Miniaturní USB zařízení určené ke všemožnému využití, to bylo to, na co jsme se zaměřili třetí den největšího veletrhu výpočetní techniky na světě - Comdex Fall 2002. Veletrhu, který skomírá stejně jako podobné akce po celém světě, neboť k našemu obrovskému údivu se po loňské povedené výstavě všichni vystavovatelé smrskli do pouhopouhých dvou hal, z nichž jedna navíc ani nebyla využita stoprocentně. Ještěže se organizátorům podařilo zajistit alespoň kvalitní přednášky největších autorit branže, mezi něž šéf Microsoftu Bill Gates či šéf AMD Hector Ruiz patří. Špatný dojem z akce to ovšem nezahnalo, ale pojďme se raději věnovat něčemu příjemnějšímu a sice asijským závodům o to nabídnout co nejvíce USB zařízení v co nejmenším provedení s co největší paměťovou kapacitou za zákazníkem akceptovatelnou cenu.
A začněme třeba u mini-USB disků o velikosti malého širokého fixu. Na trhu by se měly v lednu příštího roku objevit 1GB modely určené pro rychlé rozhraní USB 2.0, které mají navíc umět číst i některé typy paměťových karet. S podobnými zařízeními pak hodlá vstoupit na trh hned několik výrobců současně, nemusíme se tedy obávat, že by cena byla nějak přemrštěná a to ani v souvislosti s novým standardem USB, protože náklady na jeho výrobu jsou totožné těm stávajícím fungující na USB 1.1.
O něco zajímavější bylo zařízení BioSlimDisk, které slouží k bezpečnému přenosu dat mezi počítači. Jde vlastně o zařízení podobné jako v předchozím případě, pomocí standardu USB 1.1 se připojí k počítači a lze na něj uložit až 1 GB dat. Tato jsou ovšem chráněna a vy se k nim dostanete jen v případě, že elektronické senzory seznají váš otisk prstu za korektní a relevantní pro jejich zobrazení. BioSlimDisk si pamatuje otisky maximálně pěti lidí, je elegantní, malý a lehký (75x24x13 mm při 27g) a je nabízen v přijatelných cenových kategoriích, např. 128 MB verze stojí něco kolem 140 USD.
Velice malé a příjemné, také tak trochu USB hračky, jsme potkali u HP. Více informací o nových handheldech (připojovaných přes USB), nejlevnějších s možnou cenou pod 10 tisíc Kč (299 dolarů) a o těch nejnadupanějších, plus o uvádění nových notebooků, jejich vybavení a speciálně o noteboocích se stolním procesorem, naleznete v samostatném článku. Ač levný, nový iPAQ je skutečným skvostem do kapsy u košile - zatímco slza nám ukápne při pohledu na nové notebooky, které se do Čech dostanou až kdo (lokální manažer) ví kdy.
Fascinující pohled byl na prezentujícího u iPAQů, který trpěl usínáním plynule za řeči a zíváním (zn. na plné kolo) - jeho sarkastické poznámky oživovaly velmi otevřený rozhovor, který sklouzával až k hospodské úrovni. "Ano, já jsem (zřejmě dnes) zodpovědný za prezentaci iPAQů, ale kdo ví, co budu dělat příště..." Jeho nulový zájem pokračovat v hovoru a pololeh na stěně stánku přesvědčily i nás, nevnímavé, že tento "exponát" potřebuje klid.
Na stánku Toshiby bylo k vidění ohromné množství příslušenství k jejich notebookům, plus Tablet PC - žel nikdo, kdo by se nám postavil. Zodpovědný manažer ovládal techniky skryté prezence na stánku, kdy ho všichni viděli, ale nikdo nevěděl, kde je. Takže zkusíme zase o den později.
