Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čeští astronomové objevili vzplanutí hvězdy v souhvězdí Persea

  14:56aktualizováno  14:56
Čeští astronomové objevili vzplanutí hvězdy v souhvězdí Persea. Hvězda označená jako GK Per takto vybuchuje přibližně jednou za tři roky, ale přesný okamžik se nedá předpovědět.

Trpasličí hvězda | foto: ESO

Podle Petra Sobotky z Astronomického ústavu Akademie věd nastalo současné vzplanutí o tři čtvrtě roku dříve, než vědci očekávali.

První výrazné zjasnění astronomové pozorovali před 105 lety. Hvězda byla tehdy vidět snadno i bez dalekohledu. Před několika dny si amatérský astronom Luboš Brát z Pece pod Sněžkou všiml, že se jasnost hvězdy GK Per začíná zvyšovat. Zjasňování pokračovalo i další noc, a tak informoval své kolegy z observatoře Astronomického ústavu v Ondřejově, kteří jeho objev potvrdili. 

Pozorování českých astronomů potvrdili i jejich kolegové ze zahraničních observatoří. Zjistili navíc, že jasnost hvězdy v minutových až hodinových intervalech kolísá. Toto chování hvězdy astronomové pozorovali i při minulých vzplanutích. 

Poslední vzplanutí nastalo před 755 dny, což je pro GK Per v posledních desetiletích poměrně krátká doba. Příliš velké zjasnění, které bude trvat zhruba dva měsíce, se proto tentokrát nedá očekávat, jako tomu bývá po delším intervalu. 

Ondřejovští astronomové tento objekt sledují u dlouho. Zjistili, že vzplanutí nastávají přibližně po 400, 800 až 1200 dnech. V roce 1901, kdy hvězda zjasněla nejvíce a byla pozorována poprvé, nastal jev, kterému astronomové říkají termonukleární reakce na povrchu bílého trpaslíka. Současné zjasnění je způsobeno pouze nestabilitou povrchu hvězdy.

Půl roku po objevu astronomové objevili kolem GK Per mlhovinu. Další pozorování zjistila, že se prstenec mlhoviny rozpíná. Vývoj obálky GK Per pomohl k ověření mnoha teorií týkajících se závěrečných stadií vývoje hvězd. 

Hvězda GK Per patří do podtřídy kataklyzmických proměnných nov, což jsou hvězdy, které podobně jako lidé žijí v párech. Menší v páru je bílý trpaslík, větší je v tomto případě podobr o povrchové teplotě 5000 stupňů Celsia, který vyplňuje svůj takzvaný Rocheův lalok. Každá hvězda, která se nafoukne tak, že překročí tuto Rocheovu mez, přijde o část své hmoty. Vnější vrstvy její atmosféry se dostanou do sféry gravitačního vlivu její družky a začnou se nabalovat kolem jejího povrchu. Tím vzniká kolem této družky akreční disk.   

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.