Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Četníci s letadly zasahovali proti německým narušitelům. Mnohdy marně

Dnes, kdy v televizi běží snad už po třiapadesáté repríza úspěšného a navíc milého seriálu Četnické humoresky, nastal ten pravý čas se seznámit s další kapitolou historie našeho četnictva, a to s Četnickými leteckými hlídkami. Letos uběhlo 80 let od jejich založení.
Avia B.534 v barvách Četnických leteckých hlídek

Avia B.534 v barvách Četnických leteckých hlídek | foto: EDUARD – MODEL ACCESSORIES, spol. s r.o.

Prolog

Jmenoval se Bubník. Zdeněk Bubník. Byl špičkovým detektivem pražské čtyřky, o které zajisté máte povědomí například z Hříšných lidí města pražského. Když vyšetřoval počátkem 20. let jeden nepěkný mord (ostatně jaký mord je pěkný), tak odhalený pachatel se rukám zákona na poslední chvíli „vysmekl“. A vesele prchal v rychlíku ujíždějícím do Bratislavy.

Akční Bubník chtěl prchajícího zločince pronásledovat letadlem. Policejní prezident Bienert pro něho již telefonicky vyžádal dvoumístný letoun s pilotem od vojenského letectva. A v tomto okamžiku slibně rozjetou akci zarazil vrchní policejní rada Knotek, protože měl strach o nejlepšího detektiva, jakého v té době republika měla.

Tato krátká příhoda nám poskytla dvě zásadní informace. Ta první je, že již v počátcích československého letectví zde byli lidé, kteří měli reálnou představu o použití letadel při konkrétní policejní práci. Ta druhá nám pak ukázala velký strach Knotka z létání, že zakazoval létat i svým podřízeným.

Létající policejní složka však u nás vznikla mnohem, mnohem později. Navíc impulzem k jejímu založení bylo něco zcela jiného než stíhání pachatelů násilných trestných činů.

Vznikají Četnické letecké hlídky

Vznik policejního letectva je u nás datován až do poloviny 30. let. A jak už předchozí odstavec naznačil, nebylo to ani tak kvůli honění pachatelů násilných trestných činů, pátrací činnosti nebo pomoci při živelných katastrofách, i když o tom všem se samozřejmě také uvažovalo. Tím primárním důvodem bylo narušování našeho vzdušného prostoru z německé a také maďarské strany, které se od nástupu Hitlera k moci roku 1933 stávalo stále intenzivnějším. Většinou se jednalo o fotoprůzkumné lety realizované civilními stroji bez vojenského označení. Naše policejní letectvo pak mělo vykonávat hotovostní vzlety proti narušitelům, tedy obdobný úkol, jaký u nás od 50. let plnily letecké jednotky PVOS (protivzdušná obrana státu).

Na vzniku ČLH se podílela ministerstva vnitra, národní obrany a veřejných prací. Podřízeny byly přímo ministru vnitra. Po důkladných přípravách se v prvorepublikových A-Zet novinách 19. června 1935 objevila zpráva:

Rychlá práce úřadů

Letecká policie od 1. července

A-Zet přinesl již před časem jako první zprávu, že bude zřízena letecká policie a že jejími úkoly bude pověřeno četnictvo. Dnes se stává tento plán skutečností a můžeme oznámiti, že jednání mezi četnickou správou, representovanou min. radou drem Jílkem a ministerstvem vnitra na jedné a ministerstvem veřejných prací na straně druhé, pokročilo tak daleko, že čs. letecká policie je hotovou událostí. Zahájí činnost již dnem 1. července. Její nově jmenovaný šéf, major četnictva A. Vlk, dosavadní velitel četnického oddělení v Plzni, nastoupil do své nové hodnosti právě dnes s úkolem přemoci do 1. července všechny poslední překážky, většinou technického rázu, stavící se ještě do cesty.

