Reportéři z agentury AP se v minulých dnech dostali do zákulisí jednoho ze štavnatějších projektů agentury NASA. Ta jim předvedla ochutnávku z programu "Pokročilé potravinářské technologie" (AFT, čili Advanced Food Technology).
Úkolem programu je vyvinout jídelníček pro dlouhodobé pobyty ve vzdáleném vesmíru. Modelovým příkladem je cesta na Mars. Při té by posádka musela strávit odhadem zhruba dva roky mimo dosah zásobovačů. To je zcela ojedinělý problém, protože na ISS se potraviny dopravují průběžně a je možné v nutném případě průžně reagovat.
Ukázka několika jídel pro astronauty přímo z ISS. Na obrázku jsou: meruňková šťáva, plechovka s jehněčím a zeleninou, stříbrný balíček lasagní, balení chlebu a vzadu se krčí balíček sušeného ovoce.
I přesto nejsou obyvatelé stanice s jídelníčkem obecně příliš spokojení a bývají nadšení, když občas dorazí mimořádná kulinářská zásilka. Bývalý astronaut a veterán MIRu Jerry Linenger, který se dnes podílí na programu AFT, to shrnul pro AP slovy: "Člověk chtěl jednoduše něco jiného. Bylo mi jedno, jestli to bylo něco, co bych na Zemi v životě nesnědl. Když to bylo něco nezvyklého, tak jsem to snědl."
Vědci z programu AFT přemýšlí, jak tenhle problém obejít. První možností je samozřejmě zachovat stávající stav, tj. stravování pomocí dehydratovaných potravin, a provést nutná vylepšení. Například zaručit trvanlivost na zhruba pět let a vylepšit chuť těchto výrobků, dnes označovaných posádkami ISS za mdlé a bez chuti. Malým, ale ne úplně bezvýznamným, bonusem navíc je, že výzkum v téhle oblasti už přispívá i ke snížení hmotnosti potravin díky optimalizaci obalů.
Je ale možné, že to ke zlepšení stravy vesmírných cestovatelů stačit nebude. Že balené potraviny lidské tělo tak dlouhou dobu nesnese. Proto se v rámci programu AFT vaří. Samozřejmě v tlakovém hrnci, protože na Marsu je zanedbatelný tlak atmosféry a voda by se vařila při 10°C. Kde ale sehnat čerstvé ingredience? Tým projektu uvažuje o "marsovském skleníku", ve kterém by se kosmonauti starali o papriky, mrkve a další druhy zeleniny a ovoce. Rostliny by byly pěstovány hydroponicky, tedy v živném roztoku bez půdy, a kosmonauti by si z nich mohli připravovat vlastní jídla.
Škála možných ingrediencí je i tak značně omezená, a tak součástí projektu je i výzkum receptů. Tříčlenný tým, který se tím zabývá, zatím přišel s asi stovkou receptů. Všechny jsou vegetariánské, protože maso nebo mléčné výrobky není možné uchovat vzhledem k délce mise. Zdrojem bílkovin mají být tofu, ořechy nebo pizza, která místo sýra obsahuje mrkev, červené papriky, houby, šalotku, arašídy a ostřejší domácí omáčku.
Jestli se ale nakonec jeden z receptů z programu AFP podívá do vesmíru, v tuhle chvíli nemůže nikdo vědět. Za prvé, řešení otázky jídelníčku trápí natolik, že se jí věnuje několik týmů. My jsme psali o programu HI-SEAS, který hledal a už také našel ochutnavače pro falešnou cestu k Marsu. Vybraných osm zájemců (plus jeden náhradník) stráví několik měsíců na Havaji, kde si budou vařit jenom z omezeného množství surovin.
Druhá potíž je v tom, že na let do hlubších částí vesmíru, třeba Marsu nebo asteroidům, nejsou a v nejbližší době nebudou peníze. Ale bádání nad jídlem je relativně levné, a kdyby se náhodou přece jen podařilo sehnat nutné stovky miliard, výsledky se budou hodit. A možná najdou uplatnění i jinde.
