Dlouho byly za nejstarší pravé dinosaury považovány druhy známé z argentinského souvrství Ischigualasto, datovaného do doby před asi 231,4 milionu let.
To se týkalo například slavných druhů Herrerasaurus ischigualastensis nebo Eoraptor lunensis, archaických dinosaurů, kteří nemohou chybět v žádném dinosauřím atlasu. Před dvěma lety bylo nicméně odhaleno, že dinosauří fauna z brazilského souvrství Santa Maria je ještě zhruba o 2 miliony let starší, protože radiometrické datování určilo stáří těchto sedimentů na 233,2 milionu let.
Nejstaršími známými dinosaury se proto staly druhy jako Staurikosaurus pricei, Saturnalia tupiniquim nebo Buriolestes schultzi. Doba vzniku dinosaurů byla tedy kladena do geologického věku karn (před 237 až 227 miliony let). Pak najednou nastala velká změna a původ skupiny Dinosauria byl posunut zpět o celých 10 nebo dokonce 15 milionů let.
Tehdy byl v polském Slezsku objeven pravěký plaz, který má oblast svého objevu i ve jméně, a toto jméno předal celé velké skupině archosaurů, kteří jsou nejbližšími příbuznými „pravých“ dinosaurů. Jmenují se silesauridi a oním polským druhem je Silesaurus opolensis, vykopaný v Krasiejowě nedaleko Opolí.
Asilisaurus kongwe byl vzhledově typickým zástupcem čeledi silesauridů, dinosauriformů blízce příbuzných „pravým“ dinosaurům. Šlo o štíhlého, pohyblivého archosaura, který žil v období středního triasu (asi před 245 miliony let) na území dnešní africké Tanzanie. Slavnější Silesaurus opolensis, jehož fosilie byly objeveny v polském Slezku, žil zhruba o 15 milionů let později.
Silesaurus byl objeven v roce 2000 a formálně jej popsal paleontolog Jerzy Dzik o tři roky později. Tento štíhlý plaz chodil po vzpřímených nohách, měl dlouhý krk a úzkou hlavu. Zuby byly kolíkovité a na okraji čelistí se nacházel kostěný okraj, který nejspíš sloužil k trhání rostlinné potravy. Při délce kolem 2,3 metru dosahoval silesaurus hmotnosti asi 30 kilogramů. V případě potřeby se pravděpodobně mohl vztyčit i na zadní a utíkat bipedně.
Žil v období svrchního triasu, asi před 230 miliony let, takže byl zhruba stejně starý jako dinosauři ze souvrství Ischigualasto. Sám rozhodně předkem skupiny Dinosauria nebyl, přesto přivedl paleontology na správnou stopu.
Postupně byly objevováni či zpětně identifikováni další zástupci silesauridů, a to z několika různých kontinentů. Ukázalo se, že nešlo o vzácnou skupinu archosaurních plazů, ale že byli naopak značně rozšíření a evolučně úspěšní.
Silesauridní dinosauriformové se objevili už na počátku triasu a vyhynuli až na jeho konci, existovali tak po dobu více než 40 milionů let. Další zajímavý objev tohoto druhu přišel opět z Polska, a to v roce 2010, kdy byly ze Svatokřížských hor popsány fosilní otisky tříprstých stop potenciálního dinosauromorfa (snad silesaurida nebo dokonce archaického dinosaura) z vrstev starých asi 246 milionů let.
Staříci z Afriky
Vzhledem ke geologickému stáří těchto ichnofosilií však byla jejich systematická příslušnost zpochybňována. Ve stejném roce byla z africké Tanzanie popsána kostra plaza, který je dnes považován za nejstaršího známého silesaurida. Obdržel vědecké jméno Asilisaurus kongwe a jeho stáří činí asi 247 až 242 milionů let.
Fosilie byly objeveny v souvrství Manda Beds z období středního triasu a patřily asi 1 až 3 metry dlouhému silesauridovi, dosahujícímu hmotnosti zhruba 30 kilogramů. Zajímavé je, že ze stejného souvrství pochází i fosilie dalšího dinosauriforma, který dostal v roce 2013 vědecké jméno Nyasasaurus parringtoni a při stáří kolem 243 milionů let by mohl být zdaleka nejstarším známým „pravým“ dinosaurem.
Bohužel objevený fosilní materiál není dostatečně diagnostický, takže nevíme s jistotou, zda se skutečně jednalo o dinosaura, silesaurida nebo vývojově primitivnějšího dinosauromorfa. Přesto již díky africkým objevům víme jistě, že dinosauři museli existovat nejméně o 10 milionů let dříve než dosavadní „rekordmani“ z Brazílie.
Důvod je prostý – čeleď Silesauridae je skupinou vývojově nejbližší k dinosaurům a sdílí s nimi společného předka. Z toho vyplývá, že zástupci obou skupin, Dinosauria a Silesauridae, již před 245 miliony let museli existovat.
První drobní dinosauři, skromná předzvěst budoucích vládců pevnin, se tedy objevili již v době, kdy ještě doznívaly neblahé následky největšího vymírání v dějinách planety, které se odehrálo na přelomu permu a triasu v době před 252 miliony let. I když tedy nezapočítáme mezi dinosaury ptáky, kteří jsou ale nepochybně specializovanou skupinou teropodů, stále nám vychází, že dinosauři existovali na naší planetě po dobu asi 180 milionů let. Je třeba dodávat něco dalšího?
Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.
