Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Systém předvídání živelných katastrof Copernicus bude sídlit v Praze

  17:44aktualizováno  17:44
Po centrále navigačního systému Galileo se v Česku patrně objeví další vesmírný projekt Evropské unie. Je jím systém Copernicus, který bude mít na starosti sledování Země.

Hlavním zdrojem dat pro systém Copernicus budou satelitní družice. | foto: Profimedia.cz

Projekt Copernicus je známější pod původní zkratkou GMES (Global Monitoring for Environment and Security - globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti). S využitím informací ze satelitů a pozemských měřicích stanic předpovídá možné živelné katastrofy a pozoruje změny klimatu.

Takový monitoring například umožňuje dřívější zásah při přírodních katastrofách, což by mělo snižovat ztráty na životech i majetku. Díky monitoringu i meteorologickým předpovědím by se také měly optimalizovat zemědělská produkce, rybolov, turistický ruch, doprava nebo třeba urbanistický rozvoj.

Galileo

Galileo má být ekvivalentem amerického systému GPS. Oproti GPS však má být evropský systém daleko přesnější a vedle dopravy by měl poskytovat služby pro zdravotnictví, zemědělství, rybolov, civilní obranu a další obory.

První navigační služby měl Galileo poskytovat do konce příštího roku. Plně funkční by měl být na přelomu let 2019 a 2020, kdy bude mít na oběžné dráze 30 satelitů. Nyní tam jsou čtyři.

Centrála projektu Copernicus by se nyní podle informací ČTK měla přesunout do Prahy, do stejné budovy, kde již nyní sídlí centrála projektu Galileo.

Copernicus čeká na nové satelity

Evropská kosmická agentura nyní vyvíjí pět typů nových satelitů, které budou sloužit právě projektu Copernicus. Budou se jmenovat Sentinel a každý bude mít svůj úkol. Například Sentinel 1 bude Zemi pozorovat radary, zatímco Sentinel 2 bude pořizovat optické snímky ve vysokém rozlišení. Dokud nebudou nové satelity na oběžné dráze, musí se Copernicus spokojit s daty ze satelitů jiných kosmických projektů, například ENVISAT nebo MetOp.

Projekt Copernicus je ve stádiu příprav od roku 1998. V roce 2011 zahájil provizorní činnost a plně funkční by měl být kolem roku 2014.

Už druhý Copernicus

Zajímavé je, že to nebude první vesmírný projekt, který nese název Copernicus. Již v roce 1972 se na oběžnou dráhu dostala družicová astronomická observatoř stejného názvu. Ta měla kromě čtyř dalekohledů, pracujících v oblasti rentgenového záření, i kosmický dalekohled o průměru 80 cm. Jejím úkolem bylo zkoumat velmi horké mladé hvězdy v oblasti ultrafialového záření. Nový Copernicus bude naopak obrácen směrem k Zemi.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titan, Saturnův největší měsíc, jako by byl "navlečený" na prstenec (srpen 2012)
Nejlepší fotky Cassini: pestré prstence i nečekané detaily ze Saturnu

Sonda Cassini po dvaceti letech končí svou cestu. Připomeňme si její misi a podívejme se na výběr těch nejlepších fotek, které od Saturnu na Zemi poslala.  celý článek

V-1 jede na start..
Napsal tajemný „dopis z Oslo“ a do smrti se bál pomsty nacistů

Upozornil spojence na dosud tajné zbraně, které nacistické Německo vyvíjí. Jeho tajně poslanému dopisu však málokdo uvěřil. Hans Mayer prozradil Britům...  celý článek

Zážeh při stratu rakety Sojuz-FG na kazašském kosmodromu Bajkonur.
Na Mezinárodní vesmírnou stanici dorazila za šest hodin nová posádka

Ve středu večer odstartovala z Bajkonuru kosmická loď Sojuz-FG, která za šest hodin dovezla novou posádku k ISS.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.