Kýho výra

Je to dost pomotané. Lokomotiva je vlastně nic moc, zvládne tažnou silu jen 45t., což také odpovídá její hmotnosti 132t (nevím, jestli je to hmotnost i s mikrovlnkou nebo bez). 

cena železniční dopravy

Když se stále argumentuje ekologičností nákladní dopravy na železnici, prosím o informaci jaká je asi spotřeba el. energie řekněme na 1t nákladu na vzdálenost 100km. To že se po železnici dají dopravovat velké náklady je jasné, ale jedná se mi o to jaké jsou přibližné náklady na km. To že se el. energie převážně vyrábí v uhelných elektrárnách se také již neříká. ;-) P.S. nákladní doprava po Labi je již také sporadická

Re: cena železniční dopravy

Tak tohle by mne take zajimalo. Teoreticky by zeleznice mela byt levnejsi kvuli:

rovnejsim tratim

vyrazne nizsim trenim (jak daleko dojede stejne rozjety vlak a rozjete auto po vyrazeni pohonu)

nizsi pocet lidi podilejicich se na preprave nakladu (strojvedouci a par lidi ve stanicich muze stacit na naklad  radove 1000t - kamion 20t? 30t?)

Ale zeleznice myslim prodelava hlavne na udrzbe trati a techniky ;-(

radiove rizene

Muzu se zeptat jak je to radiove rizeni vyreseno? Mam vlak 2 km dlouhy. lokomotivy po cele delce vlaku. Prvni lokomotiva v udoli, 2 lokomotiva v tunelu, 3ti lokomotiva v jinem udoli oddelenem kopcem od prvni lokomotivy.... V koleji/troleji signal neprenesu, protoze muzou byt oddelene useky napajeci.

Re: radiove rizene

Pokud vim - tak lze napajeci useky vyskofrekvecne propojit - proste VF signali mezi nima mohou projit.

Len hmotnost

120 ks prázdnych vozňov by robilo 3 000 t. To musel autor spočítať celoročnú ťažbu. A to sa do jedného vlaku určite nezmestí.

lokomotivy parni!

Pravděpodobně nejtěžší vlak vlak odvezený jedinou lokomotivou ř.556.0 byl přepraven dne 10.9.1958 na traťovém úseku Ostrava uhelné nádraží-Česká Třebová.Vlak o hmotnosti 5 100 tun vezla lok.556.0498. Ze Zábřehu na Mor.postrk.

Absolutní rekord připadá na datum 20.12.1958.Vlak o hmotnosti 8 272 tun,složený ze 121 vozů a délce 1 800 m vezla lok.556.0338 z Kojetína do Ostravy,na postrku lok.556.020 a z Přerova do Hranic nad Mor.ještě jedna 556.0.

Jak jsem již uvedl,na základě těchto "rekordů",které skončily na sklonku 50.let,se pak štokrům předepisovaly zátěže úměrné jejich výkonu.Takže v polovině 60.let nebyl problém vidět jednoho štokra se 40 vozy ř.Wa(Wap)o celkové hmotnosti 4 000 tun např. na rameni ze severočeské hnědouhelné pánve do elektrárny Hněvice.

Re: lokomotivy parni!

Na štokrech jsem jako začínající fíra začínal. Ale s takovým vlakem bych se bál. Dlouhý vlak znamená velké nebezpečí při brzdění. Tam už ta reakce brzd musí být strašně pomalá. Netroufám si odhadnout, ale prodleva více jak minutu se mi zdá velice reálná. Trefit se lokomotivou do nádraží před semafor s tímto vlakem, to musel být skutečný machr.

Len prázdne

vozne o počte 120 ks by robili 3 000 t.

380

Meli dat na 380 uzke dvoukoli, vyzkouset ji a bylo by po rekordu :)

To jsou kecy...

Na rameni z Polska do Rakouska přes Břeclav jezdí běžně vlaky s uhlím o hmotnosti  do 2200 tun, jedna relace do 3000 tun (tažená jednou lokomotivou řady 363). Není to samozřejmě nic proti tomuhle silákovi, ale je ostuda, když si autor ani neověří základní data, stačil by jeden telefonát nebo sehnat si informace někde na netu....

no,moc pěkná není

ale jinak nádhera,aby jediná lokomotiva utáhla 175 vagonů,to jsem ještě neviděl.

Podle mě by se ta lokomotiva velmi dobře uplatnila i v AMERICE a v KANADĚ,kde musí 11500 tun táhnou 6 lokomotiv,takle by to zvládla jedna.

není to skvělé?

Re: no,moc pěkná není

Moc bych se tou  neoháněl, protože bych se ani nedivil, kdyby si další nechali postavit v Číně.

Ach jo!

Zase oprásknutý článek z nějakých jiných médií. Idnes už nic jiného neumí. Jinak u nás bylo dřívě běžné, že nákladní vlak měl i 2000 tun. Hlavně vlaky s uhlím. Nejtěžší vlak měl 4000 tun. Tuším někdy v šedesátých letech a táhlo ho několik štokrů.

Re: Ach jo!

Podle Beka dokázal těch 4000 tun táhnout dokonce Štokr sólo!