Zatímco přechod z analogového na digitální pozemní televizní vysílání DVB-T proběhl docela svižně, přechod z analogového na digitální pozemní rozhlasové vysílání DAB se táhne již mnoho let a zřetelný „střih“ je zatím v nedohlednu. Pro posluchače je to dobrá i špatná zpráva.
Pokud si nejste jistí, co to digitální rozhlasové vysílání DAB+ vlastně je, jak funguje a co posluchačům nabízí, základy vám objasní naše video v úvodu článku.
Analogové vysílání nejspíše i po roce 2025
Až do 5. března platilo, že analogové rozhlasové vysílání skončí nejpozději 10. října 2025 a dál budou posluchači stanice ladit jen v digitálním systému DAB+. Provozovatele soukromých stanic k tomu zavázala takzvaná transformační licence – analogová vysílací licence jim byla do onoho říjnového data prodloužena s tím, že pak FM vysílání ukončí a pokračovat budou jen v digitální technologii.
Jenže. Vláda zatím nepředstavila žádný plán přechodu na digitální pozemní rozhlasové vysílání a takto zásadní změnu nelze bez komplikací udělat – ne bez legislativně ukotveného postupu a harmonogramu a rozhodně ne rychle. Pátého března byl proto v Poslanecké sněmovně schválen návrh, který stanovuje, že pokud vláda nepředloží jasný přechodový plán do 10. října 2022, původní analogové licence budou automaticky vysílatelům prodlouženy i po roce 2025 až do uplynutí tří let po „dni přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání podle usnesení vlády“.
Je zde tedy možnost, že některé současné stanice nebudou součástí digitálního vysílání ani po roce 2025 a zároveň, že analogové rozhlasové přijímače bude možné používat mnoho dalších let.
„V tento okamžik nelze ani odhadovat eventuální ukončení provozu na VKV/FM. Tato platforma je stále klíčová i pro Český rozhlas, protože jsou na ní naši posluchači. Český rozhlas proto nyní buduje svoji DAB+ síť zejména jako rozvojovou aktivitu, které nám umožňuje zpřístupnit obsah Českého rozhlasu co nejširšímu množství posluchačů. Na tomto principu je postaveno i financování DAB+, které je realizováno čistě z vlastních zdrojů a úspor Českého rozhlasu a jako takové je i dlouhodobě udržitelné. Dlouhodobý souběh FM a DAB+ je tedy něco, na co jsme, za současných okolností, připraveni. Počítáme zatím s časově neomezeným provozem VKV/FM,“ vysvětluje ředitel techniky a správy Českého rozhlasu Karel Zýka.
A souhlasí s ním i Martin Procházka, ředitel regulace a strategie Českých Radiokomunikací: „Souběžné vysílání je předpokladem pro úspěšnou digitalizaci rozhlasového vysílání. Například ve Velké Británii se souběžně vysílá již více než 20 let a zatím nebyl stanoven termín vypnutí FM. (...) S ohledem na vysokou penetraci FM přijímačů a nízkou penetraci DAB+ rádií v domácnostech a automobilech bude přechod postupný a může trvat delší dobu. Hlavním problémem bude nalezení životaschopného obchodního modelu. Technicky není problém provozovat vedle sebe FM a DAB vysílání, protože každý standard funguje v jiném kmitočtovém pásmu.“
To je ta dobrá zpráva. Spousta krásných, skvělých, zajímavých analogových rozhlasových přijímačů bude nejspíše ještě několik let schopna příjmu, než se definitivně promění buď v muzeální exponáty, okrasné objekty, nebo elektroodpad.
Proč to tak trvá?
Důvodů, proč se na přechod na digitální rozhlasové vysílání zas tak moc nespěchá, je několik.
