Skutečnost vs. Kriminálka Miami: zloděje neusvědčí, protože by to bylo drahé

aktualizováno 
V televizním seriálu to dokážou ve dvou lidech a ještě u toho vtipkují. Rukavice si berou jen na efekt a roušky nenosí nikdy. Ve skutečnosti by na usvědčení drobného zloděje třeba ani neměli finance. Postupy detektivů v seriálech se od reality všedních dnů mnohdy značně liší.

Seriály CSI nejsou první, které prezentují kriminalistiku, ale popularizace je prováděna způsobem, který mixuje reálné techniky s neexistujícími high-tech postupy. Vše je umocněno tím, že producenti využívají experty ke konzultacím a diskutují i témata, kterým se někdy snaží vyhnout i odborná kriminalistická literatura (příkladem může být pilotní díl první série Kriminálka Miami, který se věnuje padělaným otiskům prstů).

Seriály CSI

Seriály známé pod zkratkou CSI (z anglického Crime Scene Investigation, což odpovídá práci našich techniků na místě činu) získaly celosvětovou pozornost diváků od roku 2000.

U nás jsou uváděny od roku 2004 pod názvy Kriminálka Miami, Las Vegas a New York. Všechny seriály spojuje nadprůměrná sledovanost..

Ta může být způsobena atraktivně podanou demonstrací efektivní a rychlé práce vyšetřovatelů (resp. techniků, expertů, soudních lékařů a psychologů v jedné osobě) s kriminalistickými stopami všeho druhu.

Například Elizabeth Devinová působila jako forenzní expert policie Los Angeles a v současné době se podílí na kontrole scénáře a na zakomponování slangových výrazů z policejní a kriminalistické terminologie, která odráží realitu.

Jak zmínil bývalý ředitel Kriminalistického ústavu Dr. Jan Hlaváček, seriál CSI změnil pohled na kriminalistiku. Na rozdíl od starších detektivek, kde role expertízy byla bagatelizována do věty "Odnes to do laborky", přinesl představení opravdové "forensic science" (forensní vědy). To je nepochybně pozitivní efekt, který může vést k zvýšení zájmu o obor.

Krátce po uvedení těchto seriálů se začaly objevovat první diskuse, zda neovlivňují osoby, které přicházejí do styku s kriminalistikou, např. jako soudci nebo osoby v porotě. To je v USA nejvíce zkoumaná oblast, protože na rozdíl od soudců, kde se znalost kriminalistiky předpokládá, je porota tvořena laiky a představy, co kriminalistika dokáže, mohou být formulovány jen sledováním televize. V této souvislosti se stále více používá pojem CSI efekt. Co přesně znamená?

Příliš drahé důkazy

CSI efekt může spočívat nejen ve vytváření nerealistických představ o možnostech kriminalistické techniky, ale také v představě, že dopadení pachatele nic nestojí (ekonomika hraje svou roli nejen v dobách úspor). Dále nás mohou seriály přesvědčit o tom, že neexistuje dokonalý zločin. Horatio Caine (hrdina z CSI Miami) má sice pravdu když cituje myšlenku Locarda (slavný kriminalista), že "každý kontakt zanechává stopy". Ale přehlíží už to, že často jsou stopy zničeny ještě před příchodem policie, třeba i kvůli počasí. Horatiův tým by v reálu k ničení a znehodnocování stop také přispíval. Stopy a vzorky DNA zajišťují zásadně bez rukavic a roušek.

V realitě se ne vždy podaří zajistit takovéto pěkné otisky.

Narozdíl se v realitě ne vždy podaří zajistit takovéto pěkné otisky.

Ukázkový efekt seriálů demonstruje právník Michael D. Mann v článku nazvaném "CSI efekt: lepší soudci prostřednictvím televize a vědy?" Autor uvádí případ, kdy byl v Arizoně obžalovaný zproštěn viny v případu vloupání do obchodu. Došlo k tomu i přesto, že svědek ho viděl odnášet z obchodu po zavírací době stereo-přehrávač a policie zajistila a porovnala nářadí, kterým se do obchodu vloupal.

