Tři lidé, šest hodin a 5 000 metrů. Hlouběji se Číňan nikdy nepotopil

aktualizováno 
Čínský podmořský člun s lidskou posádkou v úterý překonal hranici 5 000 metrů. A chystá se ještě o dva kilometry hlouběji. Poté se stane nejvýkonnější ponorkou současnosti.

Po vesmíru je na seznamu čínských lovců rekordů zřejmě moře. Čínský Úřad pro námořní záležitosti oznámil, že ponorka Ťiao-lung se dostala do hloubky 5 057 metrů a zůstala v ní půl hodiny.

Rekordní sestup se odehrál v severovýchodní části Tichého oceánu, zhruba mezi Havají a pobřežím USA. Trval šest hodin a na palubě byli tři lidé. Vynoření člunu vysílala čínská státní televize.

K překonání rekordu už se schylovalo minulý týden. Ale Ťiao-lung se nakonec dostal "jenom" do hloubky 4 027 metrů. Ve čtvrtek se měl pokusit o překonání hranice pěti tisíc metrů, ale pokus byl zrušen s odvoláním na špatné počasí. Třímetrové vlny na hladině zřejmě komplikovaly spouštění ponorky z doprovodné lodi na moře, dost možná i případné záchranné práce. Více se zřejmě nedozvíme, většina údajů o plavbě je předmětem státního tajemství.

Soukromý Černý Petr

Richard Branson, zakladatel skupiny Virgin, v dubnu představil svůj první stroj Virgin Oceanic. Malý stroj z uhlíkových vláken a titanu připomíná malé podmořské letadlo, včetně bubliny pilotní kabiny. Během letošního roku by se měl podívat až na dno Mariánského příkopu.

Zatím je expedice ve stádiu příprav. Předpokládaný "pilot" stroje, Chris Welsh, vyrazil při prvním ponoru v pondělí 24. července na průzkum terénu, například sběr vzorků vody z různých hloubek. Více detailů o dalších plánech a harmonogramu zatím tým nezveřejnil.

Údajně se uvažuje o tom, že by Virgin Oceanic sloužil k dopravě bohatých soukromníků na dno moří.

Počítačová podoba Virgin Oceanic při ponoru. Orignál se liší jenom tím, že jeho

Návrh ponorky je dílem Grahama Hawkese a už na pohled představuje radikální rozchod s tradicí. Pod vodou se ovládá jako letadlo: ne pomocí soustavy nádrží s balastem, ale nastavením "křídel".

Ťiao-lung prý nedosáhl ponorem do 5 000 metrů hranice svých možností. Podle čínských prohlášení byla vytvořená k překonání hranice sedmi kilometrů. K pokusu o sestup do této hloubky by mělo dojít v příštím roce, tvrdí státní čínská tisková agentura.

Absolutní rekord drží batyskaf Trieste, který sestoupil v roce 1960 do 10 916 metrů. Plavidlo tvořila v podstatě jen malá kulovitá kabina s téměř třináct centimetrů silnými stěnami. Ta byla podvěšená pod velkou nádrží s poměrně tenkými stěnami, která sloužila jako "balón". Obsahovala benzín, který byl lehčí než voda a batyskaf tedy nadnášel.

Hlubokomořské suvenýry

Ale i když se Ťiao-lung nikdy nepodívá pod
7 000 metrů, nebude mít nouzi o zajímavé destinace. V této (nebo menší) hloubce leží přes 99 procent plochy mořského dna. Ponorka má sloužit především k jeho přímému zkoumání.

Řada médií mluví i o tom, že člun je určen především k hledání surovin, které by mohly pohánět čínskou ekonomiku. Těžba surovin ze dna moří je ale zatím hudba budoucnosti.

Čína se v této oblasti chystá s pomocí nového stroje a jeho možných následovníků "dohnat a předehnat" zbytek světa. Dohoda s Mezinárodním úřadem pro mořské dno jí umožňuje prozkoumat oblast o velikosti zhruba 70 tisíc čtverečních kilometrů v Tichém oceánu (ve stejné oblasti, v jaké probíhal pokusný ponor).

Podobné aktivity v dané oblasti provádí celá řada států. Kus dna tu "patří" i České republice, a to díky členství v organizaci Interoceanmetal, které se datuje ještě do 80. let.

Využití zdrojů na dně je věcí hypotetických úvah. Náklady by byly nepochybně příliš vysoké, než aby se za současných cen těžba vyplatila. Nejslibnějším cílem jsou zřejmě malé hrudky kovových sloučenin ležících na dně moří. Tyto tzv. konkrece obsahují v jedinečné směsi například mangan, železo, měď či nikl. Známé jsou už od 19. století. Podle současných představ by se mohly ze dna doslova "odsávat" podvodním zařízením a pak dopravovat na hladinu. Technologii ovšem zatím nikdo nevyzkoušel ani v malém měřítku.

