Průzkum byl důkladný. Jeli jsme jednotkou 471 City Elefant po ryze slezské, nedávno otevřené, dálkově řízené trati z Ostravy Svinova do Opavy. Ta je použitým zabezpečovacím zařízením jediná v Česku. Navštívili jsme výrobce přímo v Ostravě a byli jme také na pražských nádražích. Prostě jsme "Ešus", jak se pantografu také říká, sledovali od vzniku v továrně až po jízdu na nejmodernější trati v zemi.
O jednotce mluví pochvalně i fírové Pendolin. Neskrývají, že v řadě pro ně důležitých parametrů je Elefant mnohem lepší. V čem to je? Souprava přece trpí dětskými nemocemi.
Jednotka 471 před přejmenováním na pražském Hlavním nádraží
S Elefantem na jediné trati svého druhu v Česku
V kabině redakci dělá doprovod Ing. Martin Šlimar, který měl v popisu práce školení strojvedoucích na soupravu. Jeho přítomnost ocenil jednou i strojvedoucí, a to když se věnoval krátce práci instruktora. Ukázal mu, že problém lze vyřešit alternativně a hlavně efektivněji. Jinak jeho čas patřil redakci, vše vysvětloval a ukazoval. Fíra se tak mohl věnovat řízení na 100 procent.
Testovací jízdu jednotkou 471 City Elefant jsme provedli na 28 km dlouhé dálkově ovládané trati mezi Ostravou Svinovem do stanice Opava východ a zpět. Je to jediná trať svého druhu v Česku. Používá systém automatického vedení vlaku (AVV) bez vlakového zabezpečovače s přenosem kódu návěstidel. Podrobnosti o řízení této trati si můžete přečíst v této fotoreportáži.
Jednotka 471 se skládá ze tří vozů. Na konci je motorový vůz (má číslo 471) se dvěma hnacími podvozky, následuje vložený vůz 071 a druhý konec soupravy tvoří řídící vůz 971. Všechny tři vozy mají shodné vnější rozměry.
Jak se řídí City Elefant
Pro danou trať se nastaví AVV, pak následuje pohled do zpětného zrcadla.
Následuje zavření dveří, ještě jednou pohled do zrcadla a povel k odjezdu. V případě, že strojvedoucí vede vlak pomocí ARR (Automatický regulátor rychlosti), po souhlasu k jízdě se systém regulace snaží co nejdříve dosáhnout požadované rychlosti. Brzdit ale musí strojvedoucí. V případě jízdy na AVV fíra jen dohlíží na správnou funkci systémů a sleduje trať.
Po krátké chvíli se zrcadla sama sklopí, aby je např. nepoškodily větve kolem trati. Po zastavení ve stanici se naopak vyklopí.
I malé dítě ví, že vlak má zelenou, ale že se jedná o světelné návěstidlo, to víte od této chvíle i vy. Bílá tabule s černým rámem a písmenem X je také návěstidlo.
Normálně je strojvedoucí v kabině sám. Jeho bdělost kontroluje dnes již legendární tlačítko bdělosti, které musí po zaznění zvukového signálu zmáčknout. Jistě vás napadla inovace - tlačítko fixovat izolepou, držet na něm stále ruku ap. Zvláště, když vlak jede v automatickém režimu a ve stanici sám zastaví. Také na to myslí konstruktéři. Tlačítko musí fíra po akustickém signálu zmáčknout, jinak se vlak zastaví. Proč? Strojvedoucí, který upadl do bezvědomí, přece může tlačítko zmáčknout na nekonečnou dobu svým tělem.
Ve stanici Děhylov se právě radiotelefon ozval. Oznámil, že odjedeme o něco později, protože přednost má protijedoucí zpožděný rychlík. Zastíráme čelní sklo a fotím detail displeje. I přes zatemnění je na něm spousta reflexů, které vidí oko fotoaparátu, to lidské si jich ani nevšimne.
