Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Co se stane, když do letadla uhodí blesk? Křídlo Boeingu 707 vybuchlo

aktualizováno 
Otázky. Samé otázky. Někteří lidé si před nástupem do letadla kladou tolik otázek, že do něj nakonec nikdy nevkročí. Nyní vychází kniha, která tyto otázky jednu po druhé odpovídá. Máme pro vás malou ukázku, ze které se dozvíte i to, že blesku už se skutečně bát nemusíte.

Termosnímek letadla (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

První dojmy z knihy Zeptejte se pilota od Patricka Smithe najdete zde. Dílo je rozčleněno do sedmi hlavních kapitol – Pravda o letadlech, Zdroje nepříjemných pocitů, Létání jako zdroj obživy, Na cestě, Co vzlétne nahoru... musí klesnout dolů, Aerolinky, které milujeme i nenávidíme. Každá z kapitol má pak pod sebou až dvacet tematických otázek a odpovědí. Na ukázku jsme některé z nich vybrali.

Co se stane, když letadlo zasáhne blesk?

Letadla se s blesky střetávají mnohem častěji, než byste možná čekali, každý dopravní letoun v průměru utrpí zásah bleskem přibližně jednou za dva roky a konstrukce letadel je tomu náležitě uzpůsobena. Není to tak, že by se elektrické výboje šířily kabinou a omračovaly jednoho cestujícího po druhém. Kabinu chrání hliníkový plášť, který má velmi dobrou vodivost a odvede statickou elektřinu pryč z letadla.

Jednou za čas dojde k poškození vnějších částí letadla, k povrchovému poškození na místě vstupu nebo výstupu blesku, nebo menšímu zasažení elektrických přístrojů v letadle, ale obvykle zásah blesku nezanechá téměř žádné nebo vůbec žádné následky.

V roce 1963 způsobil blesk výbuch křídla Boeingu 707 společnosti Pan Am během letu nad státem Maryland. Po této nehodě nařídil americký Federální úřad pro letectví (FAA – Federal Aviation Administration) zavedení několika preventivních opatření na palubě všech letadel, mimo jiné se jednalo o úpravy palivových nádrží a instalaci antén k vybíjení statické elektřiny.

V roce 1993 zasáhl blesk z malého vrstevnatého mraku typu kumulonimbus špičku sedmatřicetimístného letounu, který jsem pilotoval jako kapitán. Zaznamenali jsme jen slabý záblesk a slyšeli zadunění. Nerozsvítily se žádné varovné kontrolky ani nevypadly generátory. Naše konverzace se odvíjela asi takto:

„Co to bylo?“
„Nevím.“ (pokrčení ramen)
„Blesk?“
„Možné to je.“

Mechanici později na čelní části trupu letounu objevili černou šmouhu.

Dají se s dopravním letadlem dělat akrobatické prvky? Zvládl by Boeing 747 přemet? Mohl by letět po zádech?

Každé letadlo teoreticky zvládne více méně jakýkoli manévr, od přemetu přes sudový výkrut až po zrcadlový souvrat s překrutem. (Při ukázkovém letu koncem padesátých let 20. století letěl pilot s Boeingem 707 záměrně po zádech.) Nicméně v praxi potřebuje letoun k provedení akrobatického prvku velký tah motorů neboli přebytek koňské síly a dopravní letouny nemají vzhledem ke své váze dostatečný výkon motorů k tomuto účelu. V žádném případě není dobrý nápad pokoušet se s dopravním letounem o akrobacii. Komponenty těchto strojů nejsou k takovým účelům uzpůsobeny a mohlo by dojít k jejich poškození – i něčemu horšímu. Navíc by pak uklizečky strávily celou noc drhnutím skvrn od kávy a zvratků.

Obálka knihy Zeptejte se pilota od Patricka Smitha, vydavatelství Grada.

Obálka knihy Zeptejte se pilota od Patricka Smitha, vydavatelství Grada.

Možná vám teď vrtá hlavou, jak může jakékoli letadlo letět po zádech. Nebude vztlaková síla působit v opačném směru a tlačit letadlo směrem k zemi?

Do určité míry ano. Ale jak už jsme se přesvědčili, vzniká vztlak pod křídlem ze dvou různých důvodů, přičemž rozdíl tlaků podle Bernoulliho principu je tím méně kritickým. Mnohem důležitější je sklon křídla. Pilotovi postačí udržovat správný úhel náběhu, aby kolem křídla obtékal dostatečně velký proud molekul vzduchu, který ho nadnáší, čímž se jednoduše vyrovná záporný vztlak způsobený obrácením profilu křídla vzhůru nohama.

Ukázky z knihy Zeptejte se pilota od Patricka Smitha, která právě vychází.

Autor:


Témata: Boeing

Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Bezmotorová stíhačka Luňák startovala i ze svislého visu pod vrtulníkem

LF-107 Luňák během převleku z Vajnor na letecký den do rakouského Welsu (rok...

Akrobatický Luňák patří mezi nejslavnější kluzáky v historii československého letectví. Ve své době upoutával pozornost...

Iljušin, kterému v Praze Tupolev uřízl ocas, „přeletěl“ do muzea

Přesun letounu Il-18 do Leteckého muzea Kbely

Přežil srážku s jiným dopravním letadlem i mnoho let nepřízně počasí na ploše kbelského letiště. Dopravní letoun Il-18...

Pustíte si v nepřítomnosti do bytu kurýra? Amazon myslí, že ano

(Ilustrační snímek)

Jednou z největších potíží doručování zásilek do místa bydliště je potřeba být na místě fyzicky přítomen. Podle Amazonu...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.