Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

aktualizováno 
Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový způsob rychlé genetické úpravy rostlin přímo na poli.

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství. | foto: NC State University

Představte si, že jste zemědělec, kterému na poli právě úspěšně klíčí letošní úroda, když se najednou v sousední zemi objeví nový škůdce. Může to být třeba nový typ viru či zavlečený hmyz, to je v celku jedno. Co teď? V minulosti byste se mohli dát na modlení, dnes musíte rychle shánět účinné postřiky a v blízké budoucnosti si možná objednáte pár milionů mšic, které vaše rostliny naučí se proti hrozbě bránit. 

Taková je alespoň vize programu „Hmyzí spojenci“, kterou podporuje americká vojenská agentura DARPA. Jde o projekt v zatím velmi rané fázi, který chce zkombinovat nové metody úpravy genů s využitím hmyzích „přenašečů“. Hmyz by s pomocí svých evolucí vytříbených metod sloužil jako přepravní prostředek pro geneticky upravený virus, který by dokázal změnit DNA napadené rostliny (možná nástrojem CRISPR, o kterém jsme psali mnohokrát) a dát jí tak nové schopnosti; například právě schopnost ochránit se před novým typem škůdce. 

Klíčová by přitom měla být rychlost. Kombinace viru a hmyzího přenašeče by měla zajistit, aby rostliny získaly nové schopnosti během jednoho jediného vegetativního období. Například by měla změnit (zvýšit či snížit) aktivitu některých genů, a tak zvýšit výrobu užitečných látek proti škůdců v rostlině, nebo zlepšit její schopnost zadržovat vodu atp. Nejde o dědičnou změnu a tedy vytvoření nové linie rostlin (alespoň zatím ne), nýbrž nástroj, jak rychle ochránit rostliny, které už jsou na poli, před možnými hrozbami - ať už jde o škůdce, sucho, ale třeba i biologický útok - uvádí projekt DARPA. 

Obrana, nebo útok?

Ne všem se zdá takové využití skutečně pravděpodobné. Pět biologů a právníků v časopise Science zveřejnilo názorový článek, který varuje před možným zneužitím projektu pro ničivé cíle, tedy zničení úrody přímo na poli. Ne že by agenturu DARPA a potažmo USA obviňovali přímo z vývoje nového druhu zbraně, na druhou stranu argumentují, že zbytek světa by mohl mít dobré důvody projekt právě takto vnímat. 

Tím hlavním důvodem je asi skutečnost, že využití hmyzu k ochraně rostlin není až tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Vytvoření a namnožení dostatečného množství vyžaduje nepochybně čas. Podle autorů skeptického názoru mnohem více času, než by ve skutečnosti bylo k dispozici. 

Jedním důvodů je také kontrola: co přesně udělá virus s rostlinami? Nemůže způsobit nějaké škody i na jiných druzích, než na které se má zaměřit, nemůže například zvýšit i životaschopnost plevelů? Jak dlouho zůstane v prostředí on i hmyzí přenašeči? To všechno jsou otázky, které by úřady v podobných případech nepochybně kladly, a odpověď na ně by těžko mohl výrobce poskytnout přes noc. 

I přes všechen neuvěřitelný pokrok genetických technologií posledních let a desetiletí to dnes není tak, že geny dokážeme zapínat, přepínat a ovládat zcela přesně a spolehlivě, a tak každý podobný experiment vyžaduje značné ověřování a testování. Je těžké si představit, že by se vše dalo zvládnout opravdu rychle v průběhu jediné vegetační sezony. 

Také neexistuje dostatečná infrastruktura - tedy laicky řečeno „pěstírny“ na geneticky upravený hmyz (musí být upravený i proto, že by podle zadání neměl v přírodě přežít déle než dva týdny). Na rozdíl například od výroby chemických postřiků, které se dají vyrobit rychle ve velkém množství - a jsou také levnější než GMO hmyz. 

I z toho důvodů je podle autorů mnohem představitelnější namnožení menšího množství GMO hmyzu, aby třeba i tajně poškodil úrodu ve vybrané oblasti. Obávají se, že „hmyzí spojenci“ by mohli být poměrně snadno považováni za pokus vytvořit nový způsob šíření biologických zbraní spíše než cokoliv jiného. Podle nich nejde jen tak jednoduše smést ze stolu argument, že projekt by mohl porušovat konvenci o biologických zbraních (dodatek z roku 2012), která mimo jiné zakazuje i vývoj nových způsobů jejich šíření. 

