Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Co můžete očekávat od nových procesorů Intel Pentium 4

aktualizováno 
Před pár dny Intel oficiálně uvedl novou sérii procesorů Pentium 4 řady 600. V čem se tyto nové procesory liší od svých předků a jaké podávají výkony? Podívejte se co můžete očekávat
Pro začátek několik technických detailů. Procesor Pentium 4 série 600 obsahuje jádro nazvané Prescott 2M. Jednoduše řečeno, jedná se o klasický Prescott s dvojnásobnou (2 MB) pamětí L2 cache a několika dalšími novinkami. Úvodní série obsahuje produkty onačené čísly 630 až 660, které v podstatě představují takty v intervalu 3 až 3.6 GHz. Model 670 s taktem 3.8 GHz můžeme očekávat v druhém čtvrtletí tohoto roku.

S jakou výbavou nové Pentium 4 přichází?

Stejně jako Prescott 1M, je i novinka vyrobena pomocí 90nm technologie typu SOI (silicon on insulator) a určen pro patici LGA775, kterou nalezneme např. na deskách s čipovými sadami Intel 915 a 925, ale i s některými staršími 865PE.

Cenově se modely 600 série pohybují přibližně o třetinu výše než stejně taktovaný Prescott 1M. Se zdvojnásobením vyrovnávací paměti L2 cache došlo k navýšení latence o celých 17 procent. To však nepředstavuje velký problém, neboť větší paměť integrovaná v jádře procesoru výrazně posílí výkon v situacích, kdy by z důvodu jejího nedostatku musela být k dokončení úlohy použita pomalejší operační paměť. Avšak vzhledem k požadavkům některých výpočetně náročných aplikací jistě nebude tak obtížné i tuto hranici překročit. Paměť typu L1 zůstala ve všech aspektech beze změny.

Dalším významným parametrem je nová 31-stage pipeline, což je jakási délka, či chcete-li hloubka rozsahu výpočetní jednotky, která dává tušit, že frekvence 3.8 GHz rozhodně nebude poslední. Zároveň se však sama podílí na zhoršování latence. Zvětšení on-die paměti L2 s sebou přináší také zvětšení jádra samotného. Rozrostlo se ze 112 na 135 mm čtverečních. Je zde totiž uloženo kolem 169 milionů tranzistorů, tedy o 35 procent více než u svého předchůdce. Bohužel platí pravidlo, že čím větší je jádro, tím více energie spotřebuje a tím více tepla vyprodukuje. Už původní Prescott na tom nebyl s teplotami nijak valně, takže zde by se dal očekávat první kámen úrazu. Jenomže uvádný příkon tohoto procesoru je 84 W (u verze 660 dokonce 115 W, maximální doporučené napt 1.4 V), což je mén než u Prescottu 1M. Pro srovnání, 90nm Athlon 64 3000+ má při maximálním vytížení příkon pouze 67 W.

V nabídce je i nové Pentium 4 Extreme Edition

Nové procesory je možno zařadit na pomezí mainstreamu a high-endu, tedy mezi střední a vyšší třídou. Stejně jako u předchozí série 500, nebude ani zde chybět model s přívlastkem Extreme Edition, jenž je určený pro high-end. Ten navíc přinese podporu 1066 MHz Front Side Bus (FSB, systémová sběrnice), zatímco obyčejná verze podporuje „pouze“ 800 Mhz FSB. Verze Extreme Edition řady 600 se od předchozí liší kromě 90nm výroby také tím, že zde již nenalezneme 2 MB L3 cache, nýbrž došlo ke zdvojnásobení L1 a zčtyřnásobení L2 cache. Nejpomalejší model bude mít takt 3.73 GHz.

Intel přináší na stůl 64bitové instrukce

Co bude asi nejvíc uživatelů zajímat je skutečnost, že tento procesor je konečně 64bitový. Pravda, Intel si dal opravdu na čas, ale dočkali jsme se. Na druhou stranu si na čas dávají i výrobci aplikací. Nyní už má tedy i Pentium 4 všechny potřebné specifikace k tomu, aby mohl provozovat 64bitový software, stejně jako konkurenční AMD, které tuto technologii nabídlo poprvé ve svých Opteronech, jenž byly spěšně následovány nyní nejpopulárnějšími Athlony 64. Intel si to naplánoval hezky před uvedením finální verze Windows XP 64-bit Edition, mějme ovšem na paměti, že skutečné využití této technologie nepřichází s operačním systémem samotným, nýbrž s 64bitovými aplikacemi a příslušnými ovladači.