Letecká policie bude mít k dispozici 7 letadel. Letadla jsou již připravena. Jsou to lehká stíhací letadla, schopná vyvinout značnou rychlost a vybavená tak, aby jejich posádka mohla donutit stíhané letadlo k přistání. Pilotem každého letadla bude četnický důstojník. Jako pozorovatel poletí s ním vždycky četnický strážmistr. Od 1. července máme tedy mezi četníky prozatím sedm pilotů. Centrem letecké policie bude Praha, kde naroste ústřednímu pátracímu oddělení nový odbor. Letecká policie bude mít své stanice v Praze a pak v pohraničních místech, která budou ještě určena. Jak budou stanice letecké policie navzájem spojeny, jaký bude jejich početní stav a pracovní program, to ukáže nejbližší budoucnost.

Ke zřízení letecké policie byly naše úřady donuceny častými nehlášenými přelety cizích letadel přes naše území. Tomu má letecká policie zabránit. Není bez zajímavosti, že jsme jeden z prvních států v Evropě, který bude mít leteckou policii. Nedávno zavedly leteckou policii Německo a Francie.

Tento článek však byl příliš optimistický a navíc informačně mírně řečeno nepřesný. Letadla rozhodně nebyla schopna vyvinout na tu dobu žádnou značnou rychlost, také dvoučlenná posádka u těch „lehkých stíhacích“ (myšlena Škoda D.1) je výmyslem. Ve Francii pak byla letecká policie založena v červenci 1929, tedy o šest let dříve než u nás. V Německu k tomuto aktu došlo dokonce už v roce 1924, protože vojenské letectvo mělo Versailleskou mírovou smlouvou zakázáno a alespoň takto ji mohlo obcházet, aby piloti, kteří se vrátili z války, nevyšli ze cviku.

Zastaralé stíhačky Škoda D.1 byly prvními stroji Četnických leteckých hlídek.

Ve zcela jiném duchu než „glorifikát“ v A-Zet novinách vyzněl například stručný článek v Národních listech z 30. dubna 1936. Ten už vycházel z konkrétních praktických zkušeností a pro čtenáře byl vyloženě studenou sprchou. Popisoval zákroky letounů ČLH proti balonům.

Jeden se odehrál kdesi nad západními Čechami, kdy narušitel při dostižení četnickým letadlem odhodil zátěž a vystoupal až do výšky nad 6000 m, kam na něj zakročující letoun už nemohl. Ve druhém případě nad Moravskou Ostravou prý bylo letadlo tak pomalé (!), že mu balon uletěl. V závěru článku je pak položena řečnická otázka : Nestačí-li naše četnická letecká služba ani na balon, což teprve na moderní rychlý aeroplán?

Vinu Národní listy viděly v tom, že ČLH dostaly stará nevýkonná letadla vyřazená z armády, což byla pravda pravdoucí. Na druhou stranu nemožnost letět do větší výšky byla způsobena absencí dýchacího přístroje, ne výkonovými nedostatky letadla. A ten úlet balonu nad Ostravou byl zapříčiněn relativně dlouhou dobou, než se informace o něm na stanici dostala a než asi letoun vůbec vzlétl, a zároveň krátkou vzdáleností balonu od státní hranice, za níž mezitím tento zmizel.

Boj s větrnými mlýny

Prvních 5 stanic ČLH vzniklo v Chebu, Liberci, Hradci Králové, Dolním Benešově u Opavy a ve Vajnorech u Bratislavy. Armáda zapůjčila do jejich služeb téměř to nejhorší, co ve svém arzenálu našla. Zastaralé a nevýkonné stíhačky Škoda D.1. Ty už byly totiž z prvoliniové služby vyřazené, a tak si tam asi řekli, že jim chybět nebudou. A jako by toho nebylo dost, dodala vzápětí ještě horší dvoumístná Aera Ap.32. Na druhou stranu proti poskytnutému leteckému personálu se nedalo nic namítat, profesionální příprava našich letců byla všeobecně na výtečné úrovni.

Četnický kabát

Zbarvení letounů ČLH bylo určeno předpisem. Horní, boční a spodní plochy kryla šedozelená barva, zvaná četnická oliva.

Dále se aplikovala šarlatově červená barva na vrtulový kužel případně větší část přídě a na náběžné hrany křídel, VOP a SOP. Stejnou barvu s bílým lemováním měly imatrikulační značky ve tvaru OK-PXX, kde P znamenalo "policejní". Umisťovaly se na trup a křídlo/a shora a zdola.

