Skupina vědců z Harvardovy univerzity se rozhodla podívat na epidemii nového koronaviru SARS-CoV-2 v čínském Wu-chanu z jiné perspektivy, a to z oběžné dráhy.
Elaine Nsoesie s kolegy se v případě pandemie nového viru rozhodli použít přístup, který si poprvé vyzkoušeli na běžné chřipce v Latinské Americe. Tam si ověřovali, zda lze nástup chřipkové sezony a její intenzitu poznat podle obsazenosti parkovišť u nemocnic, kterou posuzovali právě na základě satelitních snímků.
Výsledky byly poměrně povzbudivé, na základě snímků okolí zhruba 50 nemocnic v Mexiku, Chile a Argentině dokázali autoři z Harvardu relativně spolehlivě, byť ne bezchybně, zachytit nástup chřipkové sezony. Ověřování ovšem probíhalo zpětně, proti údajům z databáze o počtu chřipkových onemocnění v daných zemích (konkrétně v letech 2010 a 2013). Jak autoři napsali, metoda by mohla být zajímavým způsobem, jak relativně rychle zachytit výskyt nových onemocnění.
Zaměřeno na koronavirus
Přišel rok 2020 a týmu se naskytla nečekaná příležitost si postup vyzkoušet na opravdové nové nákaze. Zaměřili se na první epicentrum nákazy, čínský Wu-chan. Zkoumali snímky parkovišť u šesti nemocnic ve Wu-chanu, které pořídily komerční satelity. Jejich analýza ukazuje, že na podzim roku 2019, zhruba od září, došlo ve srovnání se stejným obdobím v roce 2018 k výraznému navýšení obsazenosti parkovišť u nemocnic.
Porovnání vytížení parkoviště u nemocnice Tianyou ve Wu-chanu v říjnu 2018 (vlevo), v září (vpravo dole) a v říjnu 2019.
K tomu dodejme, že v Číně i v řadě dalších zemí funguje zdravotnický systém jinak, než jsme zvyklí. Lidé chodí či jezdí do nemocnice i s potížemi, se kterými bychom v Česku šli za svým praktickým lékařem. Jejich síť není ani v řadě zemí zdaleka tak hustá jako u nás, a tak koncentrace pacientů u nemocnic umožňuje z oběžné dráhy lépe sledovat vývoj poptávky po lékařské pomoci.
Vědci ze 140 snímků dospěli k názoru, že mezi lety 2018 a 2020 došlo k nárůstu počtu návštěv v nemocnicích. Počty návštěv začaly výrazně stoupat zhruba od září 2019, vrchol pak přišel v prosinci. V lednu pak následoval výrazný pokles spojený se zavedením karanténních opatření.
Vytíženost parkovišť u šesti wu-chanských nemocnic zrekonstruovaná na základě snímků z družic. Během podzimu 2019 došlo ke znatelnému nárůstu vytížení oproti roku předchozímu. Ale zda to bylo kvůli horší chřipkové sezoně, či něčemu jinému, to z dat není jasné.
Satelitní sledování doplnili autoři v nové studii o druhou složku, a to sledování trendů ve vyhledávání na internetu. To už je metoda ověřenější, v epidemiologii se již několik let používá a má poměrně zajímavé výsledky. Na podzim 2019 lidé z Wu-chanu a okolí na čínském internetovém vyhledávači Baidu začali podle studie podstatně častěji zadávat slova, která charakterizují symptomy nemoci covid-19, jako je „kašel“ nebo „průjem“.
Průjem je poněkud diskutabilní volba, protože s infekcí viru SARS-CoV-2 nemusí nutně souviset. Byť je pravdou, že u části pacientů se skutečně střevní potíže objevují. Například v květnu zveřejněná studie pravě z Wu-chanu (navíc z nemocnice, která byla zahrnuta do vyhodnocování návštěvnosti ze satelitních snímků) uvádí, že průjem měl zhruba každý šestý z dvou set sledovaných pacientů.
Důkaz nějaké nezaznamenané epidemie covid-19 již během roku 2019 to samozřejmě není, jak ostatně i autoři v textu uznávají. Podle nich jejich práce „podporuje hypotézu, že koronavirus přirozeně vznikl v jižní Číně a v době zachycení případů ve Wu-chanu již volně cirkuloval“. I to je dosti silné tvrzení, podle našeho názoru silnější, než by na základě výsledků mělo být.
