Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Člověk poletí na Mars, ale zůstane tam navždy

  10:45aktualizováno  10:45
Tak trochu jako odsouzenci k celoživotnímu žaláři si možná budou připadat lidé, kteří se vydají na Mars. Nebudou mít totiž možnost návratu na rodnou planetu. Podle jednoho z návrhů Americké úřadu pro letectví a vesmír by takto mohlo lidstvo kolonizovat Mars už za dvacet let.

NASA rozpracovává různé plány na vyslání lidí na Mars a toto je jeden z nich. Jeho hlavní výhodou jsou menší náklady než v případě mise, která by lidskou posádku odvezla i zpátky na Zem.

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) zároveň začíná tvrdit, že pomalu nastává čas, kdy by se lidstvo mělo pokusit kolonizovat vesmírné objekty.

"Vesmírný program se začíná zaměřovat na osídlování jiných světů. Před dvaceti lety stačilo, abyste se s podobným nápadem svěřili vrbě a měli jste výpověď," popisuje s nadsázkou změnu v myšlení v NASA ředitel Ames Research Centre v Kalifornii Pete Worden.

"V průběhu několika let budeme mít první prototyp lodi, která nás sveze mezi světy," dodává Worden.

Vesmírná loď na jaderný pohon by podle některých odborníků mohla cestu urazit za čtyři měsíce.

Právě Ames Research Centre, které je součástí NASA, zkoumá možnosti osídlení Marsu. Na projekt už dostalo asi milion dolarů (cca 18 milionů korun).

Mars má výhodu dostatečné zásoby vody, na druhou stranu má nedýchatelnou atmosféru s převahou oxidu uhličitého. Potenciální osadníci si také budou muset poradit s nízkými teplotami.

Před začátkem mise bude podle Wordena nutné prozkoumat využití nových technologií v oblasti syntetické biologie a změn lidského genomu.

Peníze musí dát vláda i soukromníci

Podle dosavadních údajů by mohla taková cesta stát v přepočtu téměř 200 miliard korun. Za tuto cenu by bylo možné odeslat na Mars bez možnosti návratu 20 lidí. Pokud by se měli astronauti vrátit, za stejnou cenu by mohli letět jen čtyři.

NASA přitom počítá s tím, že by se na financování podíleli soukromí investoři. Sám Pete Worden hovořil o financování mise na jedné konferenci v San Francisku se zakladatelem společnosti Google Larry Pagem.

Za účelem financování takové cesty má být zřízena nadace s názvem Hvězdná loď Sto let (Hundred Year Starship).

Závěr Studie o osídlení Marsu v časopise Journal of Cosmology

"Snaha o zachování druhu v nebezpečném vesmíru a náš průzkumnický duch nás nutí probádávat vesmír a kolonizovat další planety. Mars je planeta sluneční soustavy, která je nám dostatečně blízká a nabízí bohaté zdroje nerostného bohatství a prostor pro kolonii.

Přesto budou první kroky při této kolonizaci nejobtížnější. Domníváme se, že nejpragmatičtější postup, jak Mars kolonizovat, je založit na Marsu malou, robotickou základnu, jejíž vybudování by mělo být následováno sérií jednosměrných misí s lidskou posádkou.

Výhody jsou mnohé, včetně výrazné redukce nákladů, dlouhodobého závazku vesmírné agentury, veřejnosti i posádky, a není potřeba budovat struktury pro návrat a rehabilitaci lidí navrátivších se z Marsu s nízkou gravitací. Výzva je to stále obrovská, především kvůli nutnosti dlouhodobých politických i finančních závazků."

Více ve studii Odvážně se vydat: Jednosměrná mise s lidskou posádkou na Mars

Zdroje (Aj):

Journal of Cosmology
Herald and Weekly Times
SkyNews

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.