Krátké zprávy

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1 | foto: AP

Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

  • 106
K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad termínu dopadu až 100 kg zbytků se nyní zpřesnil.

Zhruba 8,5 tunová experimentální vesmírná laboratoř Tchien-kung 1 (Nebeský palác) je bez kontroly už od loňského roku a pomalu klesá k Zemi. Původní odhad, kdy by se měly zbytky kosmické stanice dostat na zemský povrch, hovořily o období mezi letošním říjnem a dubnem 2018. Takto široké období bylo určeno právě proto, že nelze se stanicí manévrovat a nebylo jisté, kdy vstoupí do atmosféry a začne rychleji zpomalovat.

V poslední době však začala výška stanice klesat o něco rychleji než v předchozím období, což je neklamnou známkou toho, že začala brzdit o horní vrstvu atmosféry. To znamená, že konec stanice můžeme očekávat již ke konci tohoto roku, nejpozději na začátku roku příštího. Alespoň to odhaduje Jonathan McDowell, astrofyzik z Harvardovy univerzity, kterého cituje deník The Guardian.

„Nyní, když je jeho perigeum (bod, kdy je při oběhu nejblíže Zemi, pozn. red.) pod 300 km a je v hustší atmosféře, úroveň rozpadu je stále vyšší,“ popisuje situaci McDowell. Přestože většina stanice shoří v atmosféře, mohou podle astrofyzika pád „přežít“ kusy až o hmotnosti 100 kg.

Není přitom jasné, kam trosky dopadnou.

„Ani pár dnů před návratem laboratoře do atmosféry pravděpodobně nebudeme schopni určit s větší přesností než nějakých plus minus šest, sedm hodin, kdy se laboratoř zřítí. A pokud nevíme, kdy se zřítí, znamená to, že ani nevíme, kam se zřítí,“ řekl již dříve McDowell.

Změnu místa dopadu mohou ovlivnit aktuální atmosférické podmínky, které místo posunou z jednoho kontinentu na jiný nebo do oceánu či moře.

Dosavadní nekontrolované pády velkých umělých kosmických těles se naštěstí obešly bez zranění, či ohrožení na životech.

Tchien-kung 1 sloužil pro testovací účely a ověření technologií. Měl na oběžné dráze vydržet jeden až dva roky, ale i po více než čtyřech letech po vypuštění stále fungoval a Peking jej hodlal i nadále využívat. Během své životnosti stihl návštěvu několika lodí i tchajkonautů (čínských kosmonautů).

24. června 2012

Druhý Nebeský palác

Již loni Čína vypustila nástupce padající stanice. Ten se jmenuje Tchien kung 2 a Číňané na něm chtějí testovat podporu života a technologie, které mají v budoucnu umožnit spojení modulů budoucí čínské vesmírné stanice. Před rokem k němu vyslali první obyvatele.

Základní modul pro první stálou čínskou vesmírnou stanici plánuje Čína instalovat na oběžné dráze kolem roku 2018. V provozu by měla být zhruba v roce 2022 a má se stát domovem stálé vesmírné osádky a faktickou konkurencí mezinárodního projektu ISS, kam Čína nemá přístup. Vesmírná stanice se bude skládat ze dvou laboratoří a hlavního modulu.