Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Co dělat, když náhodou spadnete do černé díry

aktualizováno 
Přestože by váš osud byl jednou provždy zpečetěn, nejnovější studie dvojice australských fyziků prokázala, že vhodným manévrem uvnitř černé díry byste mohli okamžik své smrti když ne odvrátit, tak přinejmenším oddálit.

Černá díra | foto: http://chandra.harvard.edu

Představte si, že svištíte nekonečným kosmickým prostorem raketou pohybující se téměř rychlostí světla. Necháváte se natolik unést výhledem z kabiny, až přestanete vnímat varovné signály o blížící se černé díře, které vysílají vaše pilotní systémy. Řítíte se přímo do ní, palubní počítače vám hlásí, že už se jí není možné vyhnout. Co teď?

Pokud budete mít opravdu takovou smůlu a skončíte v černé díře, váš konec je nevyhnutelný, to je jasné. Neboť ohromné gravitaci černé díry neunikne, jak známo, nic, dokonce ani světlo. Jakmile jednou překročíte její horizont, cesta zpět je pro vás navždy zavřená. Z počátku si možná ani ničeho zvláštního nevšimnete. Dál sedíte v palubním křesle a zkoušíte ovládat svoji loď, jenže ta se chová jinak než obvykle. Konečně vám to dojde - smrti v singularitě neujdete.

Nulová naděje na návrat

Když už tedy nemůžete nikdy ven, jde o to, jak si zbývající čas co nejvíce prodloužit. Ale je to vůbec možné? Běžně si fyzici myslí, že v podobném případě to jediné, co vám zbývá, je nedělat nic. Černé díry lze totiž přirovnat k tekutým pískům - čím víc se z jejich spárů snažíte uniknout, tím hůře to pro vás dopadne. Tudíž očekávaná reakce pilota, který v návalu paniky obrátí raketu směrem ven a udržuje ji na plný výkon, k ničemu dobrému nevede. Naopak tím svůj zánik jenom urychlí.

Pád do černé díry je opravdu podivná věc. Protože ohromná gravitace díry deformuje časoprostor, vzdálený pozorovatel vidí, jak se čas na hodinách v raketě při pádu dovnitř zpomaluje. Při pohledu zvenčí se zdá, že hodiny tikají pomaleji a pomaleji, až se nakonec zastaví úplně a raketa navěky zamrzne na horizontu černé díry. Ale podle astronauta v kosmické lodi (zvláště pokud je černá díra dostatečně hmotná) se nic mimořádného neděje, ani nemusí přechod přes horizont zaznamenat. Ale jeho dny jsou definitivně sečteny.

Žít co nejdéle

Podle Gerainta Lewise a Juliany Kwanové z katedry fyziky z univerzity v australském Sydney můžete svůj konec aspoň oddálit. Z jejich analýzy vyplývá, že máte určitou naději, jak čas, co vám ještě zbývá, prodloužit. Ven z díry se sice nedostanete, ale můžete si užívat poslední chvilky života o trochu déle. V případě supermasivních černých dokonce až o několik hodin. Není to sice moc, ale aspoň něco.

Studií, zabývajících se pádem do nitra černé díry, bylo v minulosti provedeno poměrně dost, všechny ale na rozdíl od přístupu Lewise a Kwanové zkoumaly pád začínající na horizontu černé díry z klidového stavu. V tomto případě vám snaha o co nejrychlejší únik skutečně život neprodlouží. Všechny dráhy totiž vedou nevyhnutelně do singularity a jakýkoli pokus o zrychlení nebo změnu směru jenom způsobí, že se jí přibližujete ještě rychleji. (Trajektorie volného pádu je totiž ta nejdelší.)

Manévrování uprostřed černé díry

Na rozdíl od svých předchůdců zvolili australští vědci jiný přístup. Podle nich raketa padající do černé díry na počátku svého pádu nulovou rychlost ve většině případů nemá. A to mění situaci. K čemu tedy dospěli? Ukázali, že krátkodobé zapálení motorů může opravdu pomoci. Co tedy dělat?

"Existuje jedna, nejdelší cesta – dráha volného pádu z počátečního klidu – ale i mnoho dalších, kratších cest," vysvětluje Lewis na webových stránkách časopisu Nature. "Když překročíte horizont událostí po jedné z těch kratších cest, můžete zažehnout motory, a tak se dostat na tu nejdelší." Ale musíte to dělat s rozvahou. "Pokud to ale přeženete, pak tuto nejdelší cestu přeletíte a skončíte na kratší dráze na druhé straně," pokračuje.

Takže jediné, co vám podle něj zbývá, je na určitou, krátkou dobu nastartovat pohon a poté ho zas vypnout. Zdá se to neuvěřitelné, ale tímto jednoduchým manévrem se můžete dostat zpět na dráhu volného pádu. Singularitě sice neujdete, ale zbude vám víc času. A jak dlouho mají být motory v chodu? Podle Lewise všechno závisí jen na hmotnosti černé díry, výkonu rakety a rychlosti, kterou raketa proletí přes horizont událostí. Potřebné výpočty by měl zajistit palubní počítač.

Že to zní nepochopitelně? Nevadí, o podobných tématech se stále vedou živé diskuse. Ale Geraint Lewis na to má jednoduchou odpověď: "Dokonce i Einsteinovi dost dlouho trvalo, než pochopil, co se děje, když věci padají do černé díry."

Analýza pod názvem "Není cesty zpět: Maximalizace doby přežití pod Schwarzschildovým horizontem událostí" je připravena k vydání v Proceedings of the Astronomical Society of Australia.

Zdroj: www.nature.com, www.universetoday.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Animace asteroidu 2012 TC4, který proletěl nedaleko Země.
Varovný systém Země před asteroidy nezafungoval uspokojivě kvůli hurikánu

Relativně blízko naší planety proletěl asteroid, který umožnil vyzkoušet varovný systém, který má před podobnými potenciálně nebezpečnými objekty varovat.  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.