Císař svolal před 100 lety Říšskou radu a Češi žádali spolkové uspořádání

Císař Karel I. svolal Říšskou radu na 30. května 1917. Během války rakouský parlament nezasedal. Národní listy psaly o „třech letech bezvýjimečné němoty“. Přes dvě stovky osobností kultury už v polovině května dokumentem zvaným Manifest českých spisovatelů vyzvaly české politiky, aby na Říšské radě hájili zájmy českého národa.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

V opačném případě se měli poslanci vzdát svých mandátů. Manifest žádal sebeurčení českého národa a vyzýval zákonodárce z Českého svazu a Národního výboru k důslednému odporu proti vídeňské vládní politice. Mezi poslanci to vyvolalo pnutí. Kritici manifestu mluvili o „nepolitické politice“, o vměšování „nikým nevolených“ do pravomocí zvolených zástupců lidu.

Někteří poslanci se zasedání obnovené Říšské rady 30. května nedožili, jiní byli zbaveni mandátu, jako třeba Karel Kramář nebo Alois Rašín, kteří byli ve vězení.

Český svaz nakonec ve Vídni vystoupil 30. května 1917 se svým státoprávním prohlášením: „Poselství českého národa vychází z hlubokého přesvědčení, že nynější dualistický útvar vytvořil k patrné újmě celkových zájmů národy vládnoucí a potlačované a že k odstranění každého nadpráví národnostního a k zabezpečení všestranného vývoje každého národa v zájmu celé říše a dynastie je nezbytno přetvoření mocnářství habsbursko-lotrinského ve spolkový stát svobodných a rovnoprávných národních států.“ (Národní listy, 30. květen 1917)

Ještě to nebyl požadavek na vznik samostatného státu. Ten přijde až později.

(Formování českého státu budeme ve videoseriálu Před 100 lety i nadále sledovat.)