Tento zázračný počítač 80. let se velmi rychle zabydlel v domácnostech, kde sloužil k hraní her a vytvořil první velkou generaci programátorů. Byl to však také předskokan svého ještě slavnějšího nástupce. Letos tato legenda slaví 40. narozeniny.
Legenda jménem Commodore
Americké stroje Commodore byly velmi oblíbené. Pokud se vyřkne jejich název, tak zasvěceným se vybaví především jeho nejlepší model Commodore 64 nebo možná PET, případně Amiga. Commodore 64 však měl výborného předchůdce, VIC-20. Byl to první počítač, který se prodával ve velkém a má mnoho společného se svým známějším nástupcem. Vyráběl se pouze pět let. Na konci svého životního cyklu v lednu 1985 se ho po celém světě prodalo přes 2,5 milionu kusů, což byl v té době fenomenální výsledek.
Historie počítače se začala psát v roce 1981, ale první kousky byly prodány už na konci roku 1980. Commodore VIC-20 byl zamýšlen jako levný domácí počítač určený pro masový prodej. Sloužit měl k hraní videoher a programování. Díky druhému inspiroval a vychoval celou generaci programátorů.
Proč byl tak výjimečný
Vzhledem k tomu, že cena počítačových komponentů na konci 70. let začala klesat, stalo se nevyhnutelným, že nějaká společnost přijde s populárním, levným a uživatelsky přívětivým počítačem pro všechny. Ukázalo se, že jako první se to podařilo společnosti Commodore. VIC-20 získal své jméno podle grafického čipu VIC (zkratka VIC znamená „Video Interface Chip“) a čísla 20, protože to bylo zvučné. Od svého založení měl klíčový strategický plán – zabránit v úspěchu japonským výrobců počítačů na světových trzích.
VIC-20 byl navržen od základu tak, aby vyhovoval těmto potřebám. Využíval relativně levný procesor MOS 6502 a obsahoval pouze 5 kilobajtů RAM (z toho v BASICu bylo k dispozici pouze 3,8 KB). Zatímco jeho rozlišení bylo 176 × 184 pixelů a zobrazoval 8 barev, jeho grafický čip si poradil s videohrami, které předčily ty z Atari 2600, což byla v té době vládnoucí herní konzole v USA.
Jako konkurent japonským počítačům debutoval poprvé právě v Japonsku. Zde na konci roku 1980 však nesl označení VIC-1001. Tento model obsahoval některé další funkce, jako je podpora znaků katakana právě pro japonský trh, ale byl jinak téměř totožný s VIC-20, jehož prodej měl být v USA spuštěn následující rok.
Prodej na domovské půdě byl odstartován až v červnu 1981. Stal se rychlým cenovým hitem, protože se oproti konkurenci dal pořídit za neuvěřitelně nízkou cenu 299,95 $ (ekvivalent dnešní doby by byl 885 $). Konkurenční základní stroje, jako je Atari 400 a barevný počítač TRS-80, přitom stály 399 $, respektive 499 $. Přibližně ve stejnou dobu se počítač 16K Apple II Plus prodával za neuvěřitelných 1195 $, čímž se dostal úplně do jiné ligy.
V rámci americké kampaně VIC-20 najala společnost Commodore pro marketingovou podporu herce Star Treku Williama Shatnera, aby se objevil v tiskových a televizních reklamách a ptal se, proč kupovat jen videohru?
Jaké bylo s VIC-20 pracovat
Většina uživatelů si VIC-20 připojila k domácí televizi. Tento „displej“ jim sloužil více než dobře. V případě, že psali programy ve vestavěném programovacím jazyce BASIC, ukládali je na kazetu pomocí jednotky Commodore 1530 Datasette. Komerční software se distribuoval prostřednictvím zásuvných ROM kazet (jak tomu bylo v té době u her častým zvykem) nebo načtením právě z kazety.
