Částečný snímek odvysílaný z povrchu Marsu sondou Mars 3. Tvoří ho jen 70 řádků obrazu, takže není úplný, navíc by správně měl být otočený o 90 stupňů. Jinými slovy, to co vypadá jako obzor, ve skutečnosti je pouze šum. I sovětská Akademie věd oficálně říká, že na snímku nelze nic identifikovat.
Sovětská akademie věd
Mars Observer, tunová sonda ztracená v roce 1983, tři dny před vstupem na oběžnou dráhu planety
Sovětská akademie věd
Vozítko Prop-M, které mělo být prvním lidským výtvorem pohybujícím se po povrchu Marsu. Bohužel spojení s jeho mateřskou sondou Mars 3 bylo brzy po přistání přerušeno.
Sovětská akademie věd
Vozítko Prop-M, které mělo být prvním lidským výtvorem pohybujícím se po povrchu Marsu. Bohužel spojení s jeho mateřskou sondou Mars 3 bylo brzy po přistání přerušeno.
Sovětská akademie věd
Hezkou ilustraci japonské sondy Nozimi se autorovi nepodařilo najít, tento krásný snímek naší planety s Měsícem z její paluby vám to snad vynahradí. Jde o první fotografii pořízenou sondou po odletu ze Země.
Sovětská akademie věd
Vůbec první snímek z povrchu Marsu, který na Zemi poslala sonda Mars 3
Sovětská akademie věd
Mars Polar Lander, který byl ztracen při pokusu o přistání na Marsu
NASA
Sonda Mars 4. Následující Marsy 5,6 a 7 jí byly téměř k neroznání podobné.
NASA
Sovětská sonda Mars 1969a
NASA
Vůbec první stroj, který "zaútočil" na Mars, Marsnik 1. Skončil ale už v zemské atmosféře.
NASA
Mars Climate Orbiter havaroval kvůli chybě v jednotkách.
NASA
Již ruský, ne sovětský, Mars 96
NASA
Sovětský Mars 3, který dovezl k Rudé planetě první přistávací modul fungující i na povrchu planety
NASA
Zond 2, která zřejmě proletěla kolem Marsu 6. srpna 1965. V té době už ovšem se Zemí nekomunikovala.