Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čína dohání Rusko a USA. Do vesmíru pošle další laboratoř a k ní lidi

  13:59aktualizováno  13:59
Čína má na letošek velké plány v dobývání vesmíru. V létě by se na oběžnou dráhu měla dostat její nová výzkumná stanice, která posléze přivítá nákladní loď a návštěvu tchajkonautů (čínští kosmonauté). V roce 2022 chce mít na oběžné dráze vlastní stálou posádku.

Ilustrace spojení modulů plánované Čínské kosmické stanice. | foto: Space Animation

Po úspěchu první vesmírné laboratoře Tchien kung 1 (Nebeský palác 1) se Čína chystá na vypuštění modulu Tchien kung 2. Ten se sice měl dostat na oběžnou dráhu již dříve, ale stejně jako u prvního zařízení došlo k řadě zpozdění. Výzkumnou stanici do kosmu vynese nosná raketa určená pro těžké náklady Čchang Čeng 5 (Dlouhý pochod 5), která nyní prochází testy ve vývojovém centru China Aerospace Science and Technology Corp.

Čína ve vesmíru

V roce 2003 Čína dokázala vlastními silami dostat na oběžnou dráhu kolem Země člověka.

V roce 2008 vystoupil první čínský kosmonaut do volného prostoru.

V roce 2020 má být dostavěna Čínská vesmírná stanice.

V 2022 Peking plánuje na ní umístit stálou posádku

Podle agentury Xinhuanet se nový Nebeský palác podívá do vesmíru už v červnu. Ke konci roku bude k této stanici vyslána dvoučlenná posádka, která v ní stráví několik dní. Tu na oběžnou dráhu doveze vesmírná loď Šen čou 11 (Božská loď) se dvěma nosiči Čchang Čeng 2F.

První model sloužil pro testovací účely a ověření technologií. Měl na oběžné dráze vydržet jeden až dva roky, ale i po více než čtyřech letech po vypuštění stále funguje a Peking jej hodlá i nadále využívat. Zatím stihl návštěvu několika lodí i tchajkonautů.

S pomocí Tchien kung 2 budou čínští inženýři testovat podporu života a technologie, které mají v budoucnu umožnit spojení modulů budoucí čínské vesmírné stanice. Kvůli tomu bude k laboratoři vyslána v polovině roku 2017 nákladní loď Tianzhou 1 (Nebeské plavidlo), která tam doveze palivo a zásoby na podporu života. Bude to podle serveru Tech Times první velká čínská nákladní loď. K cestě má využít novou generaci raket Čchang Čeng 7, které patří ke středně velkým raketám.

Fotogalerie

Plánovaní vesmírná stanice bude od roku 2022 domovem stálé vesmírné osádky a faktickou konkurencí mezinárodního projektu ISS, kam Čína nemá přístup. Na stavbu vlastní stanice přitom mají Číňané podle vlastních plánů již pouhé čtyři roky. V roce 2020 má být totiž funkční. Bude se skládat ze dvou laboratoří a hlavního modulu. Každá z nich přitom bude vážit kolem dvou desítek tun. Hlavní modul bude podle plánů vynesen v roce 2018.

Ambice asijské země zahrnují i přistání prvního čínského kosmonauta na Měsíci nebo přistání na odvrácené straně Měsíce. Jen v letošním roce pak Čína plánuje 20 vesmírných misí, včetně vypuštění běloruské komunikační družice.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Stanice ISS „míjí“ Měsíc. (2. 8. 2015)
Pod povrchem Měsíce je obří tunel. Objevila ho japonská sonda

Japonská vesmírná agentura JAXA odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit jako základna astronautů. Poskytla by jim...  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.