Kombajn na všeDAB+ vysílání můžete přijímat na široké paletě přístrojů, od malých kapesních rádií přes stolní rádia po vestavěné tunery v AV receiverech nebo třeba v autorádiích. My jsme vyzkoušeli „všehrálka“ od společnosti Hama, který kombinuje DAB, VKV/FM přijímač, přehrávač internetových rádií, má vestavěný CD a USB přehrávač, streamuje Spotify Premium a přehraje i hudbu puštěnou přes Bluetooth. Ten přitom funguje oboustranně můžete jím k rádiu připojit i sluchátka. Rádio lze ovládat z chytrého telefonu aplikací Undok.  DAB+ HAMA DIR3510SCBT Teleskopická anténa je odnímatelná z „F“ konektoru, pokud máte za oknem nebo na střeše anténu jinou, snadno tak docílíte mnohem lepšího příjmu. Přepínání stanic je rychlé, v rámci multiplexu velmi rychlé, mezi multiplexy o trochu pomalejší, tak už to bývá. Sluchátkový konektor je netradičně na zadní straně, ale častěji stejně využijete bezdrátové připojení. Rádio jsme zatím vyzkoušeli jen krátce, vše fungovalo, jak má, zvuk je příjemný, ale odpovídá spíše „rádiu“ na kulisní poslech k práci, ne zvuku zařízení za 8 079 Kč. Zejména basy se v plastové bassreflexové konstrukci zbytečně rozléhají. |
Na změnu v rozhlasovém vysílání je poměrně nízký technologický tlak. Zatímco třeba přechod na DVB-T2 byl hnán potřebou uvolnit část kmitočtového spektra pro mobilní datové sítě, pásmo 87–108 MHz, ve kterém se VKV/FM vysílání odehrává, je pro datové přenosy frekvenčně poměrně nízké, proto málo atraktivní a na jeho uvolnění nikdo netlačí. Digitální vysílání DAB+ probíhá ve frekvenčním pásmu o něco výše, v původním třetím pásmu analogové televize, tedy na kmitočtech 174–230 MHz.
Také platí, že rozšíření DAB+ přijímačů ve společnosti zatím není velké, a i když docela rychle roste, tak z nízkých čísel. Je to klasický problém – motivace k nákupu DAB+ přijímače není vysoká, protože programová nabídka digitálního vysílání zatím není o mnoho bohatší než ve VKV, zároveň motivace pro rozšíření počtu DAB+ kanálů není vysoká, protože zatím nemá potřebné přijímače dostatek posluchačů. Specifickou oblastí je ozvučení automobilů, digitální přijímač byl donedávna spíše příplatkovou záležitostí, takže lze říci, že je před námi ještě přinejmenším desetiletí, kdy někteří řidiči bez přídavné elektroniky ve voze naladí pouze VKV/FM vysílání.
Provozovatelé komerčních rozhlasových stanic navíc po digitalizaci dvakrát nevolají, protože jim současný stav docela vyhovuje. „Největší překážkou je především legislativa a neochota velkých soukromých rozhlasových hráčů přejít do DAB+. Současný stav jim naprosto vyhovuje a nové lokální a celoplošné stanice vytváří novou konkurenci, která není žádoucí,“ vysvětluje Roman Kropáček, provozní ředitel společnosti RTI provozující FM a DAB vysílače.
Co DAB+ posluchačům přinese?
Zejména bohatou nabídku nových stanic, jak celoplošných, tak lokálních – v nových digitálních multiplexech na ně bude mnohem více prostoru než v dnes zcela zaplněném pásmu s analogovým vysíláním.
„Asi největší zájem o vstup do DAB+ je dnes ze strany internetových rádií a větší poptávku zaznamenáváme i u nově vznikajících projektů. Předpokládám tedy zařazení nových rádií, jako je tomu v zahraničí, která se snaží nabídnout posluchači třeba nový hudební formát, čistě sportovní rádio, dopravní rádio nebo v neposlední řadě rádio plné pohádek, povídek nebo dokumentů. To vše je v digitálním rozhlasovém vysílání možné. Kmitočtů pro celoplošné a lokální sítě bude dost,“ říká Kropáček z RTI.
DAB+ by také mohl podle Tomáše Řapka, ředitele společnosti Teleko provozující FM i DAB vysílače, vylepšit příjem v některých komplikovanějších lokalitách. „Mimo všeobecně známých výhod bych asi vyzvedl možnost šíření více stanic na jednom kmitočtu a snazší plánování pokrytí terénu a měst,“ vysvětluje Řapek. Stanice se totiž vysílají v multiplexech, vždy na jedné frekveci – vysílání stejného počtu stanic proto obsadí podstatně méně frekvencí než analogové vysílání, a proto bude možné přesněji pracovat s dokrývači území (nebude se plést do sousedního vysílání).
Konkrétní novinky chystá již pro letošní rok jeden z největších hybatelů digitalizace rozhlasu v České republice, veřejnoprávní Český rozhlas.
