Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


I mužům běží biologické hodiny. Ti starší předají dětem více mutací

  14:44aktualizováno  14:44
Čím starší otec, tím více nových mutací bude mít jeho dítě, myslí si na základě svého výzkumu islandští vědci. Navíc zjistili, že otcové mají na počet genetických změn dětí větší vliv než matky.

Z genetického hlediska je dítě složenina z DNA obou rodičů s pár novými chybami navíc. A většinu jich má od otce. | foto: Profimedia.cz

O tikot biologických hodin se obvykle starají jenom ženy. Ale možná by jim měli věnovat více pozornosti i muži. "Všechny naše výsledky ukazují na možnost, že s rostoucím věkem muže stoupá počet dědičných mutací v jeho spermatu," řekl agentuře Reuters ředitel společnosti deCODE Genetics v Reykjavíku a spoluautor studie v britském časopisu Nature Kari Stefansson.

Podle něj by mohlo stárnutí otců souviset s vyšším výskytem některých poruch, třeba autismu nebo schizofrenie. Jde ale zatím jen o hypotézu. A i kdyby tomu tak bylo, není vůbec jasné, jak veliké riziko by otcovství ve vyšším věku mohlo znamenat.

Ostrovní laboratoř

Výzkum vznikl v oblíbené "laboratoři" genetického výzkumu, na Islandu. Protože tamní populace je poměrně malá, uzavřená a příbuzenské vztahy jsou dobře zdokumentované, pro genetiky je prostředí přehledné a snadno se jim tu pracuje. V tomto případě analyzovali genetickou informaci 78 islandských rodin, ve kterých se nacházely děti s diagnostikovanou schizofrenií nebo autismem. Zjistili, že na riziko výskytu takových poruch má zásadní vliv věk otce.

Čím je muž v době početí starší, tím více spontánních změn obsahuje genetická informace, kterou předává svým potomkům. Počet nových mutací (tj. takových, které otec nemá ve své DNA) předávaných z otců na děti se od puberty za každých 16,5 let zdvojnásobí. Jinak řečeno, s každým rokem věku otec předá dítěti dvě náhodné genetické změny navíc. Ty mohou být často neutrální, někdy škodlivé a občas i prospěšné. Jde v podstatě o loterii.

Otcové podle výsledků studie kupodivu mají na množství nových mutací u dítěte větší než matky. Podle představ je to dáno zřejmě tím, že muži si sperma vytváří celý život ve velkém množství a při této "velkovýrobě" se naskytne řada příležitostí k chybám. Ženy se naopak rodí už se všemi vajíčky na celý život, a tak by se jejich genetická kvalita neměla během času měnit (i když to tak možná není).

Ale i když se průměrný věk otců ve vyspělém světě zvyšuje, ze studie nevyplývá, že by to byl nějaký veliký problém. Pro ilustraci: průměrné islandské dítě z 80. let mělo otce ve věku 28 let a v genomu 60 nových mutací, které jeho rodiče nemají. Otci z z loňského roku měli v průměru 33 let a v genomu 70 mutací.

Vzhledem k tomu, že náš genom má miliardy písmen genetického kódu, je to malý nárůst. Většina těchto nových mutací je zřejmě zcela neškodná a nemá žádný pozorovatelný vliv na chod organismu.

Není také jasné, jaké je vlastně zdravotní riziko takto zvýšeného počtu mutací. Kari Stefansson upozorňuje, že byť tyto nové mutace mají podle statistik roli ve výskytu některých poruch, jako je třeba autismus nebo schizofrenie, síla jejich vlivu je neznámá. Pokud nějaký významný nárůst bude, projeví se výrazně jen u dětí opravdu starých otců. Sedmdesátiletý muž předá dětem osmkrát více mutací než dvacetiletý.

Takže byť nám studie naštěstí neříká, kdy přesně se má muž stát otcem, výsledky jsou zajímavé. Zaprvé ukazuje až nečekaně velký vliv otců na počet nových mutací u jejich dětí. Podle genetika Richarda Sharpeho z Edinburské univerzity, který do studie nebyl zapojen, výsledky také naznačují, že schopnost mužů zplodit potomky i ve vysokém věku má svou cenu, kterou však "platí jejich děti".





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dva domnělé otisky nalezené na Krétě mohly podle vědců  vzniknout, když jejich...
Jsme z Evropy? Na Krétě se našly možné stopy předka člověka

Na Krétě se podařilo objevit stopy staré zhruba 5,7 milionu let, které by mohly patřit předkům Homo sapiens. Sami autoři označují objev v lokalitě Trachilos za...  celý článek

Ilustrace sondy Cassini mířící do meziprostoru mezi Saturnem a jeho prstenci.
V pátek „zemře“ sonda, která našla nejlepší místo pro život mimo Zemi

V pátek odpoledne našeho času v oblacích planety Saturnu zanikne veleúspěšná průzkumnice Saturnu, sonda Cassini. Připomeňte si s námi nejdůležitějších objevy,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.