Fotogalerie

Porotci zproštění vysvětlili tím, že pokud by byl vinen, tak by police musela nalézt na místě činu jeho daktyloskopické stopy nebo DNA profil. Náklady na DNA expertizu se pohybují v řádu tisíců korun. Stojí to za to, abychom přesvědčili porotce o tom, že bylo ukradeno rádio ve stejné ceně? Navíc na místě veřejně přístupném, jako je obchod, je efektivita analýzy DNA velmi nízká. Vzorky jsou totiž často kontaminované.

Návody pro pachatele?

Otázkou diskutovanou v rámci CSI efektu je i skutečnost, zda zviditelňování práce kriminalistů může mít vliv na "vzdělávání" pachatelů, kteří pak páchají zločiny s menším množstvím stop. Forenzní genetik a detektiv DNA Daniel Vaněk k tomu uvádí: "Musíme si uvědomit, že vděčnými diváky jsou i osoby, které se zločinu věnují minimálně na poloviční úvazek a podobný způsob bezplatného zvyšování kvalifikace s povděkem vítají. A tak počet míst činu, kde došlo k více či méně úspěšným pokusům o zahlazení či manipulaci stop každý rok vzrůstá."

Opačný názor má profesor z univerzity v Bernu Mathias Vuille, který říká, že na statistikách objasněnosti trestných činů ve Švýcarsku tento efekt vidět není.

Vliv televizních seriálů je obecně spíše přeceňován. Větší počet "vzdělanějších pachatelů" může mít totiž v pozadí i další aspekt prezentace a "komercializace" kriminalistiky, a to jak na úrovni populárně naučných publikací, tak i odborných informací. Kriminalistika se za zhruba sto let existence dost změnila. Jak soudní proces tak nejrůznější pokusy o standardizaci, ať již v rámci ISO, nebo jiných sdružení, nepřímo vedou k tomu, že se na veřejnost dostávají stále detailnější informace o tom, jak vyšetřování a zkoumání probíhá.

Tajemství kriminalistiky

seriál na Technet.cz

Tlak na akreditace laboratoří vede k tomu, že postupy a metody zkoumání vyvíjené desítky let přestávají být "know-how" instituce, ale pod požadavkem objektivity, transparentnosti a nezávislosti se stávají "veřejně dostupnou informací". U mediálně sledovaných kauz jsme svědky přímého přenosu včetně výslechu znalců a vyšetřovatelů. V některých případech je ještě vše doplněno "úniky" informací z trestních spisů do tisku.

Ráno začne pátrání, večer je vrah v cele

Často zmiňovaným argumentem o nereálnosti seriálových expertiz bývá skutečnost, že trestný čin se stane ráno, stopy jsou zajištěny dopoledne, podezřelý dopaden odpoledne a druhý den odsouzen. Dobro rychle zvítězilo nad zlem a divák může jít klidně spát. Časovou zkratku však nelze považovat za nějak  zásadní problém. Filmaři mají na díl jen 50 minut, a je tedy logické, že se k nějakém zrychlení děje musí uchýlit. U celovečerních filmů bývá komprese děje mnohdy ještě větší.

Na druhou stranu způsob, jakým je někdy "práce v laborce" prezentována ("teď to napíchnu do mašiny a do 15 vteřin máš rozbor do posledního atomu."), vliv na průběh vyšetřování mít může. Vyšetřovatel nebo soudce se totiž může logicky ptát, proč má čekat na výsledky chemických nebo genetických expertiz několik týdnů, případně i měsíců.

Bez analýzy DNA si uz expertizy nedovedeme představit.

Bez analýzy DNA si uz expertízy nedovedeme představit.