„Ještě letos spustí Český rozhlas další dvě specializované stanice, a to stanici sportovní a stanici pro seniory. Budeme také dále zlepšovat pokrytí signálem, které již nyní dosahuje 95%. Zaměříme se tentokrát na zlepšení příjmu v městských aglomeracích. Další rozvoj plánujeme v oblasti multimediálních služeb DAB+. Také předpokládám, že během dvou let budou spuštěny další dva DAB+ multiplexy určené pro stanice soukromých vysílatelů,“ doplňuje Karel Zýka.
DAB+ přinese i řadu doplňkových mulitmediálních služeb, které v analogovém světě nebyly možné. Vysílání totiž doplňují jak textové informace (v rozsahu větším než u VKV umožnil RadioText systému RDS), ale také grafiky nebo třeba obrázky – není tak třeba problém vidět během rozhovoru fotografii hosta nebo během písničky přebal alba.
„Zobrazit můžete prakticky cokoliv, od loga stanice, textu zpravodajství, graficky zpracované počasí, dopravní informace, webkamery z dálnic nebo aktuální fotky z probíhajících sportovních nebo kulturních akcí. Jsou zde i další služby, které posluchač zatím nedokáže ocenit, a jsou velmi důležité, jako informační kanál pro navigační systémy (operativnější než současné TMC – poznámka redakce) nebo systém varovného hlášení, který dokáže během několika minut informovat obyvatele o hrozícím nebezpečí,“ doplňuje Kropáček z RTI.
Takové doplňkové služby dnes s některými přijímači najdete zejména u stanic Českého rozhlasu, které v České republice pilotně využívají systému RadioDNS Hybrid Radio, což je technologie kombinující zvukové vysílání přes DAB+ s online daty přenášenými skrze jiný datový kanál – například LTE nebo 5G. Odtud název „hybridní“.
Kvalita zvuku
První dojem dělá mnohé, a protože si ještě pamatuji dřívější testovací vysílání se zkreslenými sykavkami a prskajícími výškami starších kodeků, mám tendenci k digitálnímu rozhlasovému vysílání stále přistupovat obezřetně, ačkoli je to dnes zpravidla již mnohem lepší.
„Pokud k takovýmto jevům dochází, není obvykle příčinou samotný DAB+, ale chyba ve zpracování signálu. Typickým příkladem je použití již komprimované nahrávky na samotném vstupu celého vysílacího řetězce a následné kaskádní řetězení ztrátových kodeků spojené s několikanásobnou ztrátovou rekompresí. Námi provedené subjektivní testy, které jsme realizovali v Českém rozhlase a které byly provedeny podle mezinárodně standardizované metody ITU-R MUSHRA, nepotvrdily žádnou významnou degradaci kvality, a to ani v případě vysoce efektivní komprese HE-AACv2 při datovém toku 48 kbit/s. Jinými slovy, i takto silně kompresený zvuk byl, při dodržení pravidel správného zpracování zvuku, prakticky nerozeznatelný od svého lineárního originálu,“ poodhaluje interní testování zvukové kvality Karel Zýka.
„Mějme ale na paměti, pro koho se lineární rozhlasové terestrické vysílání distribuuje. Z mně známých průzkumů je poslech uskutečňován většinově na „kuchyňském“ mono rádiu a nebo v autě,“ relativizuje nároky na zvukovou kvalitu Tomáš Řapek.
Podle Romana Kropáčka se někteří posluchači nízkých datových toků děsí zbytečně. „Musíme si uvědomit, že většina posluchačů posuzuje datový tok podle svých uložených audio souborů v mp3, kdy kvalita 196 kbit/s je minimum pro poslech. Digitální rozhlas DAB+ používá moderní audio kodeky AAC/HE AAC, které umí při nižším datovém toku zachovat kvalitu audio signálu,“ vysvětluje Roman Kropáček a pokračuje: „Datový tok v multiplexu je pouze poslední položka v celém řetězci ze studia do multiplexu. Velkou roli hraje i samotný audio soubor ve studiu, nastavení procesoru a doprava modulace. Bohužel zvukové procesory u rozhlasových stanic vysílajících na obou platformách jsou primárně nastaveny na vysílání VKV, které nemusí být úplně vhodné i pro DAB+. To se může projevit na zvýraznění vyšších frekvencích, nebo naopak úbytkem spodních. Pokud tedy dopravíme kvalitní signál do multiplexu, může být i menší datový tok hudebním zážitkem. Ze zkušeností i ze zahraniční bych řekl, že standardem při plném multiplexu je průměrný datový tok 72–80 kbit/s.“
