Kontingent čínské armády na přehlídce na Rudém náměstí během oslav 70. výročí...

Kontingent čínské armády na přehlídce na Rudém náměstí během oslav 70. výročí konce 2. světové války (9. května 2015) | foto: kremlin.ru CC-BYCreative Commons

Reforma čínské armády: ze studené války to jde do 21. století pomalu

  • 20
Jednou z hlavních priorit současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga bylo po jeho nástupu k moci v roce 2012 zreformovat Čínskou lidově osvobozeneckou armádu. První kroky vypadají logicky, ale za nedostatečné je označují i v samotné Číně.

Na úvod se sluší poznamenat, že problematika čínské vojenské reformy je poměrně komplikovaná a tento článek pouze představuje některé její hlavní aspekty a cíle.

Čína krotí výdaje na armádu

Rozpočet roste pomaleji, než bylo zvykem

Přípravy na vojenskou přehlídku (2. září 2015)

V každém případě se první konkrétní kroky současné snahy o modernizaci uskutečnily 31. prosince 2015, kdy byly v rámci Čínské lidově osvobozenecké armády (PLA) vytvořeny tři zcela nové organizační celky. V jednom z kroků se Druhý dělostřelecký sbor, který má na starosti čínský arzenál jaderných zbraní a balistických střel, stal samostatnou složkou s novým označením Raketové síly.

Větší pozornost ovšem vzbudilo založení složky Strategických podpůrných sil. Jde o sjednocené velitelství pro kosmické, kybernetické a elektronické vedení boje. Jeho úkolem bude provádět kybernetické útoky (a zajišťovat obranu), satelitní průzkum nebo rušení nepřátelských komunikací. Založení Raketových sil a Strategických podpůrných sil jde v ruku v ruce s čínskou Bílou knihou o obraně z roku 2015, kde byly za novou strategickou triádu označeny jaderné, vesmírné a kybernetické síly.

Poslední organizací, která byla vytvořena, je Ústřední velitelství pozemních sil, které do této doby neexistovalo. Důvodem tohoto opatření je obnovení důrazu pozemních sil na teritoriální obranu a snaha dát dalším strategicky důležitějším složkám více prostoru.

Reforma struktury velení

Další důležitý krok přišel v únoru 2016, kdy bylo zrušeno dosavadní rozdělení země do sedmi vojenských regionů a nahradilo je pět Společných velitelství vojenských okruhů JTC (Joint Theater Commands). V rámci nich pak vznikla velitelství okruhů pozemních sil, letectva a námořnictva (to pouze ve třech okruzích).

Důvodem k redukci počtu vojenských regionů na pět JTC je jejich větší soustředění se na hrozby vůči čínským zájmům v různých geografických oblastech. Největší Západní JTC má na starosti obranu hranic s Indií, Afghánistánem a také vojenskou kontrolu Tibetu a provincie Sin-ťiang, kde se Čína potýká s odporem některých příslušníků etnické skupiny Ujgurů.

Nové rozvržení pěti JTC

Jižní JTC má ve své jurisdikci Jihočínské moře (teritoriální spory s Vietnamem, Filipínami atd.), východní Východočínské moře (teritoriální spory s Japonskem, Taiwan), severní chrání hranice s Ruskem, Mongolskem a pozornost věnuje i dění na Korejském poloostrově. Poslední Centrální JTC má na starosti obranu Pekingu a podporu ostatních JTC.

Cílem integrace velitelství okruhů jednotlivých složek čínské armády do všech JTC je snaha o zlepšení schopností podnikat společné bojové operace, jelikož dosud hrály prim výhradně pozemní síly a spolupráce či vojenská cvičení s letectvem nebo námořnictvem byly výjimečné. Novou čínskou strukturu lze přirovnat k americkým Jednotným bojovým velitelstvím (Unified Combatant Command), např. USCENTCOM nebo USAFRICOM.

Čína pořádá vojenské cvičení v Jihočínském moři (19. prosince 2015)

Loď čínské pobřežní stráže nedaleko sporných ostrovů v Jihočínském moři (29. března 2014)

Běh na velmi dlouhou trať

Současnou reformu jejím rozsahem sice nelze označit za povrchní, ale přesto postrádá dostatečnou hloubku k oslovení hlavních problémů, které se snaží vyřešit. Ke snížení vlivu pozemních sil a zvýšení schopností jednotlivých složek operovat na bojišti v efektivní součinnosti je nutné provést změny i v oblasti vojenských doktrín armády, personální politiky, vojenského vzdělání a výcviku. Uplatnění tak hlubokých změn však bude trvat déle než do roku 2020.

Tohoto všeho si jsou čínští vojenští představitelé a teoretici dobře vědomi. I přes velmi sebevědomá prohlášení v anglickojazyčných médiích se v těch čínských lze dočíst o významných a nelichotivých nedostatcích PLA.

Čínská armáda láká vojáky do služby hip hopem:

5. května 2016

Přední odborník na čínskou armádu Dennis Blasko uvádí příklad článku v čínštině ze státní tiskové agentury Nová Čína (Xinhua), kde se objevil následující odstavec: „Úroveň modernizace čínské armády je nedostatečná k zajištění národní bezpečnosti a zaostává za ostatními státy. Čínská armáda nemá kapacity k vedení moderního války a důstojníci k jejímu vedení postrádají velitelské schopnosti.“

Článek byl převzat z webu Armádní noviny, a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.