Nejsou experti a laboratoře nestíhají

Laboratoře v seriálech CSI také většinou nejsou přehlceny vzorky. Všichni čekají právě na ten jeden důležitý vzorek a výsledky má klient dřív, než si stačí udělat kafe. Celosvětovou realitou jsou však přetížené laboratoře a nedostatek expertů. V roce 2009 úřad National Research Council konstatoval, že zkrátit dobu mezi příjmem vzorku a doručením výsledků na maximálně 30 dnů ve všech laboratořích v USA by vyžadovalo přijetí dalších tisíců expertů.

Seriálová laboratoř obsazená dvěma experty a jedním laborantem zvládá vše. Chemii, biologii, otisky prstů, pneumatik a desítky dalších disciplín. V realitě jde specializace tak daleko že jeden expert se věnuje z oblasti mikrostop vláken, druhý pak například jen zeminám.

Množství expertiz, které seriály prezentují, patří za hranici tradiční kriminalistiky a obvykle jsou potřeba externí experti z jiných oborů i institucí (soudní inženýrství v případě dopravních nehod, soudní lékařství). V době vzniku kriminalistiky jedna osoba prováděla zajišťování stop a zároveň jejich zkoumání s využitím různých expertiz. V současné době není kvůli nárůstu informací možné kvalitně obsáhnout více různých oborů.

Máme vlákno z pachatele?

V seriálu ihned po analýze získá expert konkrétní výjimečnou, a tedy i usvědčující látku a ví, že může pocházet pouze od pachatele. V reálu poskytne například chemická analýza jakéhokoliv komerčního produktu velké množství různých sloučenin. Některé přitom mohou pocházet od pachatele, některé jsou však jen kontaminací z jiného zdroje.

Proto je vždy nutné se ptát, co může a co nemusí být zájmový objekt, zda nelze vyloučit kontaminaci atd. Velké množství závěrů pak není experty poskytováno v rovině individuální identifikace (např. toto je otisk prstu pachatele a ne nikoho jiného), ale v rovině skupinové příslušnosti. Například u identifikovaného vlákna je třeba se vyjádřit k frekvenci výskytu: může pocházet právě ze svetru pachatele, ale také z jiného svetru od stejného výrobce. Další fází je pak interpretace závěrů v podobě pravděpodobnosti (jak je pravděpodobné, že to vlákno je ze svetru pachatele).

CSI experti nemají problém s ochranou osobních údajů

Podceňovaná kriminalistika

Role skutečné kriminalistiky (v resortním školství, v teoretické i praktické výuce, v kurzech celoživotního vzdělávání policistů) je podle mého názoru podceňována.

Sám fakt, že budoucí soudce, nebo státní zástupce během studií na právnické fakultě potká v lepším případě kriminalistiku v podobě volitelného jednosemestrálního předmětu o rozsahu 30 hodin, mluví za vše.

Těžko pak chtít od osob, které nemají základní informace o tom, jak kriminalistika opravdu funguje, aby byli imunní vůči vlivu seriálů, zejména pokud jde o "složité" metody v podobě DNA nebo chemie, které jim televize tak atraktivně a názorně "vysvětluje". I přesto však CSI efekt možná přispívá k tomu, že se na školy tohoto zaměření hlásí více zájemců.

Dalším aspektem práce seriálového experta je dostupnost všech možných databází. K úlomku laku přiřadí i všechna černá BMW v okruhu desítek kilometrů a mimochodem zjistí, že hlavní podezřelý má toto auto. Realita je časově náročnější. Expert změří spektrum úlomku a v databázi výrobců může zjistit o jakou barvu jde, v lepším případě kteří výrobci ji u svých aut používají. Dopátrat se ke konkrétnímu vozidlu je práce pro vyšetřovatele s jinou databází.

Je zřejmé že současné trendy v podobě zvyšování ochrany osobních údajů k rychlejší akceschopnosti policie nepřispívají. V některých případech limitují vyšetřovatele úřední hodiny konkrétní instituce, o on-line přístupu k databázi třeba o půlnoci přímo z místa činu ani nemluvě.

