Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dinosaury zabil meteorit, na výsluní je vynesly sopky

aktualizováno 
Už desetiletí vědci spekulují, že částečnou vinu za zánik dinosaurů mohou nést mohutná sopečná činnost v Indii. To je stále nejisté, ale jak se ukazuje, vulkanická činnost sehrála klíčovou roli při nástupu dinosaurů na výsluní o dobrých 135 milionů let dříve.

Zastaralá rekonstrukce vzezření obřího sauropodního dinosaura rodu Brontosaurus (dnes již zřejmě opět platné rodové jméno) v podání Charlese R. Knighta z roku 1897. V té době se na dinosaury neprávem pohlíželo jako na klasickou ukázku evolučního neúspěchu. | foto: Charles Knight CC-BY-NDCreative Commons

Před 201 miliony let došlo na přelomu dvou epoch druhohor (přesněji triasové a jurské periody éry) k předposlednímu z velkých pěti známých hromadných vymírání. Za oběť mu tehdy padly mnohé skupiny suchozemských plazů, které do té doby byly úspěšnými přímými konkurenty dinosaurů. Právě při této události byli „odstraněni z cesty“ všichni dosavadní dinosauří soupeři o nadvládu nad světovými pevninskými ekosystémy. Vyhynulo však také množství bezobratlých živočichů a rostlinných druhů (ačkoliv ne ve všech částech světa).

O tomto vymírání se dlouhou dobu nevědělo tolik, co o slavnějších vymíráních na konci permu a křídy, nebyly známé přesné mechanismy, které k němu vedly, a nebyl úplný ani soupis obětí. Nové výzkumy z posledních let ale přinesly množství důležitých poznatků, které naše představy o této události výrazně vylepšily.

Již delší dobu je známo, že na konci triasu došlo k velkému vzrůstu koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, což vedlo k dalekosáhlým změnám celosvětového klimatu. Mechanismus této události ale dosud nebyl plně pochopen, ačkoliv sopky již samozřejmě byly od začátku jedním z hlavních podezřelých (na rozdíl od dopadů kosmických těles, jako je to, které vytvořilo kráter Rochechouart ve Francii). Velké pulzy sopečných erupcí měly s vymíráním nepochybně mnoho společného, jen jsme zatím neměli příliš přesnou představu, jak velký měly v globálním měřítku vliv.

Výzkumníci z Oxfordské univerzity spolu s kolegy z univerzit v Exeteru a Southhamptonu nyní znovu prozkoumali vazbu mezi pulzy vulkanické činnosti a vymíráním na konci triasové periody. Zaměřili se přitom na výzkum vulkanických sedimentů z tzv. Centrální Atlantické Magmatické Provincie (CAMP). Analýzou obsahu rtuti v těchto vrstvách doložili jasnou časovou souvislost mezi emisemi sopečných plynů a vymíráním.

Tým zkoumal vzorky z Velké Británie, Rakouska, Argentiny, Grónska, Kanady a Maroka a v pěti z šesti případů skutečně narazil na velké navýšení obsahu rtuti ve vrstvě z přelomu triasu a jury (tedy asi 200 000 let před velkým vymíráním). Zvýšení obsahu rtuti také jasně souviselo se zvýšením obsahu CO2 v atmosféře, což odpovídá opakovaným dramatickým fázím vulkanické činnosti na konci triasu.

Jeví se tak jako velmi pravděpodobné, že za hromadné vymírání na konci triasu mohla být zodpovědná právě masivní sopečná činnost, která celosvětově pozměnila klima naší planety. Nová studie samozřejmě není definitivní důkaz, sopky však i díky ní jednoznačně zůstávají hlavním podezřelým v případu vymírání. Vymírání, které dinosaurům umožnilo na dobu 135 milionů let ovládnout pozemské ekosystémy.

Článek byl převzatý z DinosaurusBlogu Vladimíra Sochy, a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.

Autor:


Témata: Indie, Meteorit


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Konspirační teorie kolem 11. září
Nečekané důsledky 11. září: více nehod, šmírování a on-line zprávy

Teroristické útoky 11. září šokovaly celý svět. Zabily přes tři tisíce lidí. Měly ale také řadu dopadů, které pociťují lidé i dnes po šestnácti letech. A ne...  celý článek

Jak vzniká život? Otázka dosud nevyřešená.
Jsme kousek od vzniku života v laboratoři, hlásí čeští chemici

Kdy přesně vznikl život a jak jej vlastně definovat? Vědci ohraničili období pouhých 200 milionů let, kdy na zemi vznikl základ života - kyselina RNA. V...  celý článek

Jedna z budov fluorescenčního detektoru v areálu Observatoře Pierra Augera v...
Zemi ostřeluje záření z dalekého vesmíru, ukázali (také) čeští fyzici

Do naší atmosféry dopadá proud částic a atomů, které mají energii srovnatelnou i s diabolkou vystřelenou ze vzduchovky. Vědci už desetiletí pátrají po tom,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.