Zájemci vybaveni patřičným přijímačem si mohou naladit (MPEG2): ČRo WAVE (192 kbit/s) a ČRo REGION (192 kbit/s); DAB+ (AAC): ČRo ČESKO (48 kbit/s), ČRo LEONARDO (56 kbit/s) a ČRo D-dur (64 kbit/s). O tom, kde sehnat DAB přijímač, se dočtete zde.
Zásadní výhody digitálního rozhlasového vysílání jsou podobné jako v případě digitální televize. Také zde digitalizace přinese větší nabídku stanic, zvuk ve vyšší kvalitě (tj. samozřejmě více než současných 64 kbps apod. - optimálně 192 kbps a výše), jednodušší možnost nahrávání a množství doplňkových informací, o kterých si zavedený systém RDS může nechat jen zdát. U mobilních telefonů a zařízení připojených či připojitelných k nějaké síti je navíc k dipozici zpětný kanál pro interaktivní ovládání.
Zkušební vysílání v Praze probíhá v tzv. L-bandu na kanálu LI s vyzářeným výkonem 2,5 kW. K poslechu je nutný digitální rozhlasový DAB přijímač. Pokrytí Prahy a okolí - intenzita pole 65 dBµV/m. Teoreticky se v dosahu vysílání nalézá 1 285 384 obyvatel. Seznam dostupných digitálních přijímačů naleznete na této stránce.
Digitální rozhlas zvládají i některé MP3 přehrávače (např. Iriver B20).
Iriver B20 zvládne kromě přehrávání MP3 i videa přijímat i televizní a rozhlasové vysílání ve formátech DMB a DAB.
A proč se v ČR digitální rozhlas vysílá v provizoriu jako doplněk televizního digitálního vysílání DVB-T? Na vině je jednak nezájem majitelů a provozovatelů rozhlasových stanic. Také legislativa digitálnímu rozhlasu nedává příliš prostoru. V podstatě se jí totiž vůbec nezabývá. A v neposlední řadě je potřeba v případě DAB (nebo také DMB) vyřešit potenciální kolizi s dvanáctým kanálem, kde prozatím vysílá analogová TV. Tedy počkat, až bude završen přechod na pozemní digitální TV vysílání.
V minulosti se již uskutečnily experimenty s DAB v Plzni a Příbrami - podrobněji se o nich dočtete v článku Vyzkoušeli jsme digitální rozhlas budoucnosti.
