- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
1) V Praze byly železniční kolejnice dřív taky, pamatuju je na staré trati v Bráníku před rokem 1960. Nikdy mi nebylo jasné, proč je přestali používat. V jiných městech jsou na samostatných tělesech běžně. I v Německu.
2) Že na zastávce v Hloubětíně u Havany se pod povrch vešly i záchody, to ví každý. Tenkrát je postavili, aby se nemuselo chodit močit za keře, dnes je jiná doba.
Na videu byla jízda tramvají byz tyristorové regulace. Takové u nás byly vyřazené už před 10 lety.
Tady už se dělají novější tratě se sníženou hlučností, kde klejnice ve tvaru I není napevno spojena s pražci, nýbrž je uložena pružně (je plovoucí) a proti vyvrácení je zabezpečena poměrně jednoduchým konstrukčním detailem, takže náklady jsou v běžných mezích.
Člověk až zírá, jak je hlavní město pozadu.
Jak je to s těmi pražci? Hranol je dost obecný pojem a lichoběžník zas rovinný utvar
No, toto je typicka ukazka, jak draze (ale z velkymi provizemi pro zaslouzile managery) prodat davno prekonany kram se sterkovym lozem.
Dneska je technika Noise&Vibration uplne nekde jinde, u tramvaji a metra se pouziva tkzv. Floating Slab (plovouci izolovane loze) s pruzne ulozenymi vignolovymi kolejnicemi,kde i betonove prazce jsou rovnez pruzne ulozeny ve Floating Slabu (jsou v tkzv. rubber boots), tzk. v gumovem podstavu zalite v betonove desce (ktera rovnez "pluje" na specielnim "matu"). Dale se pouzivaji tkzv. tiche vyhybky (resp.srdcovky) s neprerusovanym prujezdem v hlavnim smeru. Ale to nema smysl temhle korupcnikum, kteri stavi trate 3x draze nez v zapadni Evrope a technologicky 40 let zastarale vysvetlovat...
Podle me by se na ne spise melo podat trestni oznameni.
To zas v DP Praha objevili Ameriku...rep co už všude jinde znají..Bravo
jo to je super...jako na Barrandově, kde zatravnili trať, ale mistr projektant zapoměl na závlahu, takže tráva při prvních vedrech chcípla. Pak najali troubu s hadicí, který nekolika kilometrový úsek zavlažoval růčo
Chvála tichosti tratě mi připomíná vojenské přísloví - viz záhlaví. Bydlím na potrefené trase Hloubětín-Lehovec.
Trať je sice tichá, ale díky kamenům je esteticky otřesná, zvýšeně prašná a na zastávkách je semeniště špíny, nedopalků cigaret a dalšího hnusu. Pokud musí člověk tramvaj dobíhat a nestíhá přes oficiálmí vstupy (a nevymlouvejte se, že VY jste nikdy nedobíhali), pak si úspěně ničí obuv o kameny, nehledě na nesmyslně nedokončený posyp na hranici peronů, připomínající schod rovnou do 3. patra.
Údajně městská část za 3-4 roky se praští přes kapu a zaplatí zatravnění. Hahahaha.
Prostě: trať z levno.
Nechci nikterak ubírat zásluhy DP na snížení hlukové zátěže, ale shodou okolností (a to bez jakéhokoliv mediálního ohlasu) proběhla v těsné návaznosti na výměnu kolejového svršku v Poděbradské ulici další neméně zajímavá stavební úprava - rekonstrukce komunikace (silnice) ve směru do centra (viz. odfrézovaná komunikace a provádění nástřiku VDZ zachycené na videu). Tato stavba byla unikátní použitím speciální gumoasfaltové směsy pro obrusnou živičnou vrstvu asfaltového koberce (použito teprve podruhé v Praze). Tato úpravamá dle laboratorních měření snížit hlukovou zátěž ze silniční dopravy o 5dB, dle mých praktických zkušeností dojde k útlumu v rozmezí o 2-3dB (dle místních podmínek)...
Ano a proto firma při této zázračné úpravě poničila povrch jiné nově povrchově rekonstruované ulice sousedící s touto Poděbradskou.
Bravo!
je pěkný, že pan Čermák nechce u svých článků diskuse, ale stejně je mu to plat prtný, páč ho všichni beztak drbou hned vedle