Normální revoluce

DARPA na článek reagovala vlastním prohlášením, ve kterém se mimo jiné hájí těžko zpochybnitelným argumentem, že kdyby měla v úmyslu skutečně vytvářet biologickou zbraň, celý program by neměl podobu veřejné soutěže a dokumentace by nebyla veřejně dostupná

Volba hmyzích „přenašečů“ je také v řadě ohledů logická. Dostat genetický virus přes membránu rostlinných buněk je postřikem velmi obtížné - ale když se přes ni dostane (například s pomocí hmyzího bodavého ústrojí) tak se proti němu rostlina prakticky nedokáže bránit. 

„Hmyzí spojenci“ jsou mnohem větší novinka a minimálně na papíře vypadají inovativně a novátorsky. V praxi už skončila první fáze projektu, která údajně ukázala, že v rostlinách lze skutečně s pomocí hmyzích „stříkaček“ provádět editaci genů. Nyní se chystá další, čtyřleté kolo pokusů, na které DARPA dala celkem 30 milionů dolarů (cca 700 mil. Kč). To by mělo vyvrcholit velkými zkouškami ve skleníku s různými druhy rostlin, které by měly ověřit, zda se hmyz dokáže dostatečně spolehlivě „zaměřit“ na zamýšlené rostliny. 

Těžký boj

Byť někteří komentátoři (třeba biolog Stanislav Mihulka na Osel.cz) poměrně ostře odsuzují článek v Science jako pokus o diskreditaci zajímavé a potenciálně velmi užitečné technologie, autoři článku se ve vyjádřeních pro média dušují, že to jejich cílem není. „Cílem článku bylo jen spustit debatu,“ řekl pro The Scientist jeden z autorů Gustavo Caetano-Anolles. A to zřejmě veřejnou, protože alespoň podle DARPA se s agenturou před vydáním textu nespojili. 

Vepřové by mohlo zlevnit

Ve Skotsku se zrodili vepři odolní proti zřejmě nejdražší nemoci těchto hospodářských zvířat. A stačila jedna malá změna.

Pro autory projektu a jejich zastánce by to byla nepochybně obtížná, frustrující a možná i časem prohraná snaha navíc. Ale jestli nám zkušenosti s dosavadním nasazováním biotechnologií něco naznačují, tak jedině to, že bez podobné debaty mohou tyto novinky leckdy prohrát ještě předtím, než se dostanou na trh. 

Zvláště v případě, kdy se „hrátky s přirozeností“ dají dohromady se zájmy mocných (ať už jde o státy, nebo korporace jako v případě GM plodin), je poměrně snadné přesvědčit alespoň část západní veřejnosti, že výsledek je zlý a nejlépe ho bude zakázat předem. Významná část světové veřejnosti také bude předem podezírat USA z nekalých úmyslů a pro některé tajné služby může podobné podezření představovat vítaný podklad pro „dezinformační operace“. Vzpomeňme, že CIA při hledání Usámy bin Ládina využila očkovací kampaň. Úspěch legendy o vytvoření viru HIV americkými laboratořemi pak zase dokládá, že podobné umělé konspirační teorie opravdu mají šanci uspět. 

Pro autory by tak bylo nepochybně nejjednodušší v klidu si dodělat svou práci, vyčerpat grant a pak ho zařadit mezi nepřebernou řadu akademických výsledků, které v praxi nikdy nebudou mít žádný dopad. Ještě lepší výsledek by pro ně mohl být, kdyby program skutečně přerostl v tajný vojenský projekt, o kterém se debatovat nemusí - či nesmí. Statisticky řečeno je ovšem to první mnohem pravděpodobnější. 

Nejčtenější

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Nejpoužívanější prohlížeč měl skromné plány. Chrome zásadně změnil web

Vývoj ikony prohlížeče Chrome

Prohlížeč Google Chrome používá k brouzdání po internetu většina uživatelů. Před deseti lety to přitom byl nenápadný...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Další z rubriky

Republikáni přebarvili USA pomocí chytrého plánu. Nenápadně a legálně

Jak se republikánům podařilo přebarvit mapu USA na červeno...

Přestože voličů demokratů je v USA už deset let více, republikánská strana má většinu v obou komorách parlamentu. Za...

Nejdelší obratlovec všech dob se srazil. Nahradit jej musel menší

Gigantická kostra titanosaurního sauropoda druhu Argentinosaurus huinculensis v...

Doposud nejdelší obratlovec, který kdy na zemi podle našich poznatků žil, musel být přeřazen do jiné čeledi. Tím se...

Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz