Dešifrované telegramy dokazují, že se demokraté snažili podplatit republikány při prezidentských volbách

  • 2
Když byly při prezidentských volbách sečteny všechny hlasy při všeobecném hlasování, tj. při volbě elektorů, kandidát na prezidenta za demokratickou stranu vedl o 250 000 hlasů před svým republikánským soupeřem. Převaha ve volebním kolegiu tvořeného voliteli závisela na tom, která ze dvou protichůdných úředních zpráv o průběhu všeobecného hlasování na Floridě, Lousianě, Jižní Karolině a Oregonu bude uznána jako platná a správná.

Když byly při prezidentských volbách sečteny všechny hlasy při všeobecném hlasování, tj. při volbě elektorů, kandidát na prezidenta za demokratickou stranu vedl o 250 000 hlasů před svým republikánským soupeřem. Převaha ve volebním kolegiu tvořeném voliteli závisela na tom, která ze dvou protichůdných úředních zpráv o průběhu všeobecného hlasování na Floridě, Lousianě, Jižní Karolině a Oregonu bude uznána jako platná a správná.

Kongres ustanovil zvláštní volební komisi, která přímým hlasováním 8:7 přiřkla všech 22 hlasů z uvedených států republikánskému kandidátovi. Tím získal tento kandidát většinu ve volebním kolegiu a 185:184 hlasy elektorů i prezidentské křeslo! Nový americký prezident tak získal většinu nejtěsnějším a nejdiskutovanějším způsobem v celých dějinách amerických voleb! (detailní volební výsledky).

Nic nového pod sluncem

Nějak se vám ta zpráva z voleb nezdá? Co si to zase novináři vymysleli? Nevymysleli, jen to není zpráva z voleb, které právě v USA proběhly, ale je popisem voleb z roku 1876. Těsné vítězství tehdy získal republikán Rutherford B.Hayes, poraženým byl demokrat Samuel J.Tilden. To těsné vítězství se samozřejmě stalo diskutovaným tématem, zvláště po té, co poražení demokraté obvinili republikány z toho, že si koupili hlasy některých voličů. Zvláštní komise, kterou jmenoval Kongres, však žádné důkazy nenašla.

Čas plynul a rozbouřená atmosféra volebních dnů se již pomalu uklidnila a na celou záležitost již pomalu veřejnost zapomněla. A pak se to stalo - v pondělí 7. října 1878 publikoval New York Tribune jednoho z velkých „sólokaprů“ americké žurnalistiky. Pod dvoupalcovým titulkem „Zachycené šifrové telegramy“  úvodník tohoto listu publikoval otevřený text jednoho ze zachycených šifrových telegramů, které se týkaly voleb před dvěma lety.

V následujících dnech noviny pokračovaly ve zveřejňování rozšifrovaných dalších a dalších telegramů. Jak již to bývá, ukázalo se, že zloděj křičel – chyťte zloděje. Z rozluštěných textů totiž vyplývalo, že to naopak byli demokraté, kteří se ve volbách roku 1876 snažili podplatit republikány. Na obrázku je sifrový telegram, kde se v otevreném textu nabízí za hlasy volicu za Floridu 200 000 USD.

 Šifrový telegram z roku 1876

V New York Tribune byl postupně odhalen obsah asi 400 zašifrovaných telegramů, které dokazovaly, že demokraté se snažili kupovat hlasy republikánů a i jinak ovlivnit výsledek prezidentských voleb ve svůj prospěch. Mediální úspěch byl opravdu obrovský. Dokonce i list New York Sun (tradiční opora demokratů) smutně připustil, že „p.Tilden už nebude nikdy kandidátem na úřad prezidenta za žádnou stranu“. V Tildenově životopisu se píše, že „v důsledku zašifrovaných telegramů získali republikáni takovou výhodu, která jim vyhrála volby v roce 1880. Mnoho lidí bylo přesvědčeno, že milionář kandidující na prezidentský úřad dovolil sáhnout předákům své strany do svého měšce …“.

Pro úplnost dodejme, že v následujících volbách roku 1880 republikáni v užších volbách přesvědčivě zvítězili (214:155 hlasům).

 

Vraťme se k šifrovým telegramům. Kde vzal list New York Tribune zašifrované telegramy a k nim odpovídající otevřené texty? Ta otázka je zajímavá zejména z toho hlediska, že telegramy nebyly zašifrovány pouze jedním systémem, ale celou řadu různých (a různě složitých) systémů. Kdo to byl, kdo prolomil tyto systémy a umožnil americkým občanům poznat trpkou pravdu o volbách roku 1876?

