Nová data potvrzují, co jsme napsali v našem předchozím článku na toto téma: podzimní vlna covid-19 významně zahýbala s českými statistikami úmrtnosti. A to máme data jen do půlky října, zatímco denní počty covid-19 úmrtí stoupaly až do třetiny listopadu, tedy další tři týdny.
Český statistický úřad tento týden uvolnil ověřená data o počtu úmrtí do konce 42. týdne, tedy do 18. října 2020. Prohlédnout si je můžete v následujícím interaktivním nástroji. Ukazuje srovnání s průměrem úmrtnosti za stejné období během posledních pěti let i údaje z evidence obyvatel, které jsme zveřejnili v polovině listopadu. Ty jsou sice neúplné, ale mají menší zpoždění než ověřená data ČSÚ.
Český stát uvádí počet všech zemřelých se zpožděním několika měsíců. Průběh dopadu šíření viru SARS-CoV-2 na počty úmrtí tak můžeme vyhodnotit jen se zpožděním.
Jen pomalu se potvrzuje to, co od začátku říkaly zahraniční zkušenosti, předpovídaly modely, naznačovaly počty odhalených případů i neúplné údaje z evidence obyvatel. Letošní podzim bude co do počtu úmrtí výjimečný.
Počty úmrtí míří k rekordnímu týdnu i roku
Statistika stále uvádí počty zemřelých bez uvedení příčiny. Také ukazuje, že zmíněný 42. týden byl co do počtu úmrtí druhým nejhorším během posledních pěti let. V tomto ohledu byl horší jen 11. týden roku 2018.
Tehdy během chřipková epidemie zemřelo 2 994 lidí, letos ve 42. týdnu statistiky zaznamenaly 2 892 zemřelých. V obou případech je to zhruba
700 tzv. nadúmrtí nad průměr posledních pěti let. Během jarní chřipkové sezony umírá v průměru více lidí než během října.
Kromě toho rok 2020 směřuje k dalšímu rekordu. Ve 42. týdnu je již zaznamenáno více úmrtí než v jakémkoli jiném roce od 2011 touto dobou. Následující graf ukazuje odchylky posledních deseti let od průměru součtů pro daný týden (tento graf je inspirován grafem ekonoma Jaroslava Borovičky).
Rozdíl kumulativního počtu úmrtí do daného týdne daného roku od dlouhodobého průměru. Rok 2020 má do 42. týdne nejvíc úmrtí ze všech let od roku 2011.
Pokud se někdo chce v tuto chvíli přít o to, zda dotyční lidé zemřeli „s covidem“ či „na covid“, stoprocentně podložené odpovědi se nedočká. Je však nepřehlédnutelné, že počty úmrtí stoupají tak výrazně s tak malým zpožděním za nárůstem počtu případů potvrzené nákazy novým infekčním virem. Pokud to někdo chce považovat za dva nesouvisející jevy, měl by vysvětlit, proč k těmto nesouvisejícím jevům dochází v desítkách dalších států.
Stále platí, že průměrný věk zemřelých se blíží 80 letům. Není pravdou, že by tím pádem nemoc nemohla zemřelým zkracovat život. Jak jsme se snažili vysvětlit v článku o údajích z evidence úmrtí, dnes osmdesátiletý člověk měl v loňském roce v průměru šanci žít ještě osm let, tedy do cca 88 let věku (ženy jako obvykle spíše o něco déle, muži spíše o něco kratší dobu).
V roce 2020 lze očekávat pokles této hodnoty. O kolik, to bude záležet na vývoji v dalších týdnech. Vakcíny, které podle dílčích údajů snižují mimo jiné i závažnost nemoci a tedy i počty úmrtí, nejsou daleko. Reálně lze masové nasazení čekat za asi 12 až 16 týdnů.
