Defibrilátory jsou asi jedním z nejslavnějších lékařských přístrojů současnosti. Na televizních obrazovkách se tyto přístroje staly výrazem možností moderní medicíny. Není se co divit, v podstatě vrací mrtvé do života.
Přesto mají jisté nevýhody. Silný elektrický výboj z defibrilátoru může někdy poškodit tkáň kolem srdce. A jak zdravotníci i někteří pacienti ví, pro člověka při vědomí není šok z defibrilátoru nic příjemného. Defibrilátor také není žádný krotký stroj: autoři studie počítají s modelovým šokem o napětí až tisíc voltů a proudu kolem třiceti ampérů, byť po jenom krátkou dobu zhruba kolem deseti milisekund. (Celková energie bývá tedy něco přes 300 joulů.)
Lékaři ovšem nepoužívají takovou sílu bez důvodu. Vědecké poznatky říkají, že menší dávky elektrického proudu nejsou tak účinné. Když má šok obnovit pravidelnou srdeční činnost, musí ho zasáhnout celé. A vytvořit dostatečně silné elektrické pole v celém srdci dokáže jen dostatečně silný výboj.
Přesto použití hrubé (elektrické) síly není nutné, domnívají se někteří lékaři. Stačí prý využít elektrických vlastností srdeční tkáně. Jednotlivé části srdce se například liší elektrickým odporem či vodivostí. Šíření elektrického výboje ovlivňuje také například směr svalových vláken v srdci či přechody mezi jednotlivými typy tkáně v srdci (např. mezi cévami a svaly). Kdybychom dostatečně dobře poznali celý elektrický systém srdce, bylo by ho možné zasáhnout celé i menším výbojem, domnívají se odborníci.
Že nejde jenom o sen, dokumentuje tým kolem Flavia Fentona z Cornellovy univerzity ve státě New York a Stefana Luthera z Ústavu Maxe Plancka v německém Göttingenu. V posledním čísle časopisu Nature zveřejnili výsledky své práce s šetrnější formou defibrilace (výtah z práce je dostupný zde).
Vědci používali jen zhruba šestinu energie používané při běžné defibrilaci. Na základě přesných měření a sledování chování srdce při defibrilaci pak přesně zacílili pět slabých pulzů, které dokázaly znovu navrátit srdci jeho běžný rytmus. Pro pacienty i tělo by měly být podobné zásahy šetrnější.
Vědci zatím mají za sebou jenom experimenty na zvířecích modelech (psech). Technologie zatím není připravena pro klinickou praxi. Přesto se Stefan Luther nechal pro časopis Nature slyšet, že výhledově jejímu nasazení nic nebrání.
