specialisté" jinde?

Samozřejmě. I když rozkrádání lodního nákladu bylo častější v minulosti a typickou oblastí, kde tento druh loupení vzkvétal, byla oblast Malacké úžiny. Tady působily organizované gangy, které mnohdy dostávaly tipy na cenný náklad od přístavních orgánů. Piráti věděli přesně, co která loď převáží, kdy vyplouvá a kam míří.

Jsou ještě nějaké jiné formy?

Třeba v Brazílii a dalších zemích latinské Ameriky se lupiči snaží většinou vniknout na palubu nepozorovaně, ukrást, co se dá a stejně nepozorovaně zmizet. Z toho důvodu je zajímají především skladiště na přídi, ale ukradnou třeba i úvazná lana.

Jsou schopni se vloupat nejen na lodě kotvící na rejdě, ale i na lodě "driftující" v blízkosti přístavu (pozn. driftovat - se zastavenými motory se nechávat unášet vlnami a větrem). Použití násilí se zpravidla vyhýbají. Používají ho jen v případě, že jsou zaskočeni a nemají jinou možnost úniku.

Na kolik taková pirátská návštěva na lodi přijde majitele?

Ve všech těchto případech jde o škody v řádu tisíců dolarů, výjimečně desítek tisíc.

A co únosy lodí?

To je specialita oblasti kolem somálských břehů. Tady se rozvinul poněkud specifický, mnohem nebezpečnější a hlavně také výnosnější druh pirátství. A protože to zavání senzací, je dnes tato forma pirátství také nejvíce medializována.

Zdejší piráti obsadí celé plavidlo, uvězní posádku a po majiteli lodi, rodinných příslušnících nebo vládách zainteresovaných zemí požadují výkupné.

To už asi nejsou tisíce dolarů …

To ne. Výkupné začínají u stovek tisíc a jdou až do milionů dolarů.

Lano s kotvičkou je stále oblíbené, ale nepohodlné

Jak se piráti dostanou na loď?

Docela jednoduše. Jeden, dva, někdy i více malých člunů se vysokou rychlostí přiblíží k boku lodi. Několik ozbrojených pirátů vyšplhá na palubu. Většinou s pomocí lehkého dlouhého žebříku, často s háky na konci.

A co klasické lano s kotvičkou?

To je dlouhodobě osvědčené a stále populární, jen to vyžaduje lepší fyzičku, než žebřík.

Co se děje dál?

První piráti se snaží co nejrychleji dostat na můstek. Zbraněmi donutí posádku, aby zastavila loď, a zbytek osazenstva člunů vyšplhá na palubu. Obsadí loď, posádku naženou na jedno dobře kontrolovatelné místo a přinutí kapitána, aby s lodí zamířil k jejich domovské základně.

Odtud pak již komunikují s majitelem lodi o výkupném za loď a členy posádky. V případě, že je výkupné zaplaceno, je loď i s celou posádkou propuštěna a může pokračovat v plavbě.

Ještě jednodušší situace pro útočníky nastává, pokud loď kotví nebo "driftuje". Tak představuje nehybný cíl, na který je snadnější se dostat.

Jak je možné, že se piráti dostanou na palubu?

Kdybych to chtěl hodně zjednodušit, řeknu to, co je v každé vyšetřovací zprávě: vinou nedostatečné pozornosti strážní služby. Jenže ono to není tak jednoduché.

Jako ve všem. Kolik vás na lodi vlastně je? A jak je loď přibližně velká?

To je různé. Běžná obchodní loď s výtlakem v řádu desítek tisíc tun je dlouhá kolem 200 metrů, ale velké lodi s výtlakem stovek tisíc tun mají 300, obří tankery 400 i víc metrů. Tedy zhruba jako fotbalový stadion, jen užší.

Běžná obchodní loď má posádku 16 – 25 mužů a v poslední době stále častěji i žen. U velkých lodí to bývá kolem čtyřiceti. Existují samozřejmě výjimky, třeba rybářské lodi zpracovávající úlovek přímo na palubě, které mají početnější posádky.

A kolik lidí je přímo na palubě, respektive ve službě?

K takzvanému palubnímu oddělení, které zodpovídá mimo jiné i za strážní službu na můstku a na palubě, patří necelá polovina posádky. Ostatní členové posádky se během plavby starají o strojní zařízení a pracují uvnitř v nástavbě.

Námořní piráti - Jedna z velkých kontejnerových lodí

Jedna z velkých kontejnerových lodí. Jak je vidět, tak při plném naložení lodi je výhled z můstku opravdu značně omezen. Délka 347 m, Šířka 42 m.

Služby se drží asi podobně jako na vojně?