Někdy se mluví i o těžbě zemního plynu z mořského dna. A to ne z tradičních ložisek (ta umí lidstvo hledat a těžit i z hladiny), jeho zdrojem by měl být "metanový led", tzv. metanový hydrát. Jde v podstatě o metan uzavřený v krystalu běžného vodního ledu. Látka vzniká jen za velkého tlaku a nízkých teplot. Dno moří je tedy pro jeho tvorbu ideální.

Na rozdíl od "hrudek" konkrecí (kusy horniny), hydrát neleží přímo na dně, ale obvykle několik set metrů pod ním. Vývoj téhle technologie si vyžádá nejspíše desítky let a velké finanční investice. V tomhle ohledu jedna ponorka nic nezmění.

Podmořský drak

Plavidlo Ťiao-lung dostalo jméno po bájném vodním drakovi. Stroj je relativně malý, měří zhruba osm metrů a má hmotnost 22 tun. Vývoj byl zahájen v roce 2003. (Mimochodem, ponorku najdete na cizojazyčném internetu pod oficiální podobou transkripce z čínštiny: "Jialong".)

Stroj je postavený jako hlubokomořský člun. To znamená, že aby konstruktéři ušetřili rozměry, nemá Ťiao-lung vlastní pohon. Může v podstatě jen (prý zdatně) manévrovat v místě ponoru, ale při dopravě na větší vzdálenosti je odkázán na pomocné lodi.

Člun má špičkové komunikační vybavení pro spojení s hladinou a mechanické manipulátory, kterými může posádka na dně například sbírat vzorky. Slouží tedy v podstatě jako prodloužená ruka hladinových lodí.

Trup je vyroben z lehkého a pevného titanu. Jde ale o drahý materiál, který využívají jen extrémní stroje. Výjimkou byly snad jen některé sovětské vojenské ponorky.

Nejčtenější

Alza to zase zkouší. Zákazníkům do košíku „tajně“ přihodí nechtěné věci

Stačí chvilka nepozornosti a obchod vám do košíku přidá něco, co jste si...

Před odesláním objednávky v e-shopu si dobře zkontrolujte obsah košíku. Je možné, že vám tam bez vašeho vědomí něco...

Alza dostala pokutu za přidávání zboží do košíku. A není jediná

Česká obchodní inspekce pravomocně rozhodla o udělení pokuty pro společnost...

Společnost Alza.cz bude muset zaplatit 150 tisíc korun za to, že zákazníkům přidávala do košíku zboží, na které sami...

Vyzkoušeli jsme nejlepší způsob, jak sledovat televizi. Poradíme i vám

Test set-top-boxů pro televizi přes internet

Nezajímá vás kdy pořad jde, ani kolik je v něm reklam. Pustíte si jej kdykoli během i po odvysílání a reklamní bloky...

Známe tvář mrtvé dívky z obleženého Tábora. Kdy zemřela, napověděla mince

Zrekonstruovaná podoba dívky (18 až 19 let) nalezené ve společném hrobě v...

Téměř 400 let ležela v zapomenutém společném hrobě, než její pozůstatky při stavbě rodinného bazénu náhodou objevili. V...

Raketa Falcon 9 neúspěšně přistála do moře, náklad ale letí dál k ISS

Nepovedené přistání Falcon 9

Porucha hydraulického čerpadla znemožnila přistání nosného stupně rakety Falcon 9. Přistál, či spíše spadl, do moře...

Další z rubriky

Češi staví dobré mosty, více padají jinde, řekl odborník v Rozstřelu

Ředitel Kloknerova ústavu ČVUT Jiří Kolísko v diskusním pořadu iDNES.cz...

Havárie mostů rozhodně nelze vyloučit ani do budoucna. Důležité je, že se z nich technika poučí, řekl v Rozstřelu...

Podívejte se, jak roboti, jak „hráli“ legendární hru Pac-Man

Robosoutěž ČVUT 2019

Na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí proběhlo finále soutěže robotických vozítek. Podívejte...

Nejlepší české letadlo před Velkou válkou byl Rapid bratří Čiháků

Monoplan „Rapid“ bratří Čiháků

Jak vypadal a jaké vlastnosti měl elegantní český jednoplošník z roku 1913. To vám detailně přiblíží dobový článek od...

Najdete na iDNES.cz