Nakonec nabídneme pár záběrů z kabiny. Na fotografiích vidíte ovladače vlakové brzdy a ovladače osvětlení soupravy; servisní displej s manometry tlaku vzduchu a návěstním opakovačem; klávesnice pro zadávání potřebných informací (požadovaná rychlost, velikost omezení tahu motorů, při použití AVV zadávání návěstí návěstidel aj). Pokud prokluzují kola, při dešti, sněžení apod., použije strojvedoucí pedál pískovače (pravá dolní fotografie) a pod kola se začne sypat písek ze zásobníků.
Trať č. 316 Ostrava Svinov - Opava Východ
Téměř na celé trati mezi stanicemi rychloměr ukazoval 100 km/h. Při jízdě přesto máme pocit, že se couráme.
Trať se v prosinci 2006, po 151 letech, dočkala důkladné modernizace a elektrifikace. Po modernizaci se jízdní doba zkrátila z hodiny na polovinu.
Nejstarší zabezpečovací zařízení, které nahradila moderní technika, instaloval během druhé světové války wehrmacht.
Během stavby zmizela také všechna mechanická návěstidla, která byla nahrazena světelnými. Pro ilustraci původního stavu uvedeme návěstidla ze stanice Štítina: vjezdové rakouské s předvěstí od Opavy, dále vjezdové německé s předvěstí od Ostravy a tři odjezdová německá každým směrem.
Na trati jsou mezilehlé stanice Ostrava-Třebovice, Děhylov, Háj ve Slezsku, Štítina a Opava-Komárov a zastávky Jilešovice, Lhota u Opavy a Mokré Lazce.
Technologie, které zde původně byly...
Stará návěstidla ve Štítině ze sbírky Ing. Martina Šlimara
Jak vypadala jednotka 471 předtím, než získala jméno City Elefant
Reportáž o jednotce 471 začala vznikat 29. října 2006, v tento den vznikly fotografie na Hlavním nádraží v Praze. Tehdy již jednotka měla jméno City Elefant, ale v novém designu, v jakém jsou dnes všechny vozy obou generací, byly jen některé.
První nástupiště před rekonstrukcí s jednotkou 471 první generace a dveře s plošinou pro vozíčkáře.
Od nástupních dveří se můžete vydat buď do velkoprostorového oddílu ve střední části vozu, nebo po schodišti přes část nad podvozkem do horního dílu. Na fotografiích sledujete cestu do interiéru první třídy.
Interiér první třídy se nachází v horní části motorového vozu. V jedné řadě se nachází pouze tři pohodlná a hlavně široká sedadla. Vytápění a klimatizace je součástí všech oddílů obou tříd a také obou kabin strojvedoucího. Počítá s vnější teplotou od -30°C do +40°C.
Sedadla napříč směru jízdy se závěsy pro jízdní kola v dolní části vozu.
Interiér druhé třídy v dolní části vozu. V porovnání s koncepčně obdobnými vlaky v zahraničí jsou sedadla pohodlnější.
Interiér druhé třídy má 4 sedadla v řadě vedle sebe. Všimněte si, že se hodně změnilo. V běžném vlaku s cestujícími je před jízdou uklizeno a vlak je čistý.
Běžné WC s vakuovým odsáváním.
Základní jednotka je třívozová. Skládá se na čelech z motorového vozu a řídícího vozu. Zde se nachází stanoviště strojvedoucího. Uprostřed je vložený vůz. Na čelech jednotky jsou automatická spřáhla, která umožňují vytvoření ekonomických vlaků. Z jednoho stanoviště lze řídit až tři základní jednotky. Na fotografiích vidíte soupravu z jednotek první a druhé generace na pražském Masarykově nádraží.
Před Elefantem byl Kraken
Zrození nového pantografu pro ČD bylo přehlídkou bolestí. O nahrazení dodnes provozovaných pantografů z počátku šedesátých let bylo rozhodnuto už v roce 1986, o jejich skutečném nahrazování moderními jednotkami dochází až nyní.
