Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Co vytlačí z našich stolů monitory a LCD?

aktualizováno 
Ve sci-fi filmech a seriálech se můžeme setkat se spoustou nápadů, které prostřednictvím triků ukazují, kam se může vývoj zobrazovacích technologií vyvíjet. Chcete vědět, na co se budeme dívat po LCD a CRT?
Po klasických monitorech na bázi katodové trubice (CRT) si cestu na naše stoly našly displeje typu LCD. V nepříliš vzdálené budoucnosti se však budeme moci setkat s dalšími technologiemi. Ty nám dovolí přiblížit obraz ještě více realitě například díky zobrazování ve třech rozměrech. Nebo umožní zmenšit zobrazovací zařízení natolik, aby se vešlo do kapsy i přesto, že dokáže vytvořit obraz velikostí odpovídající alespoň dnešním monitorům. Některé z těchto technologií je sice možné spatřit již dnes, ale jejich rozvoji brání buď některé technologické překážky, nebo příliš nákladné výrobní postupy.

Co bude s CRT?

Pohřbívat zobrazovací technologii CRT, která spojena s počítači od dob jejich prvního rozvoje a možná ještě déle, je předčasné. Na některé vlastnosti, které tento způsob zobrazování má, zatím konkurenční systémy nedosahují. Ty ale mají zase jiné přednosti, pro které si jejich uživatelé oblíbili.

O tom, že CRT ještě nepatří do starého železa, svědčí i další pokroky na tomto poli. Uživatele i výrobce trápí či trápilo, že tato technologie umožňuje vyrábět pouze zařízení, která jsou poměrně robustní. I v této oblasti se však blýská na lepší časy, a i když CRT nikdy nedosáhne tloušťky LCD, váha a hloubka těchto zařízení se neustále snižuje. Nové postupy také výrazně snížily vyzařované emise a dovolily vytvořit obrazovku, která netrpí takovými odlesky jako starší modely. A v neposlední řadě se také zlepšuje výkon, a tak ve spolupráci s dobrou grafickou kartou jsou monitory schopny zobrazovat při obnovovací frekvenci vysoce přesahující 100 Hz.

LCD a co dál?

Technologie LCD prošla v poslední době poměrně výrazným rozvojem a další ji ještě čeká. Vedle zrychlování odezvy bodů má LCD před sebou ještě mnoho dalších úkolů. Dalším z nich může být zvýšení množství odstínů barev, které je schopen panel zobrazit. Také zvýšení jasu a kontrastu jsou další vlastnosti, které budou na LCD dále vylepšovány. Také se pracuje na snížení spotřeby, protože jedním z velkých odbytišť těchto panelů jsou přenosné počítače a další mobilní zařízení.

LCD však míří i do dalších sfér. Například společnost Sharp nedávno představila model, který dokáže vytvořit dojem zobrazení trojrozměrného prostoru, aniž by bylo potřeba speciálních brýlí, jako je tomu u jiných systémů s 3D zobrazením. Podobný systém také představila společnost Dimension Technologies (DT).

Na pozice LCD se však již tlačí další technologie, kterým ještě bude chvíli trvat, než se jejich cena a/nebo rozměry přiblíží dnešním LCD monitorům. Ale již nyní nabízejí některé vlastnosti, jichž displej z tekutých krystalů nedosahuje. Patrně nejvíce se za nástupce LCD považuje technologie OLED, která se již začíná prosazovat v malých zařízeních, jako je mobilní telefon či digitální fotoaparát.

Davcetipalcový prototyp OLED displeje 

Krok do třetího rozměru

Oprostit se od zobrazení pouhých dvou rozměrů je pro klasické monitory a LCD výzva, se kterou se potýkají různé vývojové týmy již dlouhou řadu let. Vedle již zmíněného nápadu společnosti Sharp existuje stereoskopické zobrazení, kde je obraz vytvářen na úrovni grafické karty a k jejich sledování jsou potřeba vlastnit speciální brýle. Tyto brýle slouží k zatemňování výhledu jednoho či druhého oka. To je synchronizované s vykreslováním obrazu, který je vždy posunut o určitou část tak, aby odpovídal úhlu pohledu právě odkrytého oka. Takto vznikne dojem plastičnosti obrazu, neboť každé z očí hledí na svět z navzájem jiného úhlu.

