Lékaři dokázali ochrnutým „odečítat myšlenky“. Prý jsou spokojení

aktualizováno  15:53
Nová studie naznačuje, jak by snad bylo možné do budoucna komunikovat s pacienty, kteří ochrnuli v důsledku amyotrofické sklerózy. Použili metodu umožňující sledování spotřeby kyslíku v mozku.

EEG „čapka“ s barevnou indikací toho, jak dobře která elektroda přiléhá k hlavě. Ve studii se podobná používala jako doplněk ke sledování mozkové aktivity pacientů, ale hlavní díl práce při komunikaci odvedla jiná metoda, infračervená spektroskopie. | foto: Wyss Center

Pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) čeká s vysokou pravděpodobností osud, který většinu z nás dokáže pěkně vystrašit. Hrozí jim, že v důsledku schopnosti ovládat svaly nakonec skončí zcela paralyzováni. Nemohou hýbat ani očima, ale mentálně, zdá se, zůstávají v pořádku.

Komunikace s těmito pacienty je nemožná, protože prostě nemohou vůbec nijak reagovat, a nemohou v odpověď ani jen pohnout okem či dokonce mrknout. Mezinárodní tým vědců působících v Německu, Číně, USA a Švýcarsku ovšem nyní u čtyřech německých pacientů ukázal, že do budoucna bychom se s nimi snad mohli alespoň do jisté míry spojit. Jak, popisuje jejich publikace v časopise PLOS Biology, která je zdarma dostupná.

Funkční infračervená spektroskopie (ilustrační obrázek znázorňuje způsob...

Funkční infračervená spektroskopie (ilustrační obrázek znázorňuje způsob detekce mozkové aktivity)

Využili k tomu metodu funkční infračervené spektroskopie (fNIRS), která zjednodušeně řečeno měří spotřebu kyslíku v jednotlivých oblastech v mozku. Je to díky tomu, že pro infračervené záření o délce cca 700-900 nanometrů je lebka průhledná, ale jinak ho pohlcuje okysličená a jinak neokysličená krev - je tedy možné s jistou mírou nepřesnosti určit, které části mozku spotřebovávají více krve a jsou tedy s největší pravděpodobností aktivnější. Jako doplněk se používalo i EEG, z jeho údajů lékaři zjišťovali, zda pacient je vzhůru, nebo spí.

Infračervená spektroskopie má své slabiny, ale v tomto případě se týmu zdála vhodná. Řada už dříve neúspěšně vyzkoušených postupů pro komunikaci s pacienty paralyzovanými v důsledky ALS (například s využitím EEG) spoléhala na to, že pacienti se postupně naučí třeba mírně ovlivňovat funkci svého mozku tak, aby tato změna byla viditelná na přístrojích. To ovšem u pacientů, kteří přijdou o schopnost vědomě ovládat všechny svaly, nemusí být vůbec možné – možná proto, že k ovlivnění práce mozku je zapotřebí třeba lehce změnit postavení těla atp. Pohybujeme se tu na půdě spekulací, protože tak podrobné naše znalosti o těle a mysli nejsou, ale autorům se zdálo, že metoda, která vyžaduje od pacientů v podstatě jen automatizované reakce, stojí za vyzkoušení.

Počítač se musel naučit poznat, jak v mozku „vypadají“ myšlenky ano a ne

Navíc byla jejich práce inspirována předchozím výzkumem, ve kterém jeden pacient pomocí fNIRS dokázal s rozumnou mírou spolehlivosti odpovídat na jednoduché otázky (viz tato práce) – byl ojedinělý případ, ale samozřejmě slibný. Autoři výzkumu postupně učili software analyzující výsledky rozpoznávat, jaká mozková aktivita odpovídá „ano“ a „ne“. Nejprve je žádali, aby prostě mysleli na „ano“, či „ne“, poté kladli pacientům otázky s předem známými odpovědi, a tak zařízení postupně „seřídili“. Po třech týdnech tréninku se jim podle studie podařilo dosáhnout přibližně 70procentní spolehlivosti v odlišování kladné a záporné odpovědi. Metoda tedy není ani zdaleka zcela přesná, na druhou stranu se zdá úspěšnost dost vysoká na to, abychom mohli vyloučit, že jde jen o náhodu.

Co trápí lidi bez možnosti pohybu?

Postupně začali experimentátoři pacientům klást i nové otázky, například „Nemáte bolesti?“. Každou jim položili desetkrát, a když přístroj nejméně sedmkrát vyhodnotil reakci stejně, brali danou možnost za bernou minci. Jedna mladá pacientka prý takto například dala najevo, že by se chtěla podívat do New Yorku (a rodina se to nyní údajně snaží zařídit, řekl tým časopisu NewScientist), další se chtěl podívat za bratrem do Španělska. A jeden z pacientů opakovaně „řekl“, že nesouhlasí s plánovaným sňatkem své vnučky.

Všech čtyř pacientů se také tým vyptal, zda jsou spokojení a jak se jim žije. A údajně se všichni vyjádřili, že mají dobrý život. Což je asi v rozporu s tím, co by odhadla většina nás laiků (a podle některých průzkumů i odborníků), ale objektivně řečeno o pocitech takových pacientů nevíme opravdu nic. Podle některých odborníků možná v podstatě nemohou mít negativní emoce, a tak jsou v podstatě neustále šťastni, ale to je v nejlepším případě hypotéza hodná výzkumu, nic více. A samozřejmě je nesmysl z těchto prohlášení něco usuzovat o tom, jak jsou na tom pacienti s jinou formou paralýzy.

Možnost nových poznatků i psychická podpora paralyzovaných pacientů

Je možné ovšem doufat, že výsledky skutečně nejsou náhodné a deficit znalostí o myslí lidí paralyzovaných kvůli ALS se podaří díky tomuto výsledku alespoň částečně smazat - nemluvě samozřejmě o tom, jakou psychologickou vzpruhu může technologie představovat pro rodiny nemocných (všechny čtyři rodiny zařízení dále používaly i po ukončení experimentu). Zatím to rozhodně není jisté, ale pokud mohou zkušenosti s vývojem jiných technologií sloužit jako vzor, metoda se může ještě výrazně zpřesňovat a zlepšovat, takže by mohla umožnit i složitější a hlubší rozhovory.

Autor:

Nejčtenější

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Nejpoužívanější prohlížeč měl skromné plány. Chrome zásadně změnil web

Vývoj ikony prohlížeče Chrome

Prohlížeč Google Chrome používá k brouzdání po internetu většina uživatelů. Před deseti lety to přitom byl nenápadný...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Čína unesla část mezinárodního internetového provozu, chybou Nigerijců

Čínská vlajka před budovou firmy Google v Pekingu

V noci na dnešek se řada uživatelů ve Spojených státech i jinde musela vypořádat se nebývalým zpožděním služeb od...

Další z rubriky

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Před 40 lety odstartoval Magion. My si na něj nedávno sáhli

Před čtyřiceti lety letěla do kosmu první československá družice Magion 1

V úterý 24. října 1978 odstartovala do kosmického prostoru první československá družice, 15 kilogramů vážící Magion....

Začínal v krabičkách od krému na boty. Kardiostimulátor pomáhá už 60 let

Dva „otcové“ prvního kardiostimulátoru. Zleva: primář Ăke Senning, který vedl...

Před šedesáti lety implantovali ve Švédsku první kardiostimulátor, tedy přístroj odstraňující poruchy srdečního rytmu....

Najdete na iDNES.cz