Od roku 2017 už jiný než DAB přijímač Norové neupotřebí. Na snímku Pure Evoke Mio.

Od roku 2017 už jiný než DAB přijímač Norové neupotřebí. Na snímku Pure Evoke Mio. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Norsko jako první země ruší FM rozhlas. Do dvou let přejde na DAB

  • 42
Už v roce 2017 přestane v Norsku vysílat rozhlas v pásmu velmi krátkých vln VKV (FM). Počet stanic se však rozroste a všechny postupně podle harmonogramu přejdou na digitální vysílání DAB.

Definitivní datum vypnutí analogového rozhlasového vysílání (FM, u nás známé též jako VKV) stanovilo ministerstvo kultury Norského království, informoval server Radio.no.

Začátek konce nastane 11. ledna 2017 a poslední oblasti království přejdou do digitálního vysílání DAB 16. prosince téhož roku. V současnosti v Norsku vysílá 22 stanic a počítá se s tím, že díky digitalizaci přibude dalších 20. Kromě zřejmých výhod pro posluchače přinese digitální vysílání i zásadní úsporu provozních nákladů na straně vysílatelů.

Digitalizace rádií v Česku

Český rozhlas tlačí digitalizaci, velká komerční rádia cítí hrozbu

Norsko na digitalizaci rozhlasu pracuje už od roku 1995 a stane se první zemí na světě, kde analogový způsob šíření vysílání skončí. Podle průzkumu, který si ministerstvo nechalo zpracovat, má už v současnosti nejméně jeden DAB přijímač přes 55 % domácností. Norsko je specifické svou místy velmi řídkou osídleností, která samozřejmě pokrytí jakýmkoliv signálem prodražuje. I proto země zvolila levnější způsob šíření signálu, který norma DAB nabízí.

V mnoha zemích včetně ČR se o vypnutí analogu mluví, ale žádná ještě nemá stanovené přesné datum a ani nepanuje shoda v tom, na kterou digitální technologii by měl rozhlas přejít. Mluví se o satelitním vysílání, DVB-T i internetovém šíření.

Co to je DAB (Digital Audio Broadcasting) a proč ho chtít?

DAB (a novější verze DAB+) je digitální rozhlasové vysílání. Stejně jako televize přešla z analogového vysílání na digitální DVB-T, i analogový rozhlas pomalu míří k přerodu do digitální formy (ať už bude jakákoliv, neuvažuje se pouze o DAB). Motivací je především možnost vysílání pro mnohem víc stanic, než je tomu u běžného VKV vysílání. V jednom takzvaném multiplexu to může být až 43 stanic, ideálně 18.

V případě využití robustnějšího nastavení přenosu může nabídnout nepřerušovanou a čistou reprodukci i v místech s nepříliš dobrým pokrytím signálu. A i při jízdě v autě. Jako bonus mohou být vysílána doplňková data. Nejen textové informace (například o interpretovi a skladbě, podobně jako u RDS RT), ale například i obrázky (například přebaly CD disků přehrávané muziky).

Kolik stanic může být v jednom multiplexu?

Teoreticky 43. V ideálním případě 18. České Radiokomunikace počítají s provozem 20 až 30 stanic DAB+ v jednom multiplexu.

Pokud totiž budou vysílat ještě doplňková data (text, obrázky - SLS - slideshow, atd.), zaberou stanice více místa. Podstatná je i robustnost zabezpečení pro nepřerušovaný příjem i v místech s horším signálem.

Digitální vysílání je také výrazně ekologičtější než klasické analogové. A to zejména na straně vysílačů, kde namísto jednoho programu se jich rovnou vysílá několik desítek. „Spotřeba na jeden vysílaný program je tak mnohonásobně nižší,“ vysvětluje Tomáš Řapek ze společnosti Teleko, která patří v Česku k průkopníkům digitálního vysílání.

„Pomocí DAB také bude možné on-line přenášet (samozřejmě i bez zvuku) nejrůznější varování a upozornění (zpoždění, výluky, atd.), například na informační panely v městské hromadné dopravě,“ dodává Řapek.

DAB také přinese prostor pro nové „menšinové“, nebo chcete-li žánrové stanice, které dnes nemají v FM vysílacím spektru prostor.

Rozšíření nabídky, větší konkurenci a tím i komplikovanější příjem z reklamy pochopitelně ne všichni vítají. 

Michel Fleischmann, prezident APSV (Asociace provozovatelů soukromého vysílání) a provozovatel rádií Frekvence 1 a Evropa 2 patří k nejhlasitějším odpůrcům digitalizace - jeho výhrady naleznete v tomto článku.