Dataglyfy mohou v budoucnu nahradit čárový kód

  • 10
Maximální objem dat, která se do čárového kódu mohou vejít, je však omezen. Technologie vyvinutá americkou firmou Xerox omezení datové kapacity čárových kódů překonává a navíc umožňuje, aby byl datovým záznamem pokryt celý předmět.
Čárové kódy se staly již běžnou součástí našeho života. V obchodech nám pomocí nich spočítají cenu za nákup, ve skladech evidují položky. S umístěním čárového kódu se počítá při grafickém návrhu titulních stran novin a časopisů i zadních stran obalů na CD. Maximální objem dat, která se do čárového kódu mohou vejít, je však omezen. Technologie vyvinutá americkou firmou Xerox omezení datové kapacity čárových kódů překonává a navíc umožňuje, aby byl datovým záznamem pokryt celý předmět.

Kód, který se sám opravuje

Výzkumný ústav firmy Xerox nese název PARC (Palo Alto Research Center). Xerox výsledky jeho práce využívá ve svých produktech a službách, některé z nich ovšem nabízí i ostatním firmám ve formě licencí. To je také případ technologie Dataglyphs (z řeckého glyfos, rytina) pro ukládání dat na povrchy různých předmětů, která možná brzy začne nahrazovat čárový kód.

Průmysl řeší problémy s technickými omezeními čáových kódů již delší dobu. Běžně se používají dvojrozměrné čárové kódy tvořené obdélníkovým polem černých a bílých čtverců, velké naděje se také vkládají do systémů pro radiovou identifikaci (RFID). Výzkumníci ve firmě Xerox experimentují s pokrytím velké části povrchu předmětu vzorkem tvořeným velkým množstvím různě natočených malých čárek. Data jsou na povrch ukládána ve dvojkové soustavě jako jedničky a nuly, obrazem jedničky je čárka natočená jako jako malý znak lomítko (/), obrazem nuly obrácené lomítko (\).

Dataglyfy

Tento systém se od dvojrozměrného čárového kódu liší hned v několika ohledech: Malé čárky nesoucí data nejsou z dálky nijak viditelné, data uložené na obrázku tedy nemusí ubírat prostor pro text či obrázky. Data jsou uložena do čárek redundantně a je uplatněn samoopravovný kód. Pokud se ztratí nebo jsou poškozeny až desítky procent celkového počtu čárek, pro čtečku to není problém. Podobné samoopravovné kódy se běžně používají u pevných disků, CD či v mobilních telefonech.

Na stránkách PARC věnovaných Dataglyphs je k dispozici i funkční demo, které umožňuje převést zadaný text na obrázek s čárkami a naopak z obrázku text opět rekonstruovat. Pracovníci Xeroxu si vyzkoušeli, že dataglyfy snesou počmárání, okopírování v kancelářské kopírce a do jisté míry i odeslání faxem. Využití dataglyfů by tak mohlo zahrnovat i odesílání digitálních souborů za použití běžné tiskárny, faxu a scanneru. Další vývoj nyní záleží hlavně na ochotě výrobců hardware a software licencovat tuto technologii. Klasické čárové kódy ale určitě nezmizí, pro mnoho účelů postačují a hardware i software pro jejich čtení je mnohem jednodušší.

Trocha historie

Firma Xerox se nejvíce proslavila svými kopírovacími zařízeními. V roce 1959 uvedla na trh první automatickou kopírku využívající obyčejný papír a od té doby se název společnosti ujal v angličtině i v češtině jako všeobecné označení podobného přístroje. Méně známý je fakt, že vývojové středisko společnosti v kalifornském městě Palo Alto založené roku 1970 úspěšně se stalo průkopníkem osobních počítačů ovládaných myší pomocí grafického uživatelského rozhraní (Xerox Alto z roku 1972), laserových tiskáren (první laserová tiskárna Xerox 9700 roku 1977) i technologie Ethernet pro kancelářské lokální počítačové sítě. Tyto projekty však nebyly vždy pro společnost Xerox ziskové a obchodní úspěch sklidili jiní, v případě grafického uživatelského rozhraní to byly zejména firmy Apple a Microsoft.

Fotografie dataglyfu a Dataglyphs: (c) Palo Alto Research Center Incorporated