Co našla Curiosity na Marsu? Nejspíš nic, co by laiky ohromilo

Vzrušení, které zavládlo kolem zpráv o velkém objevu na Marsu, je patrně zcela zbytečně. S největší pravděpodobností bude objev pro většinu laiků nezajímavý. A život to nebude téměř určitě.

Vlastní portrét vozítka Curiosity, který pořídilo 31. října 2012 na Marsu. Snímek je koláž z 55 fotografií z různých úhlů, takže rameno kamery na něm nakonec není vidět. Vznikl v oblasti označované jako Rocknest v kráteru Gale, kde stroj odebral první vzorky. Čtyři stopy po lopatce, která horninu odebírala, můžete vidět přímo před vozítkem. | foto: NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science Systems

Z Marsu mají v příštích dnech přijít velmi zajímavé zprávy. Zdá se tak alespoň podle zpráv z USA. Podle zřejmě trochu uspěchaného vyjádření jednoho z nadšených členů týmů, má jít o skutečně průlomovou novinku. Co by to mohlo být?

Jak se Curiosity vyfotilo?

Snímek v záhlaví článku vznikl výhradně z materiálů pořízených samotným vozítkem Curiosity, přesněji jeho jeho kamerou MAHLI (je na rameni vlevo dole nad kolem). Jde o koláž 55 různých "autoportétů" a záběrů okolí, které se do jisté míry překrývají. Nakonec tak bylo možné skládáním a vystřiháváním sestavit obraz celého vozidla. Má účel hlavně propagační, pro NASA představuje jednoduchou vizuální kontrolu stavu vozítka.

Jak jsme už psali, jde o rozbor vzorku odebraného robotickou paží, takže nepůjde o výsledky rozboru marťanské atmosféry. Nejspíše je tedy předmětem vzrušení výsledek zkoumání vzorků z povrchu planety.

Víme v podstatě jistě, co to nebude: důkaz o existenci života na Marsu, ať už minulého nebo současného. Curiosity totiž na zjištění něčeho takového nemá vybavení. Samozřejmě by mohla objevit život viditelný pouhým okem, ale ten na Marsu evidentně není. Spíše se dá předpokládat, že by na planetě mohly být vzácné mikroorganismy. Ještě mnohem pravděpodobnější však je, že na planetě vůbec žádné organismy nejsou, ale mohly být někdy v minulosti.

Není v silách žádného stroje ani člověka milimetr po milimetru prohledávat povrch Marsu, jestli se někde neskrývá nějaká bakterie. A nedělá to ani Curiosity. Na palubě má laboratoř, která odebrané vzorky postupně zahřeje, uvolní z nich uvězněné látky, a z par určí, jaké bylo jejich chemické složení. 

Organické neznamená živé

Jde o úplně stejnou metodu, jakou používaly sondy Viking ve druhé polovině 70. let. Systém Curiosity je ovšem v některých důležitých detailech propracovanější a přizpůsobený tomu, co jsme se od té doby o Marsu dozvěděli. Měly by díky vylepšením odhalit i stopová množství tzv. organických látek na povrchu Marsu.

Název "organické" sloučeniny je poněkud zavádějící. Jde jen o určitou skupinu uhlíkatých sloučenin, které mohou v přírodě vznikat čistě chemickými procesy bez účasti života. Organické látky najdeme na kometách i v mezihvězdném prachu, kde ve výskyt života nemůže doufat ani ten největší optimista.

Poznat, jestli organická látka vznikla díky působení nějakých organismů, je možné. Curiosity to ovšem neumí. Měla by to zvládnout mise ExoMars, kterou chce podle dohody ministrů členských zemí z minulého týdne podniknout evropská vesmírná agentura ESA.

Pokud tedy Curiosity objevila na Marsu něco zajímavého, bude to nejspíše právě stopa organických sloučenin. To by pro vědce bylo opravdu zajímavé, protože ve výsledcích Vikingů v 70. letech je vědci průkazně neobjevili. Objevily se náznaky jejich přítomnosti, ale ty se obvykle vysvětlují jako kontaminace zbytky látek pozemských.

Možná byl ale nejasný signál způsoben tím, že v půdě Marsu jsou zastoupeny látky, které detekci organických sloučenin hodně ztěžují tzv. perchloráty. Jejich přítomnost naznačila mise sondy Phoenix v roce 2008. Když vědci na Zemi provedli rozbory pozemské půdy s těmito látkami stejnou metodou, výsledky by se velmi podobaly výsledkům Vikingů. Organické látky v nich prakticky nebyly, byť v půdě určitě jsou. Zdá se tedy, že právě tady mohl být zakopaný pes. (Zpráva o tomto výzkumu je dostupná odsud, bohužel však ne zdarma.)

Curiosity používá takový postup, aby vliv perchlorátů potlačila a odhalila průkazně organických sloučenin i v jejich přítomnosti. Je tedy celkem logický dohad (ale stále jen dohad), že mohla objevit právě přítomnost nějakých organických sloučenin. Kdyby tomu tak bylo, vědci by byli pochopitelně nadšeni, protože v jejich oboru by to znamenalo konec pátrání trvajícího několik desítek let a vodítko i naději pro další práci. Ale objev života to v žádném případě není. 

Je také velmi dobře možné, že půjde o něco pro nás laiky ještě méně vzrušujícího, protože vědci pracující na misi Curiosity se v posledních dnech snaží tlumit nadšení. Guy Webster, mluvčí laboratoře JPL, kde pracuje auto prvotního výroku o světoborném objevu, John Grotzinger, s jednodenním zpožděním vyjádření svého kolegy pro LA Times korigoval na: "Nebude to převrat, ale bude to zajímavé."

Další vědec z NASA, který by měl přístup k výsledkům, Chris McKay, zase pro NewScientist řekl: "Asi to není tak zajímavé, jak by se zdálo z dohadů kolujících po internetu."

Proč ten humbuk?

Jak tedy mohl kolem události vzniknout takový humbuk? Na "vině" je do jisté míry John Grotzinger, který zapomněl na opatrnost. Jeho výrok zněl senzačně, a tak se senzací skutečně stal.Grotzinger podle něj poněkud podlehl nadšení nad novými výsledky zrovna ve chvíli, kdy byl v laboratoři novinář. Nechtěl a nemohl přesně říci proč, a proto vznikla záhada.

Samozřejmě, chyba je i na straně médií. Původní článek amerického rádia NPR je střízlivý a správně připomíná, že nečekané a překvapivé signály, podobné tomu, který tak vzrušil Grotzingera, jsou často jen přeludy.

Podobná senzace se málem zrodila už po přistání Curiosity na Marsu. Podle detektorů se totiž zdálo, že vozítko narazilo na stopy metanu v atmosféře. To by byl pro vědce úžasný výsledek, protože otázka přítomnosti tohoto plynu je jednou z dnes široce přetřásaných záhad Marsu (více zde, byť i její důsledky z pohledu laika jsou znovu vlastně zanedbatelné).

Vědci v daném případě ovšem odmítli s výsledky vyjít hned, počkali na ověření z dalších měření a signál beze stopy zmizel. Detektory Curiosity jsou tak citlivé, že s největší pravděpodobností zachytily stopy metanu ve zbytcích pozemské atmosféry, která se dostala na Mars pod krytem Curiosity.

Na tento nebo ostatní varovné příklady většina médií ovšem zapomněla. My jsme měli alespoň varovné vyjádření zkušeného veterána zpravodajství z vesmíru, Karla Pacnera, který podobných zklamání z přehnaných očekávání zažil za desetiletí své práce hodně. 

Závěrem jen chceme upozornit všechny, koho zajímají i "nerevoluční" novinky z Marsu, že tým Curiosity z Jet Propulsion Laboratory své výsledky zveřejnění na tiskové konferenci 3. prosince. Takže stačí počkat. Marťany ovšem nečekejme.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 19 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 19 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 19 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 33 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Jarní bouře ničila před 100 lety Prahu. Napáchala obří škody

v diskusi je 10 příspěvků

27. března 2024

Prahou prošla před 100 lety, 27. března 1924, neobvykle silná jarní bouřka. V části hlavního města...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...