- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
poradte my nekdo jak mam opet zaznout zvuk na youtube pls dik
Moc pěkně napsaný a zpracovaný. Hlavně výbornej nápad. Tohle je potřeba: Ukázat lidem jak to doopravdy funguje, aby věděli, že tandemové seskoky jsou bezpečné. Přeju spustu spokojených zákazníků. J
To asi nikdo ale nekontroluje kolik už má padák za sebou seskoku, že?? Jak muzu vedet, ze je to tisicítej a ne desetitisícovej???
Samozřejmě se to velice bedlivě kontroluje. Každý seskok se píše do knihy a záznamníku. Je to podobné jako u letadel.
Jste si jistí, že 31 332 m je 31km, tak jak je tam napsáno??? To mi snad mohl vedet kazdej, ne??? A podle me to nebude ani presne.....
Dělá se mi špatně jenom si to čtu, do toho fakt nejdu. Dřív jsem s výškama neměl problém, loni jsem ale málem omdlel i v uzavřené lanovce na Černou horu..
Zajímalo by mě, jestli si jde objednat na zádech místo chlapa ženskou. Pro případ, že by jsme se rozplácli je lepší (alespoň pro mě) se zabít s tou krásnější polovičkou lidsta.
aby sis to nerozmysle, az ti na zada pridelaj nakou fousatou pepinu
Můžete mi prosím říct jak závisí rychlost pádu na hmotnosti? Základní vzorec pro rychlost hovoří o zrychlení - to je v tomto případě dáno gravitací Země (hmotnost parašutisty lze ve srovnání s hmotností Země zanedbat) - a době trvání pádu. Pak samozřejmě závisí na aerodynamické odporu daném tvarem a povrchem tělesa a hustotou atmosféry. (možná něčem dalším, není to můj obor). Nicméně základní fyzikální zákony by měly zůstávat v platnosti. Díky za objasnění.
Vzoreček pro výpočet je následující:
2*hmotnost člověka*grav.zrychlení to celé děleno součinitelem odporu *plocha těla*hustola vzduchu a z celého tohohoto vzorečku druhá odmocnina
Když sem to počítal, tak mi vyšlo, že kdyby padal po hlavě, tak letí 75 kg vážící člověk rychlostí 380km/h pokud by padal v poloze vodorovné, tak by padal rychlostí asi 140 km/h, čili se redakce idnes do tohoto rozmezí trefila.
1) "Běžné vrtulové letadlo s pístovým motorem vystoupá do výšky 3000 metrů,
kde výkon spalovacího motoru vlivem nedostatku kyslíku klesne natolik,
že není možné již dále stoupat." - co to je běžné vrtulové letadlo s pístovým motorem? Něco jako běžný prací prášek, nebo šampón? 2) "Ve vzduchu manévruje pomocí látkových křidel umístěných pod oběma rameny." - Takže má ta látková křidélka v podpaží, že pane redaktore?! 3) "Ve speciálně upraveném balónu tenkrát vystoupal do výšky 31 332 metrů
(31 kilometrů!). Jeho seskok z výšky, kde se pohybují pouze stíhačky..." - pro informaci: MIG 29B má dostup
kolem 17km, SU 27 cca. 18 km, SU 30 MKK cca. 17,5 km, SU 47 cca. 18 km, F-15 cca. 19 km, F/A-18 A/D cca. 15 km. V 31-ti kilometrech nelétá ani průzkumný letou U-2.
Chápu, že byl redaktor skokem unesen, ale neměl by psát nesmysly jen
proto, že mu jednou hladina endorfinu vyletěla troch víc, než je
zvyklý. Potom totiž článek nepatří na Technet, ale do Blesku.
Pročetla jsem si celou diskuzi a ráda bych se zeptala těch co maj závratě, SILNÉ ZÁVRATĚ: ještě upřesním: ti, co mají silné závratě a zkusili to, JDE TO? měli jste z toho taky tak úžasný pocit? Ta otázka jde to? je míněna zcela přesně, protože ti z Vás, co mají tento problém ví přesně, co to je, když to jde nebo to fakt nejde...prosím, řekněte k tomu něco, díky.
Závratě nemám, ale jestli mohu něco říci: Skákal jsem na padáku 3x - pokud si pamatuju správně, tak se tomu říká "na trhačku" (tedy že padák je vytažen při výskoku popruhem ukončeným karabinou, která se zahákne za lanko v letadle). Nezažil jsem tedy volný pád, ale do prázdna jsem naopak musel udělat krok sám. Bylo to víceméně v pohodě, protože krajina byla z těch 650-ti metru už celkem "nereálná" - vše bylo menší. Ve 4 kilometrech to je jistě ještě markantnější.
chci se zeptat (neni to rejpani fakt me to zajima) ve skole nas ucili ze rychlost padu nezalezi na vaze. A z toho usuzuji ze rychlost padu 1 ci 2 lidi by mel bejt +-stejna, chapu ze male rozdily jsou dany rozdilnym odporem vzuchu, ale rozdil 60 - 110 km/h se mi nezda
Honza
Rychlost s váhou také trochu souvisí. Těžší člověk padá rychleji, ale hodně záleží i na ploše, kterou postava zaujímá a tudíž jaký má odpor vzduchu. Pokud člověk padá v tzv. prsní poloze, tedy břichem dolů, padá průměrně 180-200km/h, zatímco při disciplíně zvané freefly dokáže změnit polohu tak, že padá např. v poloze head-up, tedy jakoby vestoje, má minimální odpor a padá rychlostí kolem 280-300km/h. Jinak 2 osoby různé váhy mohou padat stejně rychle právě tak, že korigují zmíněný odpor vzduchu. Např. osoba vážící 100 kg bude padat rychleji oproti osobě vážící 60 kg - tomu stačí více se prohnout v pase = zmenší plochu a odpor vzduchu a dokáže tak padat rychleji. Snad je to srozumitelné...