Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak plynou dny na ISS, když všechno běží podle plánu

aktualizováno 
V záplavě novinek z kosmonautiky bychom neměli zapomínat na pilné kosmonauty, kteří pracují na Mezinárodní kosmické stanici. Například stihli přivítat návštěvníky a když si odskočili do vesmíru, tak ztratili jeden odmontovaný panel. Na konci roku pak přiletí olympijská pochodeň.

Pavel Vinogradov při šestihodinovém výstupu z ISS, který spolu s Romanem Romaněnkem provedli 19. dubna 2013. | foto: NASA

V této chvíli je na palubě 35. dlouhodobá posádka. Skládá se ze tří kosmonautů, kteří startovali už 19. prosince 2012 v lodi Sojuz TMA-07M. Jsou to kanaďan Ch. A. Hadfield, který letěl již potřetí a je nyní velitelem stanice, američan Th. H. Marshburn (druhý let) a rus R. Romaněnko (druhý let). Jejich návrat je plánován na 14. května.

Sojuz s rusko-americkou posádkou úspěšně zakotvil u ISS.

Sojuz s rusko-americkou posádkou úspěšně zakotvil u ISS

Další tříčlenná posádka vzlétla 28.března a využila vůbec poprvé tzv. rychlou setkávací dráhu, která jim umožnila s raketou Sojuz-FG  v lodi Sojuz TMA-08M dosáhnout ISS za pouhých šest hodin. Obvykle to trvá dva dny, než posádka od startu ze Země zakotví u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). V automatickém režimu pak byla jejich loď připojena k modulu Poisk ruského segmentu.

Jak dlouho je nyní 36. dlouhodobá posádka ve složení rus P. Vinogradov (třetí let), rus A. Misurkin (první let) a američan Ch. J. Cassidy (druhý let) od startu ve službě, si můžete zkontrolovat například na tomto počítadle na adrese novosti-kosmonavtiki.ru. Do konce letu jim zbývají více než čtyři měsíce každodenní pilné práce. Návrat v jejich lodi je plánován na 11. září.

356. výstup do kosmu

V pátek 19. dubna měli kosmonauti Pavel Vinogradov a Roman Romaněnko naplánován výstup do prostoru VKD-32. Oblékli si skafandry Orlan-MK, otevřeli výstupní otvor v modulu Pirs a v 16:03 našeho času zahájili vysoko nad jižním Tichým oceánem výstup, plánovaný asi na šest hodin. To je průměrná doba, výstupy nyní trvávají i déle.

Rekordní výstupy do vesmíru

  • nejdelší výstup trval bez čtyř minut plných 9 hodin a 11. března 2011 jej uskutečnili kosmonauti Susan J. Helmsová a James S. Voss
  • nejvíce výstupů uskutečnil Rus Anatolij Solovjev.  Celkem jich bylo 16 o celkové době 78 hodin a 48 minut, ovšem to bylo na stanici Mir. Z Američanů to je M. Lopez-Alegria, který při deseti výstupech strávil ve vesmíru 67 hodin a 40 minut. Z ostatních národností je to švéd Ch. Fuglesang za ESA s 5 výstupy o celkové délce 31 hodin a 54 minut.

Podle rutinních bezpečnostních opatření byly uzavřeny průlezy tak, aby moduly Zvezda a Pirs byly po dobu výstupu izolovány od zbytku stanice. Misurkin a Cassidy setrvávali v modulu Poisk, odkud byl možný únik k lodi Sojuz TMA-08M, zatímco Hadfield a Marshburn měli možnost úniku do druhé lodi, zaparkované u ruského modulu Rassvet.

Pavel Vinogradov je zkušený kosmonaut, který letos poslední srpnový den oslaví na oběžné dráze šedesátiny. Ve vesmíru je nyní potřetí (poprvé na Miru roku 1997, podruhé na ISS roku 2006 strávil celkem 386,7 dne) a při šesti výstupech strávil v prostoru 31 hodin a 17 min. Nyní k nim tedy přidal sedmý v trvání 6 hodin a 38 minut a stal se zatím nejstarším kosmonautem, který "spacewalk" uskutečnil.