Výsostné znaky ve tvaru sférického trojúhelníku byly pouze na SOP.

Ze začátku měla každá z pěti hlídek k dispozici jedno letadlo. V dalších letech došlo k navyšování hlídek a zvyšování počtu letadel na minimálně dva kusy u každé. Letadla se už nakupovala přímo, také se začalo s výcvikem příslušníků leteckých hlídek z řad četnictva a policie. Při mobilizaci na podzim 1938 přešel personál i s letadly pod armádní letecké jednotky. Po zabrání pohraničí a zrušení mobilizace byla činnost ČLH obnovena. Protože došlo ke ztrátě většiny destinací, kde byly umístěny, došlo k redukci a redislokaci jejich stanovišť. Obnovení činnosti však nemělo dlouhého trvání, po definitivním rozbití republiky v březnu 1939 byly hlídky rozpuštěny.

Jak už bylo řečeno, hlavní činností ČLH mělo být potírání leteckých narušitelů ze strany států s nepřátelským chováním vůči Československu, především tedy ze strany Německa a Maďarska. Přidělené letouny však svými výkony byly z těchto klání mnohdy kontumačně vyřazeny. A ani v případě, že se k podezřelému letadlu dostaly, zdaleka neměly vyhráno.

Úkolem bylo takový stroj donutit přistát, střelba na něj byla samozřejmě v každém případě zakázána, což je i logické. Dle předpisů se měl nejprve zkusit „povel“ k přistání rádiem, jenže to šlo realizovat pouze tehdy, kdy takové zařízení měly na palubě obě strany. Nejen, že lehké sportovní stroje nebo balony jím nedisponovaly, ale mnohdy chybělo i na našem četnickém letadle. Druhou možností pak byla signální pistole se světlicemi. Pokud by ani to nezabralo, mělo následovat manévrování strojem, jako blízké průlety a mávání křídly. V krajním případě se mohla použít i výstražná střelba. Účinek donucovacích prostředků tak závisel především na vůli pilota, vůči němuž byly podnikány.

Avia B.534

Ani po zařazení našich nejlepších stíhaček Avia B.534 do četnických služeb, nebyla situace zdaleka ideální. Jejich výkony v porovnání se starším typem Škoda D.I byly nesrovnatelně vyšší, ale na dostižení například fotoprůzkumných Dornierů Do 17, které se na našem nebi také objevovaly, nestačily.

Z hlediska hmatatelných výsledků v podobě německých strojů donucených k přistání nebyly výsledky činnosti ČLH oslňující. Celkem se udává jeden letoun a jeden balon. Přesto nelze význam ČLH bagatelizovat, či přímo zatracovat. V hektickém září 1938, před vyhlášením mobilizace, zvyšovaly četnické letouny morálku našich lidí v pohraničí a částečně mírnily aktivitu sudetoněmeckých bojůvek.

Mnozí z „létajících četníků“ se po vzniku protektorátu vypravili na nebezpečnou cestu do zahraničí, kde se zapojili v rámci leteckých jednotek do odboje. Alespoň namátkou připomeňme krátce čtyři z nich.

Jan Klán se stal stíhacím esem, ve francouzské kampani sestřelil pět letadel Luftwaffe.

Josef Kloboučník byl prvním Čechem zařazeným k 68. noční stíhací peruti RAF (jedna ze dvou letek perutě se později stala „československou“), padl v říjnu 1941.

Josef Hanuš s pěti sestřely se stal stíhacím esem, proslavil se jako noční stíhač, kdy v rámci služby u legendární 600. noční stíhací perutě RAF při jejím nasazení v severní Africe sestřelil čtyři Ju 88.

A František Vancl sestřelil jistě jeden FW 190, řadu dalších protivníků poškodil nebo sestřelil pravděpodobně, v období 1.11.1943 až 15.5.1944 byl velitelem 313. čs. stíhací perutě RAF.