Piráti jsou v přesile

V noci slouží jeden důstojník a maximálně dva námořníci.

Ano. Jen jsou kratší intervaly střídání. Navigaci a strážní službu zajišťují tři směny, střídající se po čtyřech hodinách. Takže když si to spočítáte, tak službu tvoří důstojník na můstku a jeden, v lepším případě dva námořníci. V horším případě je na můstku důstojník sám.

Je to asi o penězích …

Jistě. Je to dlouholetý trend redukovat posádky na nezbytné minimum a tím uspořit náklady.

Piráti útočí brzy ráno, na levobok a zezadu

Ale zpět k pirátům. Proč je s nimi takový problém?

Uvědomme si, že posádka lodi jsou obyčejní civilisté, kteří v běžném provozu nepočítají s tím, že by se k nim měla nějak "nadměrně přibližovat" jiná loď. Naopak. Úkolem důstojníka na můstku je udržovat kurz a dbát na to, aby se loď nesrazila nebo nebezpečně nepřiblížila k jiné lodí nebo jinému plovoucímu či stacionárnímu objektu.

To máte jako na silnici. Také se předpokládá, že všichni budou dodržovat pravidla. Ti chytřejší počítají i s tím, že se najdou blbci, kteří je dodržovat nebudou.

Když jsme u pravidel, platí i na moři pravidlo pravé ruky, je to tak?

Když vynecháme plachetnice pod plachtami, rybářské lodě se spuštěnými sítěmi a lodě s různě omezenou manévrovací schopností, tak až na nějaké výjimky ano. Platí přednost zprava. Z toho důvodu také důstojník i hlídky sledují především prostor před lodí a pravobok.

To vědí samozřejmě i piráti, takže asi málokoho překvapí, že s oblibou útočí zezadu na levobok lodi.

Průměrná loď pro přepravu sypkých nákladů

A co radar? Napadá mě, je vlastně povinný?

To ano. Každá nákladní loď nad 3000 GRT (pozn. GRT je Gross Registered Tonnage, neboli hrubá prostornost lodi. Registrovaná tuna je 100 kubických stop, tedy 2,83 m3. Je to objemová, nikoli hmotnostní jednotka), což je většina nákladních námořních lodí v ohrožených oblastech, dnes musí být vybavena dvěma radary, z nichž jeden musí mít zabudovaný antikolizní systém. Jenže i použití radaru má svá úskalí.

To si umím představit. Gumové čluny jsou příliš malé cíle.

Přesně tak. Piráti používají zpravidla malé čluny, často gumové nebo dřevěné, které mají minimální RCS (pozn. Radar Cross Section - efektivní odraznou plochu). Pokud moře není zcela klidné, což je zřídka kdy, stačí vlny vysoké pár desítek centimetrů a podobné objekty jsou pod rozlišovací schopností radaru.

Je potřeba více otáček antény, nepřetržité několikaminutové sledování obrazovky a velké zkušenosti, aby člověk takový malý cíl vůbec identifikoval.

Situaci ještě zhoršuje fakt, že velké lodě mají obrovskou setrvačnost. Proto mají důstojníci na můstku radar většinou přepnutý na větší dosah, aby odhalili blížící se objekty včas a dokázali se mu vyhnout nebo zastavit.

Svou roli tu hrají samozřejmě také peníze. Řada majitelů lodí vybavuje svá plavidla levnějším typem radaru s nižší rozlišovací schopností, který samozřejmě musí vyhovovat předpisům a na běžnou navigaci stačí.

Pohled z můstku lodi dlouhé necelých 200 metrů. Postavy na přídi jsou sotva patrné. Pirátský člun na vlnách není o mnoho větší. Kruhový objekt vpravo je odstředivý stěrač.

Kdy útočí piráti nejčastěji, myslím v kterou denní dobu?

Pirátské čluny jsou rychlé

na reakci má posádka 40 sekund

Piráti nejsou hloupí. Často vybírají dobu těsně před úsvitem kolem 04:00, kdy končí služba 2. důstojníka, hlídka už je unavená a pozornost opadla. Nebo naopak těsně po nástupu nové strážní služby, kdy je hlídka ještě rozespalá, nesoustředí se plně na pozorování okolí.

Útočí často v noci a v úplné tmě, takže loď, osvětlená minimálně předepsanými navigačními světly, je pro ně jasným a zdaleka viditelným cílem.

Naopak malý, neosvětlený člun, je pro strážní službu pouhým okem takřka neviditelný, a to i když je jasná obloha a úplněk. V takových podmínkách může hlídka zahlédnout malý objekt na vzdálenost pár set metrů. To jí v ideálním případě, když člun zahlédne okamžitě, poskytuje, vzhledem k vysoké rychlosti člunů, na reakci kolem 40 sekund.