Mnoho nejistot
Je však pravděpodobnější, že obojí (zvýšené návštěvy nemocnic i vyhledávání) bylo pouze projev nadprůměrně silné chřipkové sezony, která ve Wu-chanu začíná stejně jako u nás na podzim a letos byla alespoň zpočátku poměrně vážná. S nástupem karanténních opatření by se pak samozřejmě zastavilo i šíření chřipky. (V Hongkongu podle jedné analýzy zkrátila opatření proti šíření virus SARS-CoV-2 chřipkovou sezonu zhruba na třetinu a snížila počet zachycených případů chřipky také zhruba na třetinu počtu z roku 2019.)
Nahlášené případy „chřipkových“ onemocnění (zelená) a potvrzených případů nemoci covid-19 ve Wu-chanu podle údajů z čínského systému epidemiologického sledování. Autoři harvardské analýzy upozorňují na „vrchol“ v průběhu podzimu, nedokládají ovšem nijak přesvědčivě, že nemohlo jít o normální průběh chřipkové sezony.
Zaprvé proto, že výsledky za rok 2019 jsou sice srovnávány s rokem 2018, ale delší pohled do minulosti chybí. Možná to v roce 2017 bylo ještě horší než v roce 2019, to v tuto chvíli nevíme, a tak je těžké označovat minulý rok za abnormální. Podle autorů je satelitních snímků ze starších let na podobné analýzy málo. Ostatně, ani pro roky 2018 a 2019 jich není mnoho: autoři měli k dispozici pouze 140 snímků na šest nemocnic, takže jejich data jsou velmi „řídká“, v údajích jsou veliké mezery.
Problematické je i to, že výrazy „kašel“ a „průjem“ lidé nezačali vyhledávat zcela současně a stejně často. „Průjem“ vyhledávali lidé relativně stále stejně často od srpna do přelomu roku. Vyhledávání výrazu „kašel“ stoupalo s nástupem chřipkové sezony.
Počty vyhledávání výrazů „kašel“ (modře) a „průjem“ (červeně) v internetovém vyhledávači Baidou z okolí Wu-chanu v průběhu roku 2019
Hypotézu o skrytém dlouhodobém šíření viru ve Wu-chanu podkopávají i další údaje. Ve městě podle dostupných údajů není mnoho lidí, kteří proti viru mají protilátky. Například podle studie publikované na začátku června v časopise Nature Medicine je procento lidí s protilátkami v podstatě velmi podobné jako v České republice, tedy v jednotkách procent.
Mezi zhruba 18 tisíci testovanými, kterým vědci odebrali a analyzovali žilní krev, bylo zhruba 2,5 až 5,5 procenta pozitivních na výskyt protilátek. (Pro všechny, kdo přečetli naše články o testování, dodáváme, že specificita byla 99,3 procenta pro IgG protilátky a 100 procent pro IgM.) Připomínáme, že v Česku se výsledek velké studie Preval pohyboval v rozmezí mezi 0 až 3 procenty.
Koronavirus ve světě   |
Kdyby ve městě probíhala epidemie od srpna, počet lidí s protilátkami by patrně měl být výrazně vyšší. Analýza satelitních snímku nenabízí tak pádné důkazy, aby všechny ostatní údaje jedním rázem „přebila“.
Harvard vs Čína
Jak je v posledních dnech a týdnech obvyklé, harvardský výsledek byl rychle zpolitizován. O výsledku, konkrétně především o možném (a dodejme, že opravdu velmi spekulativním) výskytu SARS-CoV-2 ve Wu-chanu už možná v srpnu či v září, referovala řada médií. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí na zveřejnění výsledku rychle reagovala a označila studii za „naprosto směšnou“.
Což je především politicky motivované prohlášení. Na druhou stranu, sledování vývoje nákazy z oběžné dráhy je stále neověřená inovace, která má řadu úskalí. I když se může sledování satelitních údajů zdát jako univerzálně použitelný postup, pravda je jiná.
Vše o koronaviru
|
Někde vysloveně záleží na lokálních podmínkách. Například ve Wu-chanu byla řada dní tak zamračených či ovzduší tak plné smogu, že z nich žádné spolehlivé údaje nejsou. Svou roli hrálo i to, že některá nemocniční parkoviště jsou přes den ve stínu. To podle autorů studie stačí na to, aby se ze snímků nedalo spolehlivě poznat, kolik vozů u nemocnice stojí.
Pokud se ovšem výsledky podaří ověřit i na jiných případech, mohla by si metoda najít místo v epidemiologii blízké budoucnosti. Především v takových zemích a oblastech, které spoléhají na nemocnice jako páteř zdravotnictví a mají méně výkonné systémy pro sběr a vyhodnocování epidemiologických údajů.
