Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Češi odhalili tajemství přirozeného klonování

aktualizováno 
Čeští výzkumníci dokázali jako první na světě v laboratoři přimět živočichy, rybky sekavce, k přirozenému klonování. Výzkum má vést k umělému množení lidských orgánů.

Hybridní samice sekavců rodu Cobitis daly vzniknout dalším generacím sekavců. | foto: Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Lékařům, kteří dnes marně hledají dárce srdce, ledvin či jater pro své smrtelně nemocné pacienty, svítá do budoucna naděje. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd jako první v laboratorních podmínkách dokázali prozkoumat způsob, jak se někteří živočichové v přírodě sami klonují.

A věří, že další výzkum povede k tomu, že lidé budou umět časem "vyrobit" své orgány.

Příroda se cestou klonování vydala už před miliony let. Některé druhy živočichů se dokážou "samoklonovat", neboli samičky bez oplodnění samečkem vytvářejí přesné kopie sebe sama. Tento jev vědci znají už desítky let, nikdy k tomu však nedokázali "přimět" živočichy v laboratoři. Podařilo se to až nyní českým badatelům s drobnou rybkou sekavcem.

Poznatky Čechů zveřejnil prestižní mezinárodní vědecký časopis Evolution.

Výzkumníci vytvořili v akváriích sekavcům podobné podmínky, v jakých se rozmnožují v přírodě. A vůbec poprvé mohli pozorovat, jak se samičky samy "kopírují".

"Po dvanáctiletém výzkumu se nám v laboratoři podařilo věrně napodobit přírodní klonování těchto ryb přesně tak, jak probíhá v přírodě. A podobné je to u některých obojživelníků či plazů. Stále jsme z toho objevu tak trochu v šoku," přiznává profesor Petr Ráb.

Dolly? Sporný úspěch

Až dosud se v laboratořích provádělo pouze umělé klonování. A ačkoli se vědcům už podařilo naklonovat mnoho druhů zvířat, výsledky jsou stále více než sporné. Metoda spočívá v tom, že se spojí tělesná buňka s vajíčkem jiného zvířete, z něhož bylo předtím odebráno jádro. Z velkého množství vajíček se však v dělohách matek ujmou jen některá. V případě ovce Dolly vědci nechali splynout 277 párů buněk. Vyvíjelo se jen 29 embryí a nakonec se narodilo jediné jehně: Dolly.



Mlíčí jako "startér" klonu

U sekavců to funguje tak, že pohlavní buňky samečka sice proniknou k vajíčkům samiček, avšak neoplodní je, pouze odstartují klonování. "Potomstvem jsou pak výhradně identické dcery. Samičky tak doslova zneužijí samce pro své rozmnožení," popisuje Lukáš Choleva z výzkumného týmu.

Profesor Ráb odhaduje, že v přírodě žije asi osmdesát forem nižších obratlovců, kteří jsou schopni produkovat své zcela identické potomky - klony. "A jeden z nich, sekavec, žije v potoce nedaleko našeho ústavu. Téměř před našima očima," říká Ráb.

Vědci se nyní pokoušejí odhalit know-how přírody, která klonuje lépe než ty nejvyspělejší světové laboratoře: šetrněji a bez genetických rizik. Čeští výzkumníci se tak vydali opačným směrem než ti ze skotského výzkumného institutu v Roslinu, kteří v roce 1996 do samičího vajíčka vložili jádro z jiné buňky. Naklonovali tak ovci Dolly. Takové mládě je pak věrnou kopií dárce této buňky. Dolly ovšem nepřirozeně rychle stárla a už v mladém věku trpěla artritidou.

Cesta k výrobě ledviny

"Zvládli jsme důležitý krok, protože již umíme klonovací proces u sekavců vyvolat. Teď ale musíme tyto přirozené mechanismy nepohlavního rozmnožování detailně poznat," vysvětluje Lukáš Choleva.

"Porozumění těmto procesům na úrovni buňky i celého organismu nám v budoucnu mimo jiné umožní uměle si namnožit životně důležité orgány k transplantaci," uzavírá.

Autor:


Nejčtenější

Vyřešil jsem nejslavnější záhadu, tvrdí devadesátiletý britský matematik

Britský matematik Michael Atiyah (2018)

Britsko-libanonský matematik Michael Atiyah tvrdí, že našel důkaz jednoho z nejslavnějších nevyřešených matematických...

Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...



Po 50 letech se poletí k Měsíci, vesmírným turistou bude japonský miliardář

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude...

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Júsaku Maezawa....

„Je to jen bonus!“ Slavný matematik největší záhadu vyřešil jinou záhadou

Heidelberg Laureate Forum 2018 - Michael Atiyah

Devadesátiletý matematik, sir Michael Atiyah, vystoupil před odbornou veřejností, aby představil své řešení tzv....

Nejlepší editor fotek zdarma: nemusí se instalovat a vznikl v Praze

Ivan Kuckir, autor programu Photopea.com

Potřebujete otevřít a upravit PSD soubor, ale nemáte po ruce Photoshop? Tato překvapivě svižná online aplikace zvládne...

Další z rubriky

Nezbláznit se v polární zimě není jednoduché, řekl Horký v Rozstřelu

Cestovatel a dokumentarista Petr Horký hostem Rozstřelu

Filmař a polárník Petr Horký byl u záchrany sto let staré lodi Amundsenovy lodi Maud. Jak probíhala a co podobné...

Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...

Nový typ zařízení: čelenka slibuje hluboký spánek díky vědeckému měření

Čelenka SmartSleep je podle Philipsu navržena tak, aby při spánku uživateli...

Philips ukázal čelenku, která má přinést lékařskou preciznost do kategorie zařízení na monitorování spánku. Jejich...

Najdete na iDNES.cz