Sharp a DT také využívají stereoskopii, ale poněkud jiným způsobem. Obraz je sice stereoskopický, ale díky speciální mřížce, která leží mezi ním a okem, jej uživatel vidí tak, aby vznikl dojem plastického obrazu. Tato mřížková bariéra zamezuje tomu, aby oko vidělo celou plochu monitoru a zaručuje to, aby každé z očí vidělo pouze jemu určenou část obrazu. Tyto systémy umějí zobrazovat v 2D a 3D je u nich dostupné jedním stiskem tlačítka.

Na světě jsou již i jiné systémy pro zobrazování 3D obrazu, jsou však postaveny na jiné technologii a jejich rozměry a cena jsou více než impozantní. Příkladem může být technologie CyberDom, kterou si však již na stůl nepostavíme.

3D displej Cyberdome od společnosti Matsushita 

Celý systém se skládá ze tří počítačů. Jeden slouží jako hlavní řídící jednotka, jeden pro levou a druhý pro pravou část systému. Ty pomocí software pro zobrazení 3D na obrazovce připravují obraz pro levý a pravý projektor. Ty vytvořený obraz přes deset polarizačních filtrů promítají odrazem přes rovné zrcadlo na vydutou obrazovku. Dá se předpokládat, že takto dimenzovaný systém nabídne mnohem reálnější simulaci 3D prostoru než zmíněná technologie od společnosti Sharp.

Spíše zajímavostí je nápad přivést obraz do křišťálové koule s označením Prospekta 3D. Zobrazení v Prospectě je dosaženo díky dokonalé optice v základně displeje, která je schopná současně odrážet 198 řezů obrazu vysílaných projektorem. Každý řez může mít maximální rozlišení 768 x 768 obrazových bodů. Celkově je tedy při maximálním využití schopností systému Prospecta 3D zobrazováno 100 000 000 obrazových bodů. V případě trojrozměrného zobrazování jsou tyto body nazývány voxely, což je zkratka z anglického volume pixels.

Prospecta 3D 

Kam ten svět spěje?

O tom, kam by až mohly systémy zobrazování dospět, se nejlépe dozvíme v vědecko-fantastických příbězích. Pro zábavu asi bude cílem simulace reality v takové podobě, která bude k nerozeznání od skutečnosti. Pro pracovní využití bude asi potřeba flexibilní zařízení, jenž v jedné chvíli dokáže svým uživatelům zobrazit přímo na určeném místě model budoucí stavby a na druhé straně jim před očima nabídnout tabulku se statickými výpočty.

Skutečnost ale může být nakonec zcela jiná. Možná, že vše obstarají sondy do mozku, které budou uměle vytvořené obrazové vjemy zasílat do centra zraku. Ale to je již čirá fantazie.



Témata: Monitory, OLED, Sharp, software


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nově verze čtečky Kindle Oasis je voděodolná.
Čtečka elektronických knih Kindle je konečně voděodolná

Po deseti letech od uvedení první čtečky se značkou Kindle vydal Amazon verzi, se kterou se nemusíte bát do vody.  celý článek

Dlouho očekávané procesory AMD Ryzen 7 přišly na trh.
Nečekaný dárek. Některá šestijádrová AMD mají patrně omylem osm jader

Příjemné překvapení čekalo na některé nové majitele procesorů Amd Ryzen 1600 a 1600X. Místo slibovaných šesti výpočetních jader dostali model se dvěma jádry...  celý článek

Nývlt Václav: Asus ROG Zephyrus
První Max-Q notebook vysune po odklopení displeje podvozek

První notebooky s koncepcí Max-Q od Nvidie míří na český trh. První bude Asus/ROG Zephyrus, hned po něm Acer Triton 700. Oba překvapí tichým chodem při...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.