Než na otázku odpovíme, vraťme se o několik měsíců zpátky. Manton Marble, poradce neúspěšného kandidáta na prezidenta S.Tildena, publikoval v demokratickém listu New York Sun článek o nepoctivých praktikách republikánů. Republikánsky zaměřený list New York Tribune reagoval tím, že článek komentoval a publikoval i některé zašifrované telegramy demokratů. Demokraté byli rozhořčeni tím, jak novináři z Tribune spekulovali nad tím, proč bylo potřeba psát pokyny zašifrovaně…. Do redakce Tribune věrní čtenáři, příznivci a stoupenci republikánů začali z celé země zasílat podezřelé telegramy, ke kterým se během voleb dostali…

Z 29 275 telegramů, které byly vyměněny mezi politiky během voleb, se shromáždilo v redakci 400 kusů. Naprostou většinu telegramů společnost Western Union spálila, již při vyšetřování komise, kterou ustanovil Kongres v roce 1876, aby dokázala, že u korespondence, která je jí svěřena existuje naprostá diskrétnost.

Šéfredaktor listu New York Tribune se pokusil tyto šifrové telegramy dešifrovat. Tedy přesněji začal shánět někoho, kdo by byl schopen tuto složitou práci provést. Těmito luštiteli se stali pánové John R.G.Hassard, William M.Grosvenor a Edward S.Holden.

Všichni tři pracovali zcela nezávisle a každý z nich vyluštil několik set telegramů, které byly zašifrovány různými systémy. Nevyluštěny zůstaly pouze tři telegramy ….

Kdo byli tito pánové ? John R.G.Hassar (1836-1888), redaktor listu New York Tribune, 42 let, proslavil se především reportáží o premiéře Wagnerova cyklu Prsten Nibelungů.

Byl znám jako významný popularizátor Wagnerovy hudby v Americe. Zemřel na tuberkulózu (http://www.famousamericans.net/johnrosegreenehassard/ ).

Redaktor William M.Grosvenor (1835-1900), 43 let, nadaný šachista, lingvista a matematik redaktor hospodářské rubriky novin New York Tribune. V občanské válce velel pluku složenému z černochů. Odhalením tzv. whisky-gangu, kdy pomocí statistických metod prokázal, že palírny lihu v St. Louis šidí stát na daních, se stal známým redaktorem.

( http://www.tamu.edu/pvamu/library/hyman13.htm , Card 85)

Posledním luštitelem byl 31-letý matematik z observatoře válečného námořnictva Edward S.Holden (1846-1914). Založil Astronomickou společnost Pacifiku. Později se stal známým astronomem a vědcem. Jeho jménem je pojmenován jeden z kráterů na Marsu.

(http://www.nationmaster.com/encyclopedia/Edward-S.-Holden ).

Ukážeme si na jednoduchém příkladě, s jakými šiframi se museli potýkat.

Demokraté mimo jiné používali pro svá spojení v období volební kampaně slovníkového kódu, dohodnuté knihy byly pro různá spojení pochopitelně různé.

Takovýto telegram pak vypadal např. takto (uveden skutečný text jednoho z telegramů) :

BY VIZIER ASSOCIATION INNOCUCUS TO NEGLIGENCE CUNNING MINUTELY PREVIOUSLY READMIT DOLTISH TO PURCHASED AFAR ACT WITH CUNNING AFAR SACRISTY UNWRIGHED AFAR POINTER ...

V uvedeném příkladě byl odesílatel a příjemce dohodnut na knize English Dictionary, vydání Londýn 1876.

Při šifrování se postupovalo (v tomto konkrétním případě) takto:

- šifrant vyhledal slovo v dohodnutém slovníku

- poznamenal si pořadí slova na stránce

- vzal slovo o čtyři stránky knihy vepředu, které má na stránce stejné pořadí

- toto slovo zapsal jako kódový ekvivalent

 

Při dešifrování se postupovalo obráceně (ukážeme na prvním slově zašifrovéného telegramu textu BY):

- dešifrant vyhledal slovo BY v dohodnuté knize

- toto slovo našel na straně 30 a bylo na 29 pozici

- nalistoval o čtyři stránky dozadu na stránku 34

- odpočítal 29 slov a získal prvé slovo zprávy - CERTIFICATE

 

Postupně se touto metodou získá tento následující text (uvádím pouze překlad):

Osvědčení bude vydáno jednomu demokratovi. Musíte koupit republikánského elektora, aby bylo možno jednat s demokratem a zajistit hlas a vyhnout se nesnázím. Složte 10 000 dolarů v můj prospěch u Kountze Brothers, Twelve Wall Street. Čekám na odpověď. J.N.H.Patrick.

Tento telegram dokumentoval, že demokraté se snažili koupit republikánského elektora za 10000 USD. Mimochodem tato konkrétní nabídka nebyla nakonec položena, ale jedině proto, že nastalo zpoždění v doručení telegramu….

Popis dalších šifrových systémů, které tehdy demokraté používali, najdete v následujícím díle.