Roman Romaněnko je ve vesmíru podruhé (na ISS  v roce 2009 strávil 187,9 dne), ale nyní je to jeho první výstup. Může se však pochlubit něčím výjimečným. Jeho otec Jurij Viktorovič, narozený 1. srpna 1944, byl také kosmonautem, takže Roman je vlastně kosmonautem druhé generace. Od roku 1994 má syna Maksima – bude z něj kosmonaut třetí generace?

Páteční výstup se odehrával po většinu doby vcelku podle předem připraveného harmonogramu. Půlhodinové zdržení bylo způsobeno hned na začátku výstupu odstraněním problémů při zapojení části zařízení Obstanovka (Prostředí), instalovaného na přední část modulu Zvezda. Je určeno ke studiu plazmových vln při povrchu stanice a jejich interakce s prostředím ionosféry.

Zcela bez problémů proběhla výměna vadného laserového odražeče naváděcího systému na zadní části modulu Zvezda, což se muselo provést teď pro technické zajištění přijetí velkého zásobovacího modulu ATV-4 Albert Einstein v červnu. Jeho start z evropského kosmodromu v Kourou je nyní upřesněn na 5. června.

Následovalo sejmutí druhého bloku experimentu "Biorisk" ze stykovacího modulu Pirs, instalovaného v roce 2011 k měření mikrobiální aktivity v souvislosti s kosmickým prostředím a sluneční činností. První blok již sejmuli kosmonauti Padalka a Malenčenko při výstupu v srpnu 2012.

Fotogalerie

Posledním úkolem bylo sejmutí jednoho ze dvou panelů vzorků experimentu Vinoslivost (Odolnost), který sledoval vliv kosmického prostředí na mechanické vlastnosti kovových materiálů, tedy jejich "únavu." Vinoslivost byl instalován v roce 2012 na modulu Poisk.

V závěru výstupu však vyklouzl uvolněný panel Vinogradovi z rukou, proletěl stranou komplexu a rychle zmizel v prostoru. Podle výpočtů balistických specialistů z Houstonu se panel o velikosti 30,5 × 45,7 cm a hmotnosti asi 3 kg vzdaloval po dráze, která v žádném případě stanici neohrožuje kolizí.

Byl to celkem 356. výstup (EVA - extravehicular activity) v historii kosmonautiky. A současně to byl 167.výstup na ISS od počátku jejího budování roku 1998. Při výstavbě a nyní údržbě a souvisejících činnostech strávilo včetně posledního výstupu celkem 110 kosmonautů (73 z USA, 25 z Ruska a 12 z jiných zemí) úhrnem přes 44 dní (přesně 1055 h 39 min).

Dubnové události

V polovině dubna (15.4.) se od ISS oddělil Progress M-17M/49P v souvislosti s ukončením úkolů. Následoval ještě atypický samostatný let pro testování radarů, takže až 21. dubna byla loď zážehem brzdicích motorů vyvedena z dráhy. Po shoření v hustých vrstvách atmosféry dopadly zbytky do pusté jižní části Tichého oceánu. Další Progress M-18M/50P je součástí stanice od 11. února.

Vítané intermezzo v práci posádky bylo 21. dubna sledování úspěšné premiéry rakety Antares, která s novou nákladní lodi Cygnus v červnu uskuteční demonstrační setkání s ISS a bude-li vše, jak má, začne během podzimu operační fáze (více v tomto článku).

Další plány související s ISS

26. 4., 28. 4. a 22. 5. motory nového Progressu mírně zvýší dráhu ISS.

14. 5. od modulu Rassvet se oddělí Sojuz TMA-07M a Romaněnko, Hadfield, Marshburn přistanou.

5. 6. v 23:32 SELČ start VA213 rakety Ariane 5 ES s nákladní lodí ESA ATV-4 Albert Einstein z kosmodromu  Kourou (s dosud nejtěžším nákladem, 20 235 kg, asi o půl tuny víc než předchozí). Připojení k modulu Zvezda bude 15. června.

11. 6. se oddělí Progress M-19M alias Progress 51P, aby se uvolnil stykovací uzel modulu Zvezda.