Jsou oblasti, kde se dá útok předpokládat, například někde u pobřeží?

To už také není pravda. V poslední době jsou přepadávány lodě několik stovek nebo i tisíc námořních mil od pobřeží. Když se kouknete do mapy, zjistíte, že je to hodně v hloubi Indického oceánu. Dnes nejsou v bezpečí ani lodě, které plují z Indie kolem jižního cípu Afriky a rozhodnou se obeplout Madagaskar z východu.

To ale piráti nevystačí s gumovým člunem.

To ne. Také donedávna bylo nepředstavitelné, aby operovali tak daleko od pobřeží.

Situace se bohužel změnila. I pirátské praktiky procházejí vývojem a pružně reagují na "situaci na trhu".

Dnes je moderní využívat tzv. mateřské lodě. To jsou většinou větší rybářské lodě, vybavené jeřábem, několika rychlými čluny, zásobami paliva, potravin a munice, které mohou být na moři několik týdnů a nevadí jim ani horší počasí.

700 mil od Mogadiša

Turisticky oblíbené Seychely jsou na území pirátů.

Posádky námořních obchodních lodí musí v budoucnu počítat s hrozbou i daleko na oceáně. Paradoxně je tak nyní bezpečnější plavba ve vymezeném koridoru v Adenském zálivu, střeženém válečnými loděmi, než daleko od Somálska, v hloubi Indického oceánu, kde operuje minimum válečných lodí a pomoci se nedovoláte.

Jen tak mimochodem, známá turistická destinace Seychely se nachází "pouze" asi 700 námořních mil od hlavního města Somálska, Mogadiša, tedy hluboko v operační oblasti pirátů.

Malá loď do 3000 GRT, přesto je vybavena dvěma navigačními radary (antény jsou vyznačeny červeně)

Lepší je být trochu paranoidní a trochu si zajet

Dá se s tím tedy něco dělat?

Určitě. Základ je zjistit nebezpečí včas. Posádka lodi musí v rizikových oblastech počítat s útokem v každé chvíli, proto musí být maximálně posíleny hlídky s úkolem sledovat okolí lodi v okruhu 360˚.

Pochopitelně se doporučuje používat oba (všechny) radary, z nichž jeden je přepnutý na sledování blízkého okolí lodi (malý dosah).

Při pozorování je třeba se zaměřit především na malé objekty nebo větší "rybářské" lodě. V takovémto případě je lépe být "poněkud paranoidní" a v případě zjištění takového podezřelého plavidla okamžitě změnit kurs a plnou rychlostí ujíždět od něj.

To platí spíš pro otevřené moře, ne? Někde u pobřeží, kde je "husto" nemůžete měnit kurz kvůli každé rybářské kocábce.

Aktuálně o pirátství

speciální diskusní fórum pouze o námořním pirátství

To je pravda. Poblíž břehů s větší koncentrací rybářských lodí je mnohem obtížnější situaci vyhodnotit. Navíc se v hustším lodním provozu mnohem hůř manévruje. Je tedy lépe se takovýmto oblastem vyhnout, i za cenu několikahodinové zajížďky.

V případě, že je nutné takovou oblastí proplout, je třeba pozorně sledovat lodě, jestli některá náhle nemění směr a rychlost plavby. V tomto případě je radar s antikolizním systémem velkým pomocníkem.

Je nutno předem připravit prostředky aktivní i pasivní ochrany a provést nácvik chování posádky v případě napadení. Největší chybou spousty posádek je říkat si "Nám se to stát nemůže".

Tanker Minerva Eleonara, nepatří s délkou 244 metrů k největším. Například lodě třídy TI mají délku 379 metrů. Přesto je "slepý úhel" přes příď značný.

Nejhorší je falešný pocit bezpečí …

Existuje pochopitelně i možnost zvážit změnu trasy. Nicméně oblast Adenského zálivu je jednou z hlavních dopravních tepen světového námořního provozu, odkud směrem k nebo od Suezského průplavu propluje 20 % veškeré světové námořní dopravy.

Obeplouvat Afriku znamená dny a týdny zpoždění a jak jsem říkal, se zvětšujícím se akčním rádiem pirátů už ani tyto trasy nejsou úplně bezpečné.

V těchto vodách útočí piráti mediálně nejpřitažlivější ...

V těchto vodách útočí piráti mediálně nejpřitažlivější ...

V příštím díle se dozvíte, proč není jednoduché piráty jen tak postřílet i jakými zbraněmi se námořníci někdy brání.