Za předpokladu, že software tohoto druhu bude dostupný, může nové Pentium 4 adresovat až šílených 256 TB operační paměti bez jakýchkoliv oklik, zatímco v 32-bitovém režimu „pouze“ 4 GB. Technologie EM64T (Enhanced Memory 64 Technology) je stejně jako AMD64 plně kompatibilní s instrukčními sadami typu 32-bit x86 a IA-32, nelze s ní však provozovat stejný 64-bitový software, jako na serverových procesorech Itanium, využívajících technologii IA-64.

Intel šetří energii

Jednou z dalších novinek je Intel Enhanced SpeedStep Technology (EIST), dosud používaný v mobilních procesorech Pentium M. Ten může v určitém rozsahu regulovat výkon procesoru podle jeho aktuálního vytížení, jedná se tedy o ekvivalent technologie Cool'n'Quiet, kterou disponuje konkurence. Nutno však říci, že obě tyto technologie se v něčem zásadně liší, a sice v rozsahu frekvencí – Intel stanovil minimální hranici na 2.8 GHz v případě nejpomalejšího modelu, zatímco u AMD lze klesnout až na 800 Mhz. To je i s přihlédnutím k faktu, že Athlony pracují na nižších frekvencích, značný rozdíl.

Otázkou je, zda to má vůbec smysl. Příčinnou toho je, že nejnižší povolený multiplikátor Prescottu 2M je 14, jenž násobí základní frekvenci systémové sběrnice, tedy 200 Mhz. Technologie C1E Enhanced Halt State a Thermal Monitor 2, které už byly použity v Prescottu 1M umožňují snížení výkonu/příkonu (rozuměj frekvenci) procesoru v případě jeho většího přehřátí nebo jen za účelem snížení spotřeby. Tím se starají o jeho bezpečný provoz.

Podpora Execute Disable Bit, která minimalizuje riziko určitých druhů bezpečnostních defektů, jako je například přetečení bufferu, je již samozřejmostí.

A co výkon?

V dostupných testech roste oproti Prescottu 1M celkový výkon novinky o 0 - 13 procent v 32bitových aplikacích typu Bussiness, které zahrnují především kancelářské aplikace. Výjimku tvoří komprimační program WinRAR a správce obrázků ACDSee, kde dochází k mírné ztrátě (2%). Herní testy vykazují nárůst výkonu v průměru 3-5%, hlavně u nových a náročných her typu Doom 3.

V případě dalších testů, které se týkají editačních programů pro fotografie a filmy, enkodérů, renderovacích programů a 3D grafických programů, se dá hovořit o vesměs vyrovnaném souboji, za zmínku však stojí grafický program Maya, kde byl výkonový nárůst dokonce 43%. Stejně tak je zajímavé, že např. v individuálních testech Mozilla Test a Windows Media Encoder nedochází k viditelnému zlepšení, ale jakmile spustíme tyto oba testy současně, hned je vidět 11% nárůst výkonu.

Zkrátka a dobře, některé programy jsou závislé na větší 2MB L2 cache a 1 MB jim prostě nestačí, a to se týká i případu, kdy je několik méně náročných aplikací spuštěno současně. Jiné mohou zase být závislé takřka jenom na latenci, a proto zde může dojít k určitým ztrátám, které ale nejsou nijak velké. Větší cache je ale určitě mnohem silnějším soupeřem, takže pokud dojde na ní, nemá starý Prescott 1M vůbec šanci. Porovnání výkonu v 64bitových aplikacích bude asi také zajímat kdekoho, na testy si však musíme počkat minimálně do doby, než bude k dispozici příslušný software.

Celkově se jedná o velmi zajímavý procesor, který ač se nedá považovat za plnohodnotného generačního nástupce Prescotta, je zkrátka a jednoduše tím nejlepším, co lze nyní od Intelu pořídit. Na Pentium 5 si ještě počkáme. Můžeme si však být jistí, že se co nevidět objeví i dual-core varianta novinky.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Senzory obsazenosti parkovacího místa předvádělo několik výrobců a počítají s...
Invaze čidel začala. Podívejte se na to nejzajímavější z IoT Expa

V pražském Fórum Karlín v úterý proběhla konference SigFox World IoT Forum 2017. Podívejte se s námi na ty nejzajímavější představované projekty.  celý článek

Dlouho očekávané procesory AMD Ryzen 7 přišly na trh.
Nečekaný dárek. Některá šestijádrová AMD mají patrně omylem osm jader

Příjemné překvapení čekalo na některé nové majitele procesorů Amd Ryzen 1600 a 1600X. Místo slibovaných šesti výpočetních jader dostali model se dvěma jádry...  celý článek

Skleněný most na hoře Yuntai
Infarktový žertík vyděsil turisty na skleněném mostě, kilometr nad zemí

Turisty v čínské provincii Hebei vyděsil žertík provozovatelů skleněného mostu na hoře Yuntai. Ve výšce více než 1 000 metrů nad zemí to musí být hrozivý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.