26. 6. ruský výstup (ISS R EVA-33) z modulu Pirs (Jurčichin, Misurkin)

Konec června středisko Wallops Isl. - demonstrační start rakety Antares s novou nákladní lodí Cygnus 1

9. 7. výstup (ISS U.S. EVA-21) z modulu Quest (Cassidy, Parmitano)

16. 7. výstup (ISS U.S. EVA-22) z modulu Quest (Cassidy, Parmitano)

24. 7. Bajkonur - start rakety Sojuz-U s nákladní lodí Progress M-20M/ 52P

4. 8. Tanegashima - start rakety H-2B s nákladní lodí HTV-4 "Kounotori", původně plánovaný na 10. 6.

9. 8. připojení HTV-4 k ISS modulu Harmony

14. 8. oddělení lodi Progress M-18M od modulu Pirs

15. 8. start lodi Progress M-20M a následné připojení k ISS jako Progress-52P k uvolněnému modulu Pirs

V průběhu srpna uskuteční Jurčichin a Misurkin dva výstupy ISS R EVA-34 a 35) z modulu Pirs.

8. 9. oddělení lodi HTV-4 "Kounotori-4" od modulu Harmony

3. čtvrtletí - Wallops Isl. - start rakety Antares se zásobovací lodí Cygnus 2 CRS Orb-2 se možná přesune až na počátek příštího roku.

4. 11. oddělení nákladní lodi ATV-4 "Albert Einstein" od modulu Zvezda

11. 11. start nákladní lodi Dragon (SpX-3)

13. 11. setkání této lodi s ISS, připojení k modulu Harmony

18.11. přesun lodi Sojuz TMA-11M ze Zvezdy na Rassvet

21. 11. start nákladní lodi Progress M-21M/Progress 53P, původně plánovaný na 16. 10.

23. 11. připojení této lodi k modulu Zvezda

První dny prosince - výstup ISS R EVA-37 kosmonautů Kotova a Tjurina z modulu Pirs

11. 12. orientační datum startu nového velkého víceúčelového laboratorního modulu MLM Nauka

13. 12. oddělení nákladní lodi Dragon (SpX-3) od modulu Harmony

18. 12. oddělení nákladní lodi Progress M-20M s modulem Pirs od modulu Zvezda a následný zánik v atmosféře

20. 12. trvalé připojení modulu Nauka k uvolněnému modulu Zvezda

Den na to byla klasická nákladní loď Progress M-19M/ 51P na Bajkonuru vyvezena z montážní budovy 112 na startovní pozici komplexu 1/5 a 24. dubna ji raketa Sojuz vynesla do vesmíru. Krátce po navedení na počáteční dráhu se vyklopily panely slunečních baterií, avšak vzápětí bylo oznámeno, že jedna z pěti antén nefunguje. Šlo bohužel o jednu ze dvou antén systému  automatického setkání Kurs, která nereagovala na signály ze Země. Buď se nevyklopila, nebo jinak poškodila.

"Nic hrozného. To se stávalo i v minulosti a na setkávací manévry to nemělo vliv", řekl mluvčí střediska. Pravdu měl jen zčásti. Systém Kurs tentokrát měl problém hned od počátku letu, zatímco v minulosti vždy, např. při letu lodi Progress M-05M v květnu 2010 nebo Progress M-08M v říjnu 2010, došlo k selhání až na poslední chvíli.

Podle šéfa Roskosmosu V. Popovkina  to ovšem nikdo tak lehce nebral a celé dva dny se probíraly nejen možné varianty, ale i opatření ohledně budoucnosti. Padly i žertovné návrhy. "Pokud se bez té antény tentokrát obejdeme, mohli bychom ji pro příště z úsporných důvodů vůbec přestat  instalovat. Ale já to samozřejmě beru jako žert," řekl Popovkin.  

Generální ředitel RKK Energija si jemně přisadil s poznámkou, že případná ztráta by byla nejen problémem s plynulým zásobováním stanice, ale představovala by škodu asi 200 milionů dolarů (necelé 4 miliardy korun).

Podle různých diskuzí odborníků měla anténa za úkol kontrolovat  tzv. klopení a zatáčení lodě ve vzdálenosti menší než kilometr od stanice. Nebylo ovšem přesně jasné, k jaké závadě došlo, předpokládalo se však, že jde o mechanismus zodpovědný za vyklopení antény.

