"Čína už dává na výzkum větší díl HDP než Evropa."

Není se čemu divit. Vzhledem k vysokým odvodům za zaměstnance a vysokým mandatorním výdajům nemají "západní" státy ani firmy peněz nazbyt.

Vzhledem k tomu, že čína má tolik pracujících, jako Evropa a USA dohromady, vychází mi, že dává nejvíc peněz na výzkum ze všech zemí na světě. Nebylo by nezajímavé srovnat konkrétní roční částky. To by USA i EU byly nejspíš propastně daleko za čínou.

Aha ono to v článku je a čína první není, tak pardon

Kdo by tady taky z firem rval masivně peníze do výzkumu, když si všichni rvou vlasy z těch obrovských odvodů za zaměstnance. Prostě to není nafukovací. Je to buď a nebo.

To jste asi nepochopil. Peníze dává na výzkum stát firmám a ne firmy státu.

jen ty vysledky moc nemaji :)

Zatím. Je to otázka času. Nedá se otočit kohoutem a čekat, že příští měsíc stoupne počet citací o procenta odpovídající investovaným dolarům. 

Na druhou stranu pokud aktivně přilákáš na jedno místo dostatečné množství chytrých lidí, začnou z toho místa dřív nebo později padat chytré myšlenky. Jen je tam zpoždění, může to být i jedna generace, ale co je jedna generace na časové ose vývoje státu, kor státu jako je Čína.

Nedávno jsem zrovna četl článek o nějakém českém výrobci malotraktorů, který si nechává stroje dělat v Číně. Sdílím jeho úžas nad stočlennými výzkumnými týmy v relativně obyčejných továrnách na elektromotory.

Číně se prostě začínají vracet odborníci, kteří vystudovali a praxi získali jinde. Podívejte se do archivu jakéhokoliv odborného časopisu na podíl vědců s jmény jako ing, Ho, Ču a podobné.. Není snad jediný článek za XY let, kde by nebyl zmíněn nějaký číňan jako spoluautor.

Jenže hodně jich jsou Američané, kteří čínsky snad ani neumí,

Tak tohle mne opravdu dokáže rozesmutnět: "Většina skutečně dobrých článků pochází z poměrně malého okruhu špičkových vědců. Často jde o odborníky, kteří působili v zahraničí a do Číny je přilákala štědrá finanční podpora. V čínské vědecké produkci však stále převládají málo čtené články domácích autorů v domácích časopisech s mizivým dopadem." Když čtu takového formulace tak je mi smutno, protože ukazují hlavní problémy, se kterým se potýká česká věda.

1. Pro koho podporujeme vědu? Jaký má smysl věda, která není dělána primárně pro "domácí" zákazníky? Jistě, když je nějaký výsledek natolik skvělý, že se uplatní i ve mezinárodním měřítku tak je to paráda, ale je to opravdu hlavním cílem? Podle mne má věda (a výzkum) přinést zlepšení podmínek pro místní lidi. Vážně si někdo myslí, že základem jakéhokoliv byznysu (a věda a výzkum není svým způsobem dnes nic jiného než specifický typ byznysu) je úspěch na vzdálených odbytištích namísto úspěchu na místním (tj. blízkém) trhu?

2. Co je to dobrý článek? Kolik lidí z běžné praxe čte impaktované časopisy ve srovnání s domácími odbornými časopisy? Jaký asi bude mít dopad článek o nějaké nové technologii, který si přečte řekněme 10 miliónů potenciálních čínských uživatelů/odběratelů oproti článku, který si přečte nějakých 10 tisíc světových vědců a řekněme 5 tisíc mimočínských uživatelů/odběratelů?

3. Mezinárodní uplatnění je ta pověstná špička ledovce, která ale nemůže vzniknout, bez široké základny "domácí" vědy dělané pro "domácí zákazníky". I tomu skutečnému ledovci kouká nad hladinu moře jen 1/10 objemu. Jenže se podívejte jak jsou nastaveny podmínky "hodnocení" vědy v České republice. Pro ty co neví jak to funguje, tak ze vědecké výstupy dostává jejich autor/organizace tzv. RIV body, některé typy výstupů více bodů, za jiné méně a za některé nedostane nic. Podle současných pravidel nedostane autor článku za česky psaný článek nic, česky psaná odborná periodika nejsou totiž impaktována. A k čemu to povede?

Nevím jak jinde,ale v mém oboru je pokus o publikování v českých "odborných" časopisech zcela bezcenný. Potenciální okruh čtenářů jsou totiž jen mí kolegové.Informace co nejsou publikované v kvalitním  časopise (samozřejmě v angličtině) jsou na vždy ztracené.

A takto funguje i třeba v Číně, článků je  tolik, že není v lidských silách si procházet i všechny nekvalitní články z místních odborných časopisů.

"S mizivym dopadem" :-) impact factor se nepreklada autore, i v cesku vyjadruje vedeckou uroven daneho casopisu.

To není překlad, to je jednoduše české slovo.