Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vozítko Curiosity se poprvé zavrtalo do povrchu Marsu a odebralo vzorky

  12:27aktualizováno  12:27
Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila snímek dvou otvorů, které do povrchu Marsu vyvrtala sonda Curiosity. Odebrané vzorky projdou v následujících dnech chemickou analýzou.

Před pár dny provedla sonda Curiosity první testovací zásek do povrchu Marsu a nyní se již pustila naplno do práce. Zavrtala se do skály a odebrala vzorky hornin, které budou v následujících dnech analyzovány. Cílem mise Curiosity je zjistit, zda v minulosti mohl na Marsu existovat život.

Sonda Curiosity

Šestikolové vozítko Curiosity přistálo na Marsu v srpnu loňského roku. Stroj váží 900 kilogramů a pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor, který využívá energie z rozpadu plutonia 238. Curiosity má pátrat po základních prvcích, nutných ke vzniku života. Vedle toho bude také zkoumat klima a geologii planety a sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou. Fungovat by mělo zhruba dva roky.

Curiosity nejprve vyvrtala testovací, zhruba dvoucentimetrovou díru. Vědci usoudili, že výsledný jemný prášek je vhodný k odběru, a tak byla kousek vedle vyvrtána druhá, hluboká 6,4 centimetru. To už je dost k tomu, aby se podařilo odebrat vzorek.

"Pro celý tým je to největší úspěch od loňského srpna, kdy Curiosity přistála na Marsu," řekl šéf mise profesor John Grotizinger a neopomněl patriotsky dodat, že je to důvod k hrdosti pro celou Ameriku.

Odebírání vzorků hornin je pro misi zcela klíčové. Curiosity na Marsu hledá potenciální známky bývalého života a v tomto ohledu může mnoho napovědět chemický rozbor hornin. Ovšem i pokud sonda najde sloučeniny, které jsou pro existenci života nutné, stále to ještě není důkaz, že na Marsu život skutečně existoval.

Při rozboru je důležité, aby materiál nebyl kontaminován, a tak bude část vzorku použita pro "vyčištění" vnitřní laboratoře od "nečistot", které si Curiosity mohla potenciálně přivézt ze Země.

Skály v okolí sondy obsahují jemně zrnité sedimenty, ale jsou protkány světlými žilkami, které se zatím jeví jako síran vápenatý.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Konspirační teorie kolem 11. září
Nečekané důsledky 11. září: více nehod, šmírování a on-line zprávy

Teroristické útoky 11. září šokovaly celý svět. Zabily přes tři tisíce lidí. Měly ale také řadu dopadů, které pociťují lidé i dnes po šestnácti letech. A ne...  celý článek

Nejde o potápějící se loď ale o unikátní výzkumnou plošinu.
Jako potápějící se loď. Unikátní plavidlo FLIP zkoumá zvuky pod mořem

Na fotce není potápějící se loď, ačkoliv se s ní dá snadno splést. Ve skutečnosti se jedná o výzkumnou plošinu, která je určená ke zkoumání zvukových vln pod...  celý článek

Rekonstrukce hrobky Bj 581 v době archeologických vykopávek na konci 19....
DNA ukázala, že vikingský „válečník“ byl ve skutečnosti žena

Ve slavném vikingském hrobě neležel muž, ale žena, tvrdí závěry provokativní studie. Podle některých je čas přehodnotit představy o roli žen ve vikingské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.