Stroje ve službě ČLH

Za celou krátkou historii ČLH se v jejich službách vystřídalo 47 letadel s „policejní“ imatrikulací. Zpočátku byly stroje zapůjčeny od armády, později byly objednávány nové. Jednalo se o 7 kusů Škoda D.1, 4 Aero Ap.32, 26 Avia B.534 a 10 Letov Š.328.

Škoda D.1 byla licence francouzské stíhačky Dewoitine D.21, která pocházela už z roku 1925. Ve své době to nebyl špatný stroj, ale v roce 1935 se svými výkony hodil tak maximálně do aeroklubu. Jednomístný hornoplošník dosahoval rychlosti až 270 km/h. Dostup měl téměř 9 000 m, ovšem za použití dýchacího přístroje (tato podmínka samozřejmě platí i u strojů následujících).

Četnické Aero Ap.32

Aero Ap.32 je označován jako bitevní, ale dá se říct, že to byl v podstatě stroj „k ničemu“. Také u těch četníků se dal snad použít jen proti balonům. Ale pouze v případě, že balon příliš nevystoupal. Maximální rychlost 230 km/h, dostup 6 700 m.

Avia B.534 čtvrté verze byla naší nejmodernější sériově vyráběnou předválečnou stíhačkou. Přesto se ve druhé polovině 30. let nemohla svými výkony, natož konstrukcí, měřit s nově nastupujícími zahraničními stroji. V úvodních fázích války na východě se tyto avie na straně slovenského letectva dokázaly prosadit proti srovnatelným sovětským stíhačkám (I-16) a úspěch zaznamenaly ještě během SNP. Jednomístný dvouplošník vyzbrojený čtyřmi kulomety měl maximální rychlost kolem 390 km/h a dostup 10 600 m.

Letov Š.328 byl víceúčelový (pozorovací, lehký bombardovací, noční stíhací) dvoumístný dvouplošník. Letci ho familiérně nazývali kravka. Ve své kategorii to byl před rokem 1938 víceméně solidní stroj. Jako noční bombardovací ho za války v malém měřítku používali Němci po vzoru sovětských Po-2, jeho kariéra byla relativně úspěšně završena na straně povstaleckého letectva během SNP. Maximální rychlost 320 km/h, dostup 7200 m.

Pro ČLH bylo určeno jediných 6 vyrobených kusů typu Letov Š.528. Už dostaly i četnické barvy a imatrikakulace, když přišlo rozhodnutí vyměnit je s armádou za stejný počet Š.328 (započítány ve výše uvedených). V roce 1936 došlo k objednávce 12 dvoumístných sportovních a turistických letadel Beneš-Mráz Be 51A Beta Minor, které by sloužily jako kurýrní a cvičné. Jejich zařazení k ČLH se však kvůli papírování protáhlo natolik, že je přebírali až Němci.

Vedle toho si ČLH sporadicky a krátkodobě zapůjčovaly další jednotlivá letadla různých typů od aeroklubů či armády, většinou pro kurýrní či cvičné lety. Ta se samozřejmě nepřeznačovala.

Smutný pohled na letiště v tehdejším Německém Brodě v druhé půlce března 1939. Němci zabavují čs. letadla, před hangárem je četnická Avia B.534, v hangáru jsou bombardéry Aero MB.200.

Zdroje a doporučená literatura:

  • Pavel Macek, Lubomír Uhlíř: Dějiny policie a četnictva II. Police history, Praha, 1999
  • Jindřich Marek: Vzdušní donkichoti. Svět křídel, Cheb, 2001
  • časopis Fakta & svědectví, č. 6 a 7/2010
  • časopis Letectví + kosmonautika, č. 5/2008
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Velký železniční KVÍZ: Máte-li dost páry, zkuste vytřít zrak Sheldonovi

v diskusi je 5 příspěvků

23. března 2024

Projeďte se aktivně historií železniční dopravy, ve světě i doma. Čekají na vás otázky rozmanité, z...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi jsou 4 příspěvky

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 9 příspěvků

28. března 2024

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 29 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Jarní bouře ničila před 100 lety Prahu. Napáchala obří škody

v diskusi je 10 příspěvků

27. března 2024

Prahou prošla před 100 lety, 27. března 1924, neobvykle silná jarní bouřka. V části hlavního města...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...