Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Chlazené spodní prádlo z Apolla používají i piloti formule 1

aktualizováno 
Projekt Apollo přinesl řadu poznatků, které jsou využívány i v běžném životě. Speciální matrace zabraňují u dlouho ležících pacientů vzniku proleženin. Konstruktéři Saturnu 5 pomohli vyvinout dávkovač inzulínu pro diabetiky.

Let na Měsíc nebyl jediným výsledkem projektu Apollo | foto: Reuters

Veřejnost chápala projekt Apollo jako součást soutěže mezi USA a SSSR o technickou nadřazenost. Naproti tomu vědci – především astronomové a planetologové – očekávali od opakovaných expedic kosmonautů na Měsíc definitivní odpověď na otázku, jak naše planeta přišla ke svému souputníkovi. Jejich očekávání se však splnilo jenom zčásti. 

Jak vznikl Měsíc

V šedesátých létech minulého století existovaly v podstatě tři teorie o vzniku Měsíce. Podle první toto těleso vzniklo společně se Zemí z původního materiálu protoplanetárního disku. Podle druhé připutovalo z jiných oblastí sluneční soustavy a bylo zachyceno naší planetou. A konečně podle poslední představy vzniklo z materiálu, který vyvrhl ze zeměkoule obrovský náraz planety srovnatelné velikostí s Marsem.

První teorie vzala brzy zasvé po analýze dovezených vzorků měsíčních hornin prvními expedicemi, ale rozhodování mezi zbývajícími dvěma názory trvalo až do roku 1984. Tehdy převládla dodnes přijímaná představa zrození Měsíce po gigantické srážce, která v dobách zrodu sluneční soustavy byla jevem zcela obvyklým.

Důležité bylo zjištění, že dopady menších těles na měsíční povrch jsou časté i v geologické současnosti. Vedlo totiž k postupnému zrodu koordinovaných mezinárodních programů sledování planetek, nebezpečně se přibližujících k Zemi a představujících proto hrozbu lidské civilizaci.

Kosmické znalosti pro medicínu

Projekt Apollo byl bezesporu nákladný, ale na druhou stranu dokázali odborníci řadu technologií zužitkovat mnohdy v nečekaných směrech.

Například konstruktéři rakety Saturn 5 museli vyvinout speciální metody velice přesného a citlivého ovládání ventilů, dodávajících pohonné látky do pětice motorů v prvním stupni. Miniaturizovaná forma tohoto zařízení vedla v sedmdesátých letech k vyvinutí přesného dávkovače léků pro pacienty, především inzulínu pro cukrovkáře.

Nebo chlazené spodní prádlo, vyvinuté pro měsíční skafandry, se uplatnilo v mnoha odvětvích. Nikoho nepřekvapí, že je používají například hasiči či opraváři v horkých zónách atomových reaktorů, či piloti formule 1 ve svých hermetických ohni odolných kombinézách. Ale že našly uplatnění i v medicíně u lidí trpících genetickou poruchou, která znemožňuje tělu efektivně odvádět teplo do okolí, napadlo málokoho.

Nečekaná uplatnění

Pružné nedeformovatelné výplně přezůvek měsíčních skafandrů zužitkovala například známá firma Reebok při vylepšování svých bot pro atlety. Podobně našel využití i vynález pěnové výplně pro křesla kosmonautů, zajišťující rovnoměrné rozložení přetížení jejich těl v průběhu brzděni při návratu atmosférou.

Matrace zhotovené z tohoto materiálu pomáhají zabránit proleženinám u pacientů trvale upoutaných na lůžko. Na druhé straně běžně tradované tvrzení, že "suchý zip" – Velcro – je vedlejším produktem projektu Apollo, je nesprávné. Byl vymyšlen ve Švýcarsku již ve čtyřicátých letech, ale díky měsíčnímu programu se stal všeobecně známým a měl obrovský komerční úspěch.

Totéž platí i o tepelně odolném teflonu a jiných podobných polymerních materiálech, do té doby velice drahých. Efektivnější metody jejich výroby ve větších množstvích umožnily jejich použití i v běžném životě, například pro potahování kuchyňských pánví, tak oblíbených na konci minulého století.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.