Plovoucí ledovec

Plovoucí ledovec | foto: seaice.org.uk

Další špatný rok pro arktický led. Severní pól však dál zůstane bílý

  • 22
Množství ledu kolem severního pólu dosáhlo svého letošního maxima. A není zrovna veliké. Je ho stejně jako v roce 2006, kdy byla severní ledová čepička nejmenší za dobu satelitního sledování.

Jaro nepřišlo jenom k nám, ale také na severní točnu. Domnívají se to alespoň meteorologové z amerického úřadu NSIDC. Podle údajů ze satelitů sledujících severní ledovou čepičku Země přišlo letošní ledové maximum patrně někdy kolem 7. března, tvrdí se v tiskové zprávě NSIDC.

Rozsah zaledněné plochy činil zhruba 14,6 milionů čtverečních kilometrů. Aritmetický průměr mezi lety 1979 a 2000 byl zhruba o 1,2 milionů kilometrů větší. Letošní hodnota odpovídá údajům z roku 2006, kdy byla plochu ledu během jeho maxima zatím vůbec nejmenší v historii satelitních měření. Rozdíl v hodnotách naměřených letos a před pěti lety činí zhruba 0,1 procenta.

NSIDC označuje údaje za předběžné, protože ještě není vyloučeno, že led v Arktidě ještě naroste. Už se stalo, že maximum ledu bylo naměřeno 31. března, i když obvykle to bývá kolem 6. března. 

 

Letošní rozsah zalednění v Arktidě. Dole jsou vyznačeny měsíce, na svislé ose pak plocha vody s 15 a více procenty ledu v milionech kilometrů čtverečních. Šedě je vyznačen průměrný rozsahu zalednění v posledních 20 letech 20. století.

Kdo za to může? To by všichni rádi věděli

Američtí meteorologové s podrobnější analýzou letošní zimy čekají na první nebo druhý týden v dubnu, kdy už by arktické jaro mělo být pevně v sedle. Nedá se ovšem počítat s tím, že přesně odpoví na otázku, jaké byly příčiny letošního vývoje. To je otázka měsíců, či spíše let.

Předpovídat se zatím nedá ani to, kolik ledu v Arktidě zbude přes léto. Například rekordní ústup ledu v roce 2006 nezpůsobil jednoduše měřitelný nárůst teploty. Podílel se na něm například významně fakt, že vanul pro led nepříznivý vítr. Rozháněl ho do teplejších vod a tím urychloval odtávání.

Velký vliv měl i fakt, že na velkých plochách byl led poměrně slabý. A jistou roli hrál i fakt, že v přízemních výškách v Arktidě panovaly skutečně vyšší teploty, než je obvyklé. Tento nárůst teplot ovšem u severní točnu přes následující zimu nevydržel.

Výkyv nebo návrat krokodýlů?

Jisté je, že letošní rok "dobře" zapadl do série posledních let. Během nich byl rozsah ledu méně či více podprůměrný. Na druhou stranu ale nelze říci, že by arktický led rok od roku postupně mizel před očima: změny mezi jednotlivými lety jsou malé.

Led z Arktidy tedy zřejmě jen tak nezmizí. "Osobně si nedokážu představit, že by v nějaké dohledné době byla Arktida bez ledu," říká klimatolog Ladislav Metelka z ČHMÚ.

Shoda ohledně dalšího vývoje však mezi vědci neexistuje. I když se to může jevit jako nepravděpodobné, možná jde jen o krátkodobý výkyv, po kterém se led vrátí k "normálu" posledních desetiletí.

Možné také je, že klimatický systém kolem severního pólu se posunuje do nového rovnovážného stavu. Rozsah zaledněné plochy by pak v příštích letech byl prostě o něco menší než býval. Ale mezi jednotlivými roky se příliš měnit nebude.

A i když se to nejen Ladislavu Metelkovi může zdát téměř vyloučené, není nemožné ani to, že dojde skutečně k naprostému odlednění Arktidy. Tak jako tomu bylo například před 60 miliony lety, kdy se na arktických plážích vyhřívali krokodýli.