WiFi oblast byla nesporně zajímavou - nárůsty rychlostí připomínají tak trochu skoky v kapacitě optických i metalických sítí. Před rokem 2 Mbit/s, letos se ujalo s velkým úspěchem 11 Mbit/s, na stáncích se však otevřeně mluví o přeskočení této rychlosti a posun rovnou k 54 Mbit/s - a Agere bez studu a výčitek prezentuje 162 MBit/s, které operují ve stejném pásmu jako 54 Mbit/s. Musíme ještě vypátrat, jak je to s interferencemi - zatím nám nikdo fundovaně neodpověděl.
O pár desítek metrů vedle nás zase uchvátilo vodní chlazení počítače. Technologie je postavena na cirkulaci chladivé nevodivé kapaliny, která může počítačem proudit třemi různými rychlostmi. Řídící centrála a zásobník kapaliny je v přední dolní části case, odkud je rozváděna hadičkami na potřebná místa v počítači. Princip je jednoduchý, hadičky dopraví chladnou kapalinu „na místo činu“, tam se kapalina rozlije v rámci malé destičky, z jejíž druhé části proudí již o něco zahřátá zpět do chladícího zásobníku, případně cestou zvládne ještě několik dalších periferií, přičemž chladit lze tímto způsobem procesor, čipy na boardu či videokartě nebo pevný disk.
Od chladících řešení jsme se vydali k Nokia stánku, kde se k nám chovali otevřeněji Američani nežli prezentující Fin - protože nebyl na domácí půdě, nechtělo se mu vůbec mluvit a při pohledu na diktafon zamrzl úplně a vydal se hledat PR zástupce. Jediné, čím nás potěšil, byl fakt, že server mobil-dot-cz pro něj nebyl žádnou neznámou a že si pamatoval, že na něj několikrát zabrowsil, zejména když zjišťoval, jak je možné, že český server publikuje jako první na světě fotky nových Nokií, které měly být dosud veřejnosti utajeny. S Američanem, kterého poté přivedl, jsme si málem padli do náručí - znal nás již od včerejška a okamžitě vyndal z kapes asi pětici různých telefonů, aby na sedmý pokus našel EGPRS Nokii 6200 s diářem, stereo rádiem, Javou, XHTML a skvěle hranatou klávesnicí, kterou jsme přišli nafotit. Chlapci z Mobilu měli jistě radost a vy z tohoto článku také.
Velice zajímavou oblastí, která by vydala na několik stránek, jsou klávesnice a myši - tentokrát nemyslíme ty řadové masové modely, které vám "doporučí" každý prodejce, a které pravděpodobně dostanete s vaším novým počítačem. Naopak, kdo si cení svých rukou a ocení pohodlí při práci, plus podstatně lepší estetický dojem, ten si nechá klávesnici a myš dodanou s PC jako zálohu... Většinou stříbrné či černé myši, zpravidla do červena zářící optika a často bezdrátové řešení, zatím však jen málokde přes Bluetooth - v tom nesporně vede Microsoft, ale soudě dle záplavy ostatních výrobků, ne na dlouho. Škoda jen, že si budeme muset počkat, než s cenou klesnou na akceptovatelnou úroveň i bezdrátové modely - zatím si vychutnáme ty ocasaté příšerky, které koukají z každého čtvrtého stánku. Myši jsou rozhodně nejzajímavěji tvarované, ale malé a menší klávesničky taky nejsou od tématu - sice nejsou na dlouhé psaní, ale rádiová miniklávesnice k televizi, na rychlé napsání zprávy či mailu bohatě postačí.
Jako již i v předchozích dnech, pochůzku jsme zakončili na stánku Samsungu (sousedí s press centrem), kde jsme si zahráli na kočku a myš s PR zástupci - kordóny Public Relations lidí měly za úkol bránit natáčení a fotografování nových koncepčních modelů telefonů. Dnes jsme měli štěstí, ostražitost již byla zřejmě vyčerpána, takže postavit se přímo před exponát a ostentativně fotit nepřilákalo žádného ostříže s nasupeným výrazem. "Véčko" s otáčivým kloubem nejen otevíracím, ale i do boku vytáčitelným displejem rozhodně stálo za těch pár potíží a výsledky našeho zběsilého fotografování najdete opět na Mobil.cz.
