Re: HMMM...
To byl teda opravdu odborný názor, souhlasím jen s poslední větou, důležitý je výsledek a ne to, na co to bylo foceno.
Ta hloubka ostrosti blábol není, sám jsem si to vyzkoušel, když jsem dělal fotky Camba do http://www.paladix.cz/rs/clanek.php?aid=10609" target="_blank" rel="nofollow">článku pro Paladix. Pozadí dělalo bílé prostěradlo, s digitálem (HP 618) jsem ani na nejmenší clonu nebyl schopen dosáhnout toho, aby nebyla vidět struktura látky, nakonec jsem sáhnul po své F80, nasadil pevnou 50/1.8 a bylo po problému. Čím to bylo?
Uvedu příklad na rozdílu nezi F80 a D100, na obou objektiv 28-70/2.8:
Základní ohnisko pro kinofilm vychází 43 mm, pro D100 je to díky menšímu políčku 28 mm (lze spočítat z úhlopříčky, kino má rozměr 24x32 mm, D100 23.7x15.6 mm), snímací úhel (výřez v hledáčku) je tím pádem stejný, stejná tedy bude i vzdálenost, na kterou fotím. Chci co nejmenší hloubku ostrosti, nastavím tedy 2.8, fotím na vzdálenost 4 metry.
Hloubka ostrosti se vypočítá, h=2*z*c*((1+m)/(m^2)), kde z je velikost rozptylového kroužku (u kina se bere 0,033 mm, pro D100 vychází cca 0,021 mm), c je clona, m je měřítko zvětšení. Měřítko zvětšení se vypočítá m=f/(v-f), kde f je ohnisková vzdálenost, v je zaostřená vzdálenost.
Pro F80, ohnisko 43 mm a zaostřenou vzdálenost 4 m nám vyjde m=43/(4000-43)=0.01
Pro D100, ohnisko 28 mm a zaostřenou vzdálenost 4 m nám vyjde m=28/(4000-28)=0.007
Po dosazení do vzorce na výpočet hloubky ostrosti tedy vyjde pro F80 h=2*0.033*2.8*((1+0.01)/(0.01^2))=1866 mm = 1.87 m
a pro D100 h=2*0.021*2.8*((1+0.007)/(0.0007^2))= 2401 mm = 2.4 m
Takže je to opravdu BLÁBOL? Zákony optiky jsou neúprosné, vše je způsobeno jiným měřítkem při snímání. Řešení jsou jen dvě, buď dělat čipy velikosti kinofilmu (zatím dost drahé), nebo do digitálů dávat světelnější objektivy, což je současná cesta, u digitálů se setkáváme se světelností třeba 1.2, ale také je to o ceně. A pravda je, že levné digitály s čočkou průměry několik málo mm světelný objektiv prostě nemají, v případě zoomu se to na delším konci ještě zhoršuje a aby to nebylo tak jednoduché, díky malému políčku se mnohem dříve začne projevovat vliv difrakce (ohyb světla na lamelách clony), proto u digitálů končí clona třeba už na 8.
K National Geographic, zatím pozoruju, že většina fotek je dělána klasikou na dia, snadno se pozná podle často i výrazného zrna třeba v obloze, tak ač jsem podle Vás zabedněnec, poznám to. Naopak uznávám, že pro tisk v NG by dal digitál lepší výsledek, protože z principu tam není zrno a obraz je čistší. Ale už bych raději nechtěl vidět dvoumetrovou zvětšeninu. Jestli jste byl na Staroměstské radnici na výstavě fotografií Prahy během záplav, tak tam jste mohl vidět, jak vypadají přehnaně zvětšené fotky z digitálu - sbírka pixelů, žádné detaily a na fotce toho už moc vidět nebylo.
Jinak proti digitálům osobně zaujatý nejsem, nemám ho z toho důvodu, že mým potřebám zatím nevyhovuje. Zabývám se hlavně krajinou fotografií, kde jsou požadavky na kvalitu nejvyšší (mluvím o fotkách 50x60 cm a více) - ostrost, rozlišení, množství detailů, polotónů, žádné zrno... Neznám digitál, který by toto splnil (jestli o nějakém víte, řekněte mi), na druhou stranu neznám ani kinofilm, který by toto splnil, splňuje mi to jedině velký formát.
