Svou marsovskou misi Čína pojmenovala Tchien-wen (Tianwen), což v překladu znamená Otázky k nebesům. Inspirací se stala stejnojmenná dlouhá báseň prvního a zároveň nejvýraznějšího básníka staré Číny Čchü Jüana (asi 340-278 př.n.l.). A podle všeho byly tyto otázky zvládnuty na jedničku.
První úspěch si Čínská kosmická agentura (CNSA) připsala již 10. února, když k Marsu po několikaměsíčním putování dorazila sonda, která se skládala ze dvou hlavních částí, orbiteru a přistávací kapsle s hmotností 5 tun. Orbiter a 240kg vážící rover společně nesly 13 vědeckých přístrojů pro studium marsovské atmosféry, magnetosféry, povrchu, klimatu i pro geologický průzkum.
Nad ránem našeho času si pak Čína vysloužila další zápis do historie dobývání vesmíru. Podařilo se jí úspěšně přistát s pojízdnou laboratoří Bůh ohně (Ču-žung) na povrchu Marsu.
Číně se navíc podařilo přistát hned poté, co se vůbec poprvé dostala k Marsu. Celé přistání trvalo více než pět hodin počínaje brzdícím manévrem, vypuštěním padáku a samotným přistáním v oblasti označované jako planina Utopia (Utopia Planitia) konče. Na svém Twitteru to popisoval Michal Václavík z České kosmické agentury.
* 01:08:55 Odhození tepelného štítu, 3 km, 0,25 km/s
* 01:09:40 Odhození překrytu s padáky, 1,5 km, 0,095 km/s
* 01:10:30 Visení a výběr místa přistání, 0,1 km, 0,0 km/s
* 01:11:00 Dosednutí na povrch, Utopia Planitia (24,748 s. š. a 110,318 v. d.) https://t.co/Zd9hnSEZjc
Mimochodem prostor Utopie vybrali astronomové z Číny i proto, že je pravděpodobné, že se zde pár metrů pod povrchem může nacházet relativně dobře přístupná zásobárna vodního ledu.
Podle plánů zůstane rover v přistávací kapsli a několik dní bude provádět diagnostické testy, než vyrazí na povrch Marsu. Poté se z landeru vysune rampa, po níž samotný rover Ču-žung sjede a rozvine své čtyři solární panely.
Vozítko je poháněno šesticí kol a má rozměry 3 × 2,6 ×1,85 metru. Na své palubě veze přístoje, které mají zkoumat především složení povrchu planety.
Využije k tomu laserem indukovaný rozpadový spektroskopický analyzátoru pro detekci povrchových prvků, minerálů a typů hornin. Kromě topografických a multispektrálních snímků dokáže vozítko studovat klima a magnetické pole. Rover také nese radar, který dokáže proniknout pod povrch Marsu.
Po povrchu se může pohybovat rychlostí až 200 metrů za hodinu, je přitom navržen tak, aby vydržel na Marsu fungovat asi 90 dní.
Se zemí bude komunikovat prostřednictvím orbiteru, či chcete-li družice, která zůstala kroužit na oběžné dráze Marsu. Ta zde má vydržet asi jeden marsovský rok (cca 687 pozemských dní) a je vybavena fotoaparáty se středním a vysokým rozlišením, které jsou srovnatelné s přístroji HiRise, které byly použity při misi NASA Mars Reconnaissance Orbiter v roce 2005. Rovněž nese magnetometr, sondážní radar a přístroje pro detekci atmosféry a ionosféry.
23. července 2020 |
Čína při letoší misi úspěšně následovala jinou robotickou laboratoř, která na Marsu přistála již v únoru. Tou byl robotický průzkumník Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který na své palubě nesl i malý průzkumný vrtulník Ingenuity. Letos se k Marsu dostala poprvé i sonda Spojených arabských emirátů, ta však zkoumá rudou planetu pouze z orbity.
Spojené státy podle AP od roku 1976 uskutečnily devět úspěšných přistání na Marsu. Sovětský svaz na Marsu přistál v roce 1971, jeho mise však selhala, protože modul brzy po kontaktu s povrchem planety přestal vysílat informace.