Oslavné recenze Commodore VIC-20 si vysloužil velkou chválu od recenzentů, například v této recenzi časopisu BYTE. A to za kvalitu zpracované dokumentace obsažené ve VIC-20, která učila počítačové nováčky, jak používat stroj a jak psát základní programy. |
I přestože s ním šlo programovat, vést rodinné rozpočty nebo psát texty, byl především skvělým videoherním strojem. VIC-20 obsahoval jediný port pro joystick kompatibilní s tím z Atari, který všem odemkl tehdejší svět akčních titulů, jako je Jelly Monsters (skvělý klon Pac-Man), Demon Attack a Gridrunner, RPG jako Sword of Fargoal, a dokonce i textové adventury od Scott Adams (což byly údajně jedny z nejprodávanějších her pro tuto platformu).
Přestože se VIC-20 pro společnost Commodore stal komerčním hitem a nastavil nový standard pro low-endový trh s domácími počítači, největší dopad zaznamenal především ve výchově první retailové generace programátorů. Díky své nízké ceně se VIC-20 stal populárním počítačem pro začátečníky a generace dětí po celém světě vyrostla a učila se programovat v BASICu.
Některé z těchto dětí vyrostly v architektuře tohoto na tehdejší dobu moderního stroje. Jedním z nich byl bývalý programátor id Software John Carmack, který na počátku 90. let způsobil revoluci v hraní počítačových her díky stvoření legend, jako je Wolfenstein 3D, Doom a Quake. Už v mladém věku Carmack posunul hranice VIC-20 inovativními programovacími technikami na jeho maxima.
Přizpůsobit vše pro paměť o velikosti 4K RAM bylo velkou výzvou, a tak přišel s nápadem, kdy se software postupně podle potřeby načítal z páskové jednotky. Tak se mu podařilo překonat limity VIC-20. Elonu Muskovi (vizionáři a zakladateli automobilky Tesla a dalších úspěšných společností) už v jeho deseti letech přinesl jeden z prvních zisků. Rychle se v něm naučil programovat a o dva roky později vytvořil hru Blastar, kterou prodal za 500 dolarů.
Z průmyslového hlediska měl VIC-20 významný vliv na nastavení zrcadla pro své nástupce, především velmi populární Commodore 64 (C64), který se začal prodávat v srpnu 1982. VIC-20 to však paradoxně přineslo zkázu, protože C64 obsahoval 64K RAM, lepší grafiku a lepší zvuk než VIC-20. Zpočátku se C64 prodával za 595 dolarů, ale cenové války mezi domácími počítači ho v roce 1983 srazily až na rozmezí 50–200 dolarů. Toto bylo později vyhodnoceno jako jeden z katalyzátorů krize v americkém herním průmyslu tehdejší doby. Definitivní tečkou za jeho výrobou pro něj byl rok 1985.
Commodore se následně podařilo po celém světě prodat přibližně 15 milionů kusů C64, poté představil Amigu a na začátku 90. let zcela ztratil půdu pod nohama díky nástupu konkurenčního domácího PC v podobě IBM.
Vyzkoušejte si VIC-20
Jestliže nemáte někde doma ukrytý VIC-20, můžete si jeho vlastnosti vyzkoušet sami na svém moderním PC. Zažít ho lze díky emulátorům, jako je například VICE, nebo dokonce zkusit použít VIC-20 v tomto praktickém JavaScriptovém emulátoru, který funguje v internetovém prohlížeči. Pokud po této legendě zatoužíte, potom si ji můžete koupit. Ceny například na eBay startují na necelých dvou tisících korunách.
Ať tak či onak, opětovné použití domácího stroje VIC-20 je skvělý způsob, jak oslavit tento monumentálně důležitý počítač v rámci jeho letošního 40. výročí.
Kompletní historie VIC-20 Chcete-li se o tomto revolučním stroji dozvědět více, doporučujeme prostudovat jeho stránku na Wikipedii. |
