Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Český vědec pomáhá objasňovat "vánoční" gama záblesk

aktualizováno 
Petr Kubánek z Fyzikálního ústavu Akademie věd spolupracuje se španělskými kolegy na objasňování neobvyklého záblesku gama, který o minulých Vánocích zachytila družice Swift.

Sonda Swift, která objevila vánoční gama záblesk | foto: NASA

Jedním z prvních teleskopů, kterými byl záblesk pozorován, byl dalekohled ve španělské observatoři Calar Alto. Na jeho automatizaci a robotizaci se podílel Kulhánek. Vědci publikovali výsledky analýz "vánočního záblesku" v prestižním časopise Nature.

Dva vědecké týmy se pokusily vysvětlit neobvyklý průběh zjasnění záblesku. Ten totiž po zhruba dvaceti dnech zjasnil, místo aby podle teoretických předpokladů trvale slábl.

Podle týmu Sergia Campana z italské observatoře di Brera mohl podivný záblesk způsobit pád komety na povrch neutronové hvězdy v naší galaxii. Tým Christiny Thöne z andaluského astrofyzikálního ústavu (Instituto de Astrofísica de Andalucia), jehož členem je i Kubánek, pak přišel s tradičnějším vysvětlením, že zdrojem záblesku bylo splynutí neutronové hvězdy s heliovou hvězdou.

Ve směru rotační osy je po splynutí hvězd vyzařováno intenzivní gama záření, které přístroje na Zemi identifikují jako záblesk. Expandující vodíková obálka hvězdy způsobí několik desítek dní po záblesku druhotné zjasnění v optickém oboru. Podle modelu, který vědci v článku popsali, se mateřská galaxie záblesku nachází zhruba čtyři miliardy světelných let od Země.

Kubánek je expert na robotizaci a automatizaci astronomických dalekohledů a hlavní autor softwarového systému RTS2, který se využívá pro provoz robotických dalekohledů na více než 20 observatořích světa. Jeden z robotických dalekohledů, FRAM, provozuje Fyzikální ústav v Observatoři Pierra Augera v Jižní Americe. Astronomové ho využívají zejména k určování optických vlastností atmosféry. V rámci přidruženého astronomického programu FRAM mimo jiné pozoruje i záblesky gama.

Kubánek se rovněž podílel na pozorování trpasličí planety Eris. Díky pozorování zákrytu hvězdy touto trpasličí planetou z mnoha míst na Zemi vědci přesně určili její průměr a prokázali, že její velikost je téměř shodná s velikostí Pluta. Výsledky výzkumu Kubánek s kolegy zveřejnil letos v říjnu v časopise Nature.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titan, Saturnův největší měsíc, jako by byl "navlečený" na prstenec (srpen 2012)
Nejlepší fotky Cassini: pestré prstence i nečekané detaily ze Saturnu

Sonda Cassini po dvaceti letech končí svou cestu. Připomeňme si její misi a podívejme se na výběr těch nejlepších fotek, které od Saturnu na Zemi poslala.  celý článek

Zatmění Slunce přerušilo bitvu (ilustrační snímek)
„Noc uprostřed dne“ ukončila válku. Jak antický génius tipnul zatmění?

Úplné zatmění Slunce patří mezi nejpopulárnější astronomické úkazy, které lze na Zemi pozorovat. Ale pokud byste nevěděli, že Měsíc právě zakryl sluneční...  celý článek

Start iránské rakety, která měla na palubě opici. (2013)
Írán úspěšně otestoval raketu, kterou chce vynést do vesmíru satelit

Írán dnes úspěšně otestoval nosnou raketu Simorgh (označovaná také jako Safir 2), s jejíž pomocí může do vesmíru vyslat satelit. S odvoláním na íránskou státní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.