Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Digitální paměť z uhlíkových nanotrubek uchová data po miliardu let

aktualizováno 
Zcela nový druh paměťového média založeného na uhlíkových nanotrubicích má zřejmě jen samé přednosti: nejdelší životnost a největší kapacitu. Zbývá už jen začít ho sériově vyrábět.

USB paměť - Ilustrační foto | foto: Václav Nývlt, Jan Kužník

Na počátku byly diskety, pak přišly optické disky a teď frčí flash disky a pendrivy. Postupným vývojem se přenosné datové nosiče stávají čím dál tím jednodušší, zejména pokud jde o jejich ovládání a manipulaci s nimi, přičemž shromažďují stále větší a větší objemy dat.

Uložená data nevydrží dlouho

Avšak elektrotechnický průmysl dosud nevyřešil jeden podstatný problém: životnost - nebo přesněji schopnost uchovávat data v nezměněné podobě - se i u těch nejlepších nosičů dat obvykle pohybuje "jen“ mezi 10 až 30 lety, v nejlepším případě, u magnetických pásek, 100 let. A to je málo.

Moderní digitální archivační systémy v tomto ohledu výrazně zaostávají za médii, která jsou známa již od starověku, písemné záznamy na kameni nebo pergamenu vydrží i po několik tisíciletí. Že jde o skutečně závažný problém, o tom by nám mohli vyprávět pracovníci knihoven či archivů. Zejména ti z nich, kteří pracují na digitalizaci vědeckých a uměleckých děl, neboť hrozí nebezpečí, že výsledky jejich práce budou za pár let k ničemu, pořízená data totiž nemusí být za čas čitelná.

Uhlíkové nanotrubky

Zdá se však, že se blýská na lepší časy. Řešení se rýsuje ve výzkumném týmu profesora Alexe Zettla z věhlasné univerzity v kalifornském Berkeley. Ten před nedávnem vyvinul zcela nový druh digitální paměti schopné pojmout obrovské množství dat a uchovat je až miliardu let dlouho!

NTarray

Uhlíkové nanotrubice

Přitom princip této paměti je až překvapivě jednoduchý, ale tak už to u velkých vynálezů chodí. Opět je za vším nanotechnologie – základní paměťová jednotka je tvořena karbonovou nanotrubicí, do které je vložena miniaturní částice železa. Její umístění v nanotrubici lze aktivně ovlivňovat elektrickým proudem a podle toho, jaký má proud směr, se nanočástice přemístí buď na jednu, nebo druhou stranu trubice.

Její poloha tak vlastně představuje nuly a jedničky, které známe z jiných digitálních zařízení. V souvislosti s konstrukcí nové paměti stojí za zmínku zejména dvě věci: 1) jde o skutečně praktickou aplikaci dosud  málo využívaných uhlíkových nanotrubic; 2) paměť nepotřebuje křemík, tedy prvek, na kterém je založena dosavadní výpočetní technika a elektronika.

Věčná paměť

Při laboratorních a teoretických simulacích kalifornští vědci prokázali, že nový druh paměti s uhlíkovými nanotrubicemi má velmi vysokou kapacitu, hustota záznamu dat činí až 1 terabit (1012) na jeden čtvereční palec.

Nebudeme zabíhat do filozofických či teologických otázek zabývajících se tím, co je anebo není věčnost, ale vzhledem k poměrně krátké historii lidské civilizace (několik tisíc let) můžeme novou paměť, která je schopna uchovat data miliardu let, směle považovat za věčnou! Ve studii, která má vyjít v červnovém vydání Nano Letters, autoři objevu připomínají anglického krále Viléma Dobyvatele, jehož na kůži psaná Kniha posledního soudu (Domesday Book) z roku 1086 se dochovala až do našich dob.

Přežila tedy více než 900 let. Avšak její digitalizovaná verze z roku 1986 byla nečitelná již v roce 2006, tedy necelých 20 let po svém vzniku. Samozřejmě že výzkumníci z Berkeley nespí na vavřínech a dále pokračují v práci. Nyní před nimi stojí další výzva – nalézt vhodný technologický postup sériové výroby "věčné“ paměti.

Zdroj: www.berkeley.edu

Autor:


Témata: knihovny


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Tento Šmolík Š.2 je exponátem Leteckého muzea Kbely.
První vojenský letoun československé konstrukce nepotěšil Francouze

První vojenský letoun československé výroby vznikl v roce 1920 v budoucím Letovu a jeho konstruktérem byl Alois Šmolík. Z typu byla odvozena i civilní létající...  celý článek

V uplynulých dnech byli pražští taxikáři vůči řidičům Uberu i agresivní.
Proč Uber tak děsí taxikáře? Jak porušuje zákon, není jasné

Agresivní odpor taxikářů vůči řidičům služby Uber v mnohém připomíná ničení strojů za průmyslové revoluce. O co vlastně jde? Složitý spor mezi „starým“ a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.