Na počátku byla jednotka 470 v počtu dvou kusů, která dostala nelichotivou přezdívku podle barvy nátěru Zelený (Modrý) Kraken. Vývoj Krakena začal v druhé polovině roku 1986. Vznik soupravy byl typickou přehlídkou omezení krizí zmítaného socialistického hospodářství. První jednotka byla dodána až v roce 1991. Soupravy nebyly spolehlivé a byly staženy z provozu s cestujícími ihned po dodání jednotek 471, které dostaly později jméno City Elefant.
V krizi se výrobce zmítal více než deset let
Po "sametovém" převratu se dostal výrobce, Vagónka Studénka, do krize způsobené rozpadem RVHP. Přesto se v ČKD Vagonce zrodí jednotka 471, první souprava je dodána v roce 2000. O řešení problémů Vagónky se měl postarat nový vlastník. Privatizace nebyla pouze přehlídkou úspěchů. Nový vlastník zrušil ve Studénce výrobu kolejových vozidel pro osobní přepravu. Po zásahu vlády se stěhuje výroba osobních vozů ze Studénky do prostorů nepotřebných hal Vítkovických železáren. I v nových prostorech se v počátku musí řešit problémy; např. téměř neřešitelným se jeví haly v dezolátním stavu, takže jako první krok bylo nutné rekonstruovat haly a vybudovat nové podlahy včetně pracovišť s montážními kanály. Na novém místě již dnes není ani stopa po úvodních problémech. V halách vládne čistota a pořádek.V roce 2005 se mění majitel, plzeňská ŠKODA, která přináší finanční stabilitu. Výrobce se po více než deseti letech dostává z krize do prosperity s každoročním nárůstem počtu vyrobených jednotek. Dnes se vyrábí souběžně druhá a třetí generace soupravy.
Kabina strojvedoucího a strojovna v motorovém voze.
Čelo vozu před svým vznikem a při dokončování.
Hrubá stavba hliníkové skříně a vůz před dokončením.
Čep podvozku a běžný podvozek.
Motorový vůz a vložený vůz v různých stádiích výroby a manipulační podvozek.
Dveře s plošinou pro vozíčkáře a mechanismus zavírání dveří. Samozřejmostí je ochrana proti přivření. V Opavě jsme testovali citlivost, dveře reagují i na propisku.
Detail budoucího mechanického a elektrického spojení mezi vozy. Detail el. vypínače před zabudováním na střechu el. vozu.
Interiér druhé třídy před dokončením.
Toaleta invalidů před dokončením. Prozkoumali jsme i prostor za zrcadlem.
Interiér 1. třídy před dokončením.
Přesuvna vozů pro dopravu vozů mezi kolejemi výrobních hal. Její kola umožňují jízdu do všech směrů.
Prohlédněte si Elefant třetí generace
Pro litevského zákazníka se vyrábí třetí generace jednotky 471. Uvedeme dva příklady. Liší se jiným provedením čela a vnějším designem a je určena pro střídavý proud o napětí 25 kV .
Základní technické údaje jednotky 471 City Elefant | |
Maximální rychlost | 140 km/h |
Konstrukční rychlost | 160 km/h |
Napájecí napětí | 3 000 V DC |
Rozchod | 1 435 mm |
Výkon trakčních motorů | 4 x 500 kW |
Délka vozu přes spřáhla | 26 400 mm |
Šířka vozu | 2 820 mm |
Výška vozu | 4 635 mm |
Hmotnost elektrického vozu | 62,7 t |
Hmotnost vloženého vozu | 45,4 t |
Hmotnost řídícího vozu | 47,3 t |
Počet sedadel v elektrickém voze | 59 (z toho 1. třída 23) |
Počet sedadel ve vloženém voze | 134 |
Počet sedadel v řídícím voze | 117 |