Nakonec se podařilo uskutečnit připojení automatikou i v závěrečné fázi, která probíhala nad hranicemi Kazachstánu a Číny, ale kosmonauti byli ve střehu a po celou dobu připraveni převzít ruční řízení. Připojení bylo posléze úspěšně dokončeno uzavřením zámků a pouze v posledních sekundách posádka zaslechla nezvyklý  zvuk z okolí spojovacího uzlu.

Vzápětí se kosmonauti (zřejmě známá veselá kopa Romaněnko) pohotově nabídli, že se asi tak za hodinku půjdou ven podívat, co to vlastně bylo.

V každém případě se nákladní loď o hmotnosti 7 290 kg připojením k modulu Zvezda stala součástí komplexu, pro jehož další provoz přivezla náklad o hmotnosti 2 366 kg. Z toho bylo: palivo 365 kg, kyslík 26 kg, vzduch 22 kg, voda 410 kg, vybavení stanice 245 kg, hygienické potřeby 118 kg, potraviny 198 kg, lékařské vybavení 529 kg, osobní ochranné pomůcky 166 kg, protipožární vybavení 6 kg, potřeby pro americký segment 15 kg a další drobný materiál 68 kg.

Výměna obyvatel na ISS

Mezinárodní kosmická stanice i její posádka se ovšem neustále obměňuje. Už nyní jsou známa následující data, která však v maličkostech mohou být a také zřejmě budou pozměněna.

V úterý 28. května se v 22:31 SELČ uskuteční na Bajkonuru již 118. start rakety Sojuz od roku 1967. Loď Sojuz TMA-09M s  kosmonauty Jurčichinem (Roskosmos), Parmitanem (ESA – Itálie) a Nybergovou (NASA) přistane následující den u ISS.

Následovat bude 11. září oddělení lodi Sojuz TMA-08M od modulu Poisk a přistání Vinogradova, Misurkina a Casiddyho.

Další obyvatelé se pak vydají k ISS 25. září. To je naplánován start rakety Sojuz s 37. expedicí, složenou z trojice kosmonautů (O. Kotov, S. Rjazanskij, M. Hopkins). Na místo je doveze loď Sojuz TMA-10M , která bude na stanici dalšího půl roku.

Už 7. listopadu odletí z Bajkonuru další expedice s pořadovým číslem 38. V lodi Sojuz TMA-11M tentokrát poletí posádka ve složení Rus M. Tjurin, Američan R. Mastracchio a Japonec Koiči Wakata. Ještě téhož dne se připojí k ISS. Start byl původně plánován na 25. listopadu, ale změnu si vyžádalo zařazení návštěvy olympijské pochodně se symbolickým plamenem. Vesmírná cesta je součástí putování pochodně po Rusku před začátkem 22. zimních olympijských her, které se rozběhnou 7. února 2014 v Soči.

Sojuz TMA-11M ji tak vyveze na čtyři dny na oběžnou dráhu, aby ve dnech 8.-10. listopadu mohla proběhnout mimořádná ruská EVA-36 kosmonautů Kotova a Rjazanského, jejímž cílem je vynést olympijskou pochodeň do volného prostoru. Následně ji převezme posádka Sojuzu TMA-09M (Jurčichin, Parmitano, Nybergová), aby se 11. listopadu ve své lodi oddělila od modulu Rassvet a přistála.

Letos se uskuteční 8 výstupů do prostoru, tedy o tři více než loni. A na příští rok je předběžně plánováno ještě o dvě více. Přejme kosmonautům i sobě hodně zajímavých nových výsledků z Mezinárodní kosmické stanice.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zážeh při stratu rakety Sojuz-FG na kazašském kosmodromu Bajkonur.
Na Mezinárodní vesmírnou stanici dorazila za šest hodin nová posádka

Ve středu večer odstartovala z Bajkonuru kosmická loď Sojuz-FG, která za šest hodin dovezla novou posádku k ISS.  celý článek

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Dalekohled se nachází se v Ondřejově u Prahy v areálu observatoře...
Hvězdárna v Ondřejově zve na lov „vesmírných geokeší“

Česká astronomická společnost chce v sobotu oslavit 100 let od svého založení lovem speciálních geokeší na hvězdárně v Ondřejově.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.