CSI efekt v podmínkách Policie ČR

V domácích podmínkách nebyl CSI efekt systematicky studován až na výměnu názorů mezi bývalým ředitelem kriminalistického ústavu Janem Hlaváčkem a forenzním genetikem Danielem Vaňkem v roce 2007. Vaněk zmiňuje, že CSI efekt způsobuje, že soudci a státní zástupci se domnívají, že svědek má vždy bezvadnou paměť, místo činu bylo ohledáno bezchybně, expert se nikdy nemýlí a jednoznačné výsledky analýz jsou k dispozici během několika hodin.

Ani kriminalističtí technici a vyšetřovatelé nejsou podle Vaňka CSI efektu ušetřeni. Buď vytrvale snímají DNA stopy z míst, kde to úspěšně provedl jejich seriálový hrdina, a zahlcují laboratoř neupotřebitelnými vzorky, anebo od svých "vzorů" přebírají špatné návyky a pracují bez rukavic, roušky a overalu, domáhají se přístupu do laboratoře a odebírají vzorky DNA každému. Oproti tomu Hlaváček argumentoval tím, že CSI efekt se přeceňuje a policii není možné zkazit seriály.

"CSI univerzity"

Posledním zmiňovaným aspektem CSI efektu je otázka, do jaké míry se podílí na motivaci studentů univerzit s kriminalistickým zaměřením. Forenzní program Florida International University v roce 2004 (po začátku vysílání první série) měl dvojnásobný počet zájemců, kteří však měli nerealistická očekávání. Podobná statistika je zmiňována i v případě Université de Lausanne, kde nárůst studentů ve forenzním programu byl po odvysílání první série CSI dvojnásobný a v současné době je více než čtyřnásobný oproti počtu studentů v roce 2000.

Zda má CSI efekt ve své konečné podobě pozitivní, nebo negativní vliv, není ani přes množství studií možné jednoznačně říci. Nelze přehlédnout ani názory autorů, kteří argumentují tím, že velké množství diváků, kteří jsou překvapeni technikami, kterými kriminalistika disponuje, může být eventuálně odrazeno od páchání trestných činů. Jejich představa dopadení do 24 hodin tak může hrát ve prospěch prevence.

Nejčtenější

První mezihvězdné těleso může být sluneční plachetnicí

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

První objekt od jiné hvězdy zachycený pozemskými teleskopy by podle naměřených parametrů mohl být sluneční plachetnicí,...

Konec dvojích cen. Evropské e-shopy už Čechům nebudou účtovat přirážku

Ilustrační snímek

Na začátku prosince začne platit nařízení Evropské unie, které zakazuje internetovým obchodům považovat zákazníka z...

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Další z rubriky

Video: Robot v parlamentu vysvětlil, jak funguje umělá inteligence

Britské poslance navštívila robotka Pepper. Popsala využití umělé inteligence.

Nedávno měli poslanci v dolní sněmovně britského parlamentu návštěvu. Robotka Pepper odpovídala na jejich otázky a...

Platba jízdného v MHD podle Fujitsu: systém vypočítá nejlevnější variantu

Fujitsu

Prototyp terminálového systému pro platbu jízdného v hromadné dopravě nás zaujal na konferenci Fujitsu Forum 2018 v...

Zatracovaný Orchestrion dostal naloženo víc, než k čemu byl stvořen

Druhý prototyp motorového vozu M152, později řady 810 je udržován v původním...

Orchestrion, Šukafon, Skleník, Plevel a řadu dalších přezdívek si vysloužil motorový vůz řady M152.0. Když už mu někdo...

Aby dětem nepopraskaly rty: Vyberte správný balzám
Aby dětem nepopraskaly rty: Vyberte správný balzám

Každého z nás někdy před odchodem na hřiště odchytla máma, aby nám namazala pusu ještě před tím, než nás ošlehá vítr. My jsme jen zakouleli očima a chtěli mít tuhle proceduru co nejrychleji za sebou. Ale jak se říká, maminka má vždycky pravdu.

Najdete na iDNES.cz