Nejtěžší dinosauři ukazují limity suchozemských živočichů

O tom, že sauropodi představují největší známé po souši se pohybující tvory všech dob, není jistě žádných pochyb. Existuje nějaký konkrétní fyzikální výpočet, který udává, jak velcí a zejména hmotní mohli největší sauropodní dinosauři být?

Ohromný obratel titanosaurního sauropoda druhu Argentinosaurus huinculensis | foto: Etemenanki3; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)

Největší známí titanosauři z hlediska hmotnosti několikanásobně překonávají i ty největší známé ptakopánvé dinosaury, jako byl obří hadrosaurid Shantungosaurus giganteus (hmotnost v rozmezí 17 tisíc až 23 tisíc kg), chobotnatce, jako je archaický slon Palaeoloxodon namadicus (hmotnost až 22 tisíc kg) nebo kolosální bezrohé nosorožce v podobě druhu Paraceratherium transouralicum (hmotnost v rozmezí 11 tisíc až 20 tisíc kg). Zatímco ti největší dinosauři (mimo sauropody) i suchozemští savci patrně jen zřídka přesáhli hmotností hranici 20 tisíc kilogramů, skutečně obří rozměry u sauropodů začínají spíše až na dvojnásobné hodnotě.

V současnosti přitom známe nejméně desítku druhů těchto dlouhokrkých obrů, u nichž předpokládáme reálnou hmotnost přes 50 tisíc kg. Tito druhohorní giganti tedy vážili zaživa tolik, co desítka dospělých slonů afrických. Zatím největším známým sauropodem je (alespoň k tomuto datu) stále patagonský titán Argentinosaurus huinculensis, od jehož formálního popisu si příští rok připomeneme již 30. výročí. Ačkoliv se u argentinosaura objevují i velmi nízké odhady hmotnosti v rozmezí zhruba 56 a 72 tun, většina paleontologů se dnes shoduje, že tento jihoamerický kolososaur mohl reálně dosáhnout hmotnosti až kolem 95 tun (nejvyšším věrohodným odhadem z práce publikované v roce 2016 je dokonce hodnota 96 400 kg).

Biomechanická hranice

Je však už toto ona pomyslná biomechanická hranice pro suchozemské obratlovce? Nebo fyzika a biologie umožňují vznik a „fungování“ ještě podstatně větších kráčejících živočichů? Této zajímavé a podstatné otázce se zatím mnoho vědců nevěnovalo, jakousi dnes již klasickou prací na dané téma je však studie finského nezávislého badatele Jirkyho E. I. Hokkanena, vydaná roku 1986 v periodiku Journal of Theoretical Biology. Práce nese výmluvný název The size of the largest land animal („Rozměry největšího suchozemského živočicha“) a dochází k poněkud překvapivému závěru.

Podle výpočtů autora je totiž teoreticky možné, aby existoval i suchozemský živočich s hmotností od 100 do 1 000 tun (přičemž za předpokladu určitých nám zatím neznámých adaptací by údajně mohlo být překročeno i oněch milion kilogramů). Nejtěžší známé stromy sice skutečně dosahují hmotnosti i přes 1 900 tun, u kráčejících živočichů je však fyzika mnohem neúprosnější, a popravdě řečeno, zatím nevíme o žádném dinosaurovi nebo kterémkoliv jiném tvorovi, který by s jistotou překonal i onu nižší uvedenou hranici 100 tisíc kilogramů.

Hokkanen uvádí, že od roku 1638, kdy bylo publikováno pojednání o přírodních zákonech slavného italského badatele Galilea Galileiho, převládá ve vědecké obci názor, že žádný suchozemský tvor nemohl a nemůže dosáhnout hmotnosti 100 tun (která byla tehdy přisuzována plejtvákovi obrovskému), protože by byl rozdrcen vlastní vahou.

Dnes už víme, že největší plejtváci obrovští dosahují možná až dvojnásobné hmotnosti a někteří dinosauři, v době Galileiho ještě zcela neznámí, se stotunové hmotnostní hranici přinejmenším značně přiblížili. Hokkanen sérií výpočtů zahrnujících kritické faktory, jakými jsou tlak na kosti, síla svaloviny nebo robustnost končetin i související schopnost pohybu, dochází k zajímavému závěru, že živočich o hmotnosti nad 100 tun na souši nepochybně mohl existovat, vlivem nedostatečně podrobného fosilního záznamu a ekologických faktorů však žádné takové zvíře neznáme. Cituje přitom zastaralou práci Edwina Colberta z roku 1962, podle které je největším známým dinosaurem bezmála 80 tun vážící Brachiosaurus.

Dnes se mimochodem brachiosaurům klade „pouze“ kolem 58 tun, zatímco největší jsou samozřejmě titanosauři z Jižní Ameriky. Jak už bylo uvedeno, Argentinosaurus huinculensis se s odhadovanou hmotností v rozmezí 72 až 96 tun stotunové hranici výrazně blížil, jaká je ovšem hodnota konkrétní hmotnostní hranice pro suchozemské živočichy?

Dříve bývalo v paleontologických kuloárech uváděno rozpětí nějakých 120 až 150 tun. V Hokkanenově práci se mimochodem rovněž objevuje zajímavý údaj 140 tun, pro který autor vypočítává maximální zatížení kosti holenní před jejím ohnutím (či spíše zlomením). Dochází přitom k zajímavému závěru, že čistě teoreticky mohou existovat živočichové s ještě mnohem vyšší hmotností, pokud dostatečně v relativní rovině zesílíme i kosti jejich končetin (a to i při hmotnostech nad 1 000 tun).

Ve skutečnosti pak však existenci takového tvora brání fakt, že podobně velký čtvernožec by se nemohl pohybovat. Jeho končetiny by totiž byly příliš robustní a dřely by o sebe. Ani hodnota maximální dosažitelné rychlosti chůze pro tisícitunového živočicha, který autorovi vyšel na vcelku solidních 6 km/h, tak vlastně nedává smysl. Podle Hokkanena by sice mohli existovat dinosauři vážící několik stovek tun, jejich vzniku však bránily spíše ekologické a reprodukční faktory jejich životního prostředí.

Optikou této vědecké práce se nicméně poněkud zvyšuje šance na reálnost odhadů hmotnosti pro enigmatického indického obra bruhatkajosaura (Bruhathkayosaurus matleyi), kterému bylo kladeno až kolem 220 tun[, (reálně pak nanejvýš 150 tun a nejspíš ještě podstatně méně) i severoamerického titána druhu Maraapunisaurus fragillimus s odhadovanou hmotností až kolem 120 tun. Ale kdo ví? Možná jednou nějakého „hokkanenovského“ sauropodního titána skutečně objevíme…

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Autor:
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 10 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 10 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 11 příspěvků

28. března 2024

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 29 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Jarní bouře ničila před 100 lety Prahu. Napáchala obří škody

v diskusi je 10 příspěvků

27. března 2024

Prahou prošla před 100 lety, 27. března 1924, neobvykle silná jarní bouřka. V části hlavního města...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...