Diskuze

Jak funguje Temelín. Byli jsme přímo v srdci reaktoru

Temelín budí strach i obdiv. Složitý organismus se vymyká obyčejnému lidskému chápání. Prozkoumali jsme místa, kam se normální člověk nikdy nepodívá, a nahlédli i do útrob reaktoru.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

hh

16. 6. 2008 13:27
g

;-O;-O:-©:-©:-©:-©:-©:-©:-©:-©

0 0
možnosti

XTRA4U

17. 1. 2008 14:49
JE

zrušme všechny hnědouhlené a větrné elektrárny, které stejně nejsou ekologické a rozhodně nevyrobí tolik enregie jako JÁDRO! budoucnost je jedině v jádru a jestli nechceme utrácet další prachy za dovoz elektřiny ze zahraničí, tak by jsme měli postavit další JE !!!!R^R^

0 0
možnosti

veronika

23. 11. 2007 8:44
blabla

;-Dčau ne

;-OV

0 0
možnosti

nn

19. 8. 2007 13:29
aa

fdfdgdfgghfgggggggggg

0 0
možnosti

lkuš

5. 6. 2007 11:21
fdssdfsf

555555555fggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggRvRv

0 0
možnosti

aneta m.

4. 6. 2007 14:53
anysek

fuj....dit tu nic nenajdu!(Y);-O;-€Rv!!!

0 0
možnosti

VVER1000

22. 5. 2007 17:22
V srdci reaktoru?

Pane redaktore, jestli jste byl v aktivní zóně reaktoru na ETE, tak vám přeju hodně zdraví, hlavně duševního. nebylo tam těsno? ;-D

0 0
možnosti

apik

2. 5. 2007 10:06
a co další zdroje?

A co třeba větrné elektrárny zavěšené v obrovských výškách? již jsou první prototypy? A co elektrárny proudové umístěné u dna moře, s obrovským výkonem? A co elektrárny příbojové? Všechno tohle už existuje, je to víceméně ekologické, ale pořizovací cena je vysoká, nicméně využitelnost podle mě mnohem vyšší než u větrných. Sám jsem pro jádro a další zdroje viz výše...

0 0
možnosti

Postrach

2. 5. 2007 10:42
Re: a co další zdroje?

Ve vekých výškách je menší hustota vzduchu a tudíž i menší výkon na plochu vrtule. Navíc: nač to chcete zavěsit?

co máte na mysli proudovou elektrárnou? mořské proudy tečou celkem pomalu a elektrárna o větším výkonu by je zpětně celkem dost brzdila.

Příbojové elektrárny se zkoušely. Problémem je malý výkon a vysoká cena. Cena je odrazem energie nutné k vyrobení. Ty elektrárny spotřebují na výrobu často více energie, než nakonec dodají, takže zase tak ekologistické nejsou.

0 0
možnosti

King_Feanor

30. 4. 2007 15:29
hm...

stejně je zajímavý, jak člověk dokáže vyrobit tolik elektřiny, ale nedokáže ji uchovávat. Akorát malé baterky... ale aby, když přestane ve městě jít elektrika, tak ji nemůže nahradit ze záložních zdrojů.. z obrovských baterek... To mně přijde dost zvláštní... ale nejsme technik, tak tomu nerozumím. Ale myslím, že by se nad tím měl někdo zamyslet.. proč to nejde?

0 0
možnosti

Roman

30. 4. 2007 16:12
Re: hm...

Fyzika. Elektřina totiž nejde rozumným způsobem skladovat. Na akumulaci nočního přebytečného výkonu např. jaderných elektráren, které potřebují pro svou účinnost stabilní výkon, se používají přečerpávací vodní elektrárny, které v noci přečerprávají vodu ze spodní nádrže do horní a přes den, když je třeba špičkový proud, ji zase přes turbíny pouštějí dolů do dolní nádrže.

0 0
možnosti

Jirka

30. 4. 2007 14:48
PG

Jenom malá poznámka, teplosměnnáí plocha v PG je z titanu, tudiž Ph v II.O. je 10, z toho vyplývá, že BÚK se nepoužívá.

0 0
možnosti

inzenyr

30. 4. 2007 20:04
Re: PG

PG VVER1000  je ruske konstrukce, je to "licence" nikdy Vitkovicemi zaplacena. Pagos je mirne upraven oproti ruskemu a pry "zlepsen". Vyrobce Vitkovice, Zavod 6 Jaderna Energetika (dnes zrusena).Teplosmenna plocha v PG, resp. trubky a trubkovnice je z CrMoVa oceli, ne z Titanu, ten se nepouzival, nikdo ho v CSFR neumel svarit, jen rusove a ti to z ruky nedali. Trubky jsou z jednoho kusu, je to slozita smycka, vyrobena na jedinecne pocitacem rizene ohybacce, oba konce jsou zavareny do trubkovnice. Plast je z oceli o tl. 600mm zatepla zkruzen na nemeckem stroji Schiess-Froriep a svaren. PG s natrubky vazi kolem 360tun, posledni jel do Temelina jel zvlastnim vagonem s mericim vozem kvuli vibracim v